Ať žije svoboda

Výborná satirická hudební (crazy) komedie, využívající některé postupy němých grotesek. Příběh, který je však pouze záminkou k vršení gagů, se týká dvou bývalých trestanců, z nichž jeden pohádkově zbohatne a druhý je pro svou dojemnou dobromyslnost permanentně na mizině. Zmíněná satirická složka filmu spočívá v kritice tehdejší společnosti (v době velké hospodářské krize) - samotný název snímku "Ať žije svoboda!" je ironický: když totiž trestanci prchnou z vězení, zjišťují, že venkovní svět se od toho za mřížemi příliš neliší. Nejen touto svou (levicovou) angažovaností připomíná Ať žije svoboda! snímky Voskovce a Wericha. - Nakonec bych snad ještě dodal, že na filmu se samozřejmě jeho sedmdesátileté stáří podepsalo - nečekejte tedy žádnou moderní taškařici. Mezi komediemi 30. let se však jedná o špičkové dílo. (17.02.2006)

Film s naivným príbehom, ktorý je tak trochu muzikálom, tak trochu groteskou, v dnešnej dobe už ale nefunguje v ani jednej z týchto rovín. A to aj napriek tomu, že vo svojej dobe to bol film veľmi inšpiratívny. Ako muzikál ovplyvnil Hollywood spôsobom zakomponovania piesní do deja. Ako groteska zrejme inšpiroval samotného Chaplina pri tvorbe geniálnej Modernej doby (1936). To všetko je už ale dnes pasé. Hudba je totiž hrozne otravná, pozostáva z akýchsi prihlúplych skandovaných popevkov a dookola sa opakujúcej budovateľskej piesne (tých sme si niečo v našich končinách užili). Čo sa zase humoru týka, zopár vtipných nápadov (bicykel, výrobný pás) je utopených v záplave trápnosti. Trápne mi pripadá aj to obvinenie Chaplina z plagiátorstva, vzhľadom na to, že jeho majstrovské dielo je nadčasové, kým tento film v podstate skončil na smetisku dejín. (17.04.2022)

7/10 Pri sledovani teto taskarice neslo nevzpomenout na dvojici V+W a jejich snimky podobneho razeni, ale toto mi sedelo vic, i kdyz postsynchrony hercum do huby moc nesedely. Pisnicek bylo nastesi malo, exteriery (interiery) byly moc povedene, moc se nekopalo do zadnice a pribeh byl takovy ze zivota (31.10.2007)

Krásný přechod mezi groteskou, tedy komedií němého filmu, a klasickou zvukovou komedií. Mísí se tady komika obou různých žánrů, ale je pravdou, že stále ještě má hlavní slovo groteska, to, jak jsou scény zabrány, jak spolu postavy na plátně působí, mluvená komedie je přece jen trochu stranou. Nepovažuji film za až tak zásadní z hlediska vytváření komedie a budování komických prvků, ale spíše jako další krok ke komediím moderním. (21.07.2014)

(1001) Myslím si, že jen málo filmům s popěvky se ode mne dostane uznání. Podle mého mají filmy dosáhnout kýženého efektu tím, že se v nich kecá. Nicméně ti nejsilnější tvůrci se poznají toho, že mě dostanou, i když třeba nekecají, jenom tam stojí na hlavě nebo tak něco. To nicméně nebyl případ tohoto filmu. (27.05.2010)