À nous la liberté
Freedom for Us
Režie:
René ClairScénář:
René ClairHudba:
Georges AuricHrají:
Henri Marchand, Raymond Cordy, Rolla France, Alexander D'Arcy, Jacques Shelly, André Michaud, Paul Ollivier, Maximilienne, Eugène Stuber, Альбер Брокен (více)Obsahy(1)
Slavná levicově zaměřená satirická komedie o dvou odsouzencích, z nichž jeden uprchl z vězení a potom se propracoval až na majitele továrny. Role jeho zaměstanců je ve složitém mechanismu továrny omezena na jakési "lidské automaty". Ze strachu, že bude odhalen, se muž nakonec rozhodne továrnu přenechat právě dělníkům a se svým kamarádem uprchne vandrovat.
Společnost, která film produkovala, se více než deset let soudila s Charlie Chaplinem, protože podle nich Chaplin právě z jejich filmu ukradl mnoho nápadů do svého slavného filmu Moderní doba (1936). (Morien)
(více)Recenze (17)
Krásný přechod mezi groteskou, tedy komedií němého filmu, a klasickou zvukovou komedií. Mísí se tady komika obou různých žánrů, ale je pravdou, že stále ještě má hlavní slovo groteska, to, jak jsou scény zabrány, jak spolu postavy na plátně působí, mluvená komedie je přece jen trochu stranou. Nepovažuji film za až tak zásadní z hlediska vytváření komedie a budování komických prvků, ale spíše jako další krok ke komediím moderním. ()
Oscar 1 nominace: Výprava ()
(1001) Myslím si, že jen málo filmům s popěvky se ode mne dostane uznání. Podle mého mají filmy dosáhnout kýženého efektu tím, že se v nich kecá. Nicméně ti nejsilnější tvůrci se poznají toho, že mě dostanou, i když třeba nekecají, jenom tam stojí na hlavě nebo tak něco. To nicméně nebyl případ tohoto filmu. ()
Nech žije sloboda je groteska, avšak dnes už nie príliš vtipná. Nech žije sloboda je muzikál, avšak jeho pesničky sú už dnes skôr otravné, na rozdiel od niektorých slávnych melódií z Hollywoodu tej doby. Mňa tento film tak zaujal úžasnou výpravou, pretože sa odohráva v období funkcionalizmu, ktorý prial aj industriálnej architektúre, v ktorej sa príbeh dvoch nerozlučných kamarátov odohráva. Okrem spomínanej Modernej doby si určite spomeniete aj na Metropolis. Dej je trochu zmätený, všetko sa podriaďuje danej situácii, aby tak vynikol gag. Rozohrá sa milostná zápletka, na ktorú sa potom na nejaký čas zabudne, pretože sa sústredíme zase na inú postavu a tak podobne. Clair potom ani poriadne nevie, ako to všetko zakončiť a tak urobí doslova poriadny vietor, pri ktorom všetko zničí, nasledujúci priebeh deja si môžeme tak maximálne domyslieť a vydať sa spoločne s našimi priateľmi na ďalšiu životnú púť, plnú životného optimizmu za zvukov ďalšej piesne. Je to film atypický, ktorý sadne dnes už asi málokomu. 70%. ()
Výborná satirická hudební (crazy) komedie, využívající některé postupy němých grotesek. Příběh, který je však pouze záminkou k vršení gagů, se týká dvou bývalých trestanců, z nichž jeden pohádkově zbohatne a druhý je pro svou dojemnou dobromyslnost permanentně na mizině. Zmíněná satirická složka filmu spočívá v kritice tehdejší společnosti (v době velké hospodářské krize) - samotný název snímku "Ať žije svoboda!" je ironický: když totiž trestanci prchnou z vězení, zjišťují, že venkovní svět se od toho za mřížemi příliš neliší. Nejen touto svou (levicovou) angažovaností připomíná Ať žije svoboda! snímky Voskovce a Wericha. - Nakonec bych snad ještě dodal, že na filmu se samozřejmě jeho sedmdesátileté stáří podepsalo - nečekejte tedy žádnou moderní taškařici. Mezi komediemi 30. let se však jedná o špičkové dílo. ()
V tomto Clairově satirickém filmu se odhaluje inspirační zdroj – či přinejmenším galský sourozenec – filmových komedií Voskovce a Wericha. Dvojice uprchlých trestanců se náhodou potkává na svobodě a z napětí mezi rozdílnými životními zkušenostmi se rodí – na pozadí stále nových mříží – ryzí životní radost a vůle žít skutečně svobodně – bez dohledu i ochrany hlídačů, trezorů a starých jmen i nových masek. Svobodomyslně je komponován i snímek: entréem z vězeňské manufaktury (analogie následně zachycené a dokonale persiflované tovární pásové výroby) se zpěvem počíná filmový vaudeville, který se po zdařile zinscenovaném útěku promění v nejprve milostné, posléze sociální drama, a další žánry se zpřítomňují až do samého závěru. ()
Príjemná oddychová komédia, ktorá aj napriek veľmi idealistickému záveru ponúka aj pravé morálne hodnoty. Pokiaľ tu stále budú ľudia, ktorý tieto hodnoty uznávajú a zveľaďujú, tak si horných ´´10 000´´ môže svoje snobstvo a arogantnosť strčiť do análneho otvoru. ()
Na mě myšlenkově chudý, málo vtipný, ale za to až moc levicový film, který po 80 letech už zkrátka nefunguje. ,,To je paráda, když za nás chudáky dělníky všechno udělají stroje a my můžeme jen tak sedět u vody a zpívat..." Samozřejmě že jako takový film není špatný, líbily se mi například květiny zpívající o svobodě a podobné absurdní (až surrealistické) gagy. Ale celkově nemohu říct, že bych se zrovna bavil. ()
7/10 Pri sledovani teto taskarice neslo nevzpomenout na dvojici V+W a jejich snimky podobneho razeni, ale toto mi sedelo vic, i kdyz postsynchrony hercum do huby moc nesedely. Pisnicek bylo nastesi malo, exteriery (interiery) byly moc povedene, moc se nekopalo do zadnice a pribeh byl takovy ze zivota ()
ocenenia : MFF Benátky 1932 - "Najzábavnejší" film ()
Láska v kulisách tradic i konstruktivismu. Film z éry fonografu a ekonomické krize s přetrvávajícím vlivem grotesky a s (ve srovnání s dochovanými kopiemi V+W) výtečně oživenou obrazovou i zvukovou kvalitou. Dobře zvládnutá souhra filmových složek s pohříchu ♫ konvenční hudbou. "Práce je povinná, protože práce znamená svobodu." Zřetelná inspirace V+W (Svět patří nám, Hej Rup, ale i U nás v Kocourkově) i H.Haase. ()
Film s naivným príbehom, ktorý je tak trochu muzikálom, tak trochu groteskou, v dnešnej dobe už ale nefunguje v ani jednej z týchto rovín. A to aj napriek tomu, že vo svojej dobe to bol film veľmi inšpiratívny. Ako muzikál ovplyvnil Hollywood spôsobom zakomponovania piesní do deja. Ako groteska zrejme inšpiroval samotného Chaplina pri tvorbe geniálnej Modernej doby (1936). To všetko je už ale dnes pasé. Hudba je totiž hrozne otravná, pozostáva z akýchsi prihlúplych skandovaných popevkov a dookola sa opakujúcej budovateľskej piesne (tých sme si niečo v našich končinách užili). Čo sa zase humoru týka, zopár vtipných nápadov (bicykel, výrobný pás) je utopených v záplave trápnosti. Trápne mi pripadá aj to obvinenie Chaplina z plagiátorstva, vzhľadom na to, že jeho majstrovské dielo je nadčasové, kým tento film v podstate skončil na smetisku dejín. ()
Hezký eskapický film představující tehdejší francouzskou zábavnou kinematografii spíše v lepším světle. Z dnešního pohledu ale působí příliš zidealizovaně. Oslavuje se svobodu, ale nerealisticky ignoruje se důsledky situace dosažené ve snímku. Je vidět ještě nedokonalé užití zvuku, film má spíše než ke komplexní práci s novými prostředky tendenci působit jako slepenec němé grotesky a nesmělých hudebních čísel, která jsou ovšem do dění vkusně zakomponovaná a nevyčnívají příliš okatě. ()
Příjemná a hodná komedie. Krásný příběh prošpikovaný gagy, písničkami a sem tam i nějakou tou pěknou myšlenkou, to vše v duchu V+W. Film je ukázkou hlavně dvou hodnot, peněz (negativní) a svobody (pozitivní). Ke konci film trošku ztrácel dech, ale nakonec se zase rozjel a rozfoukané bankovky z kufříku byly krásnou tečkou za velmi vydařením filmem. Bavil jsem se a to je hlavní! :) ()
Tradičně praštěná francouzská komedie plná záměn, omylů a silně nadsazených dějových zvratů. Díky charismatickému obsazení a dobře napsaných vtipných momentů funguje tento film i po téměř osmdesáti let. ()
Film natočený v časoch Depresie, ladil s obecenstvom, ktoré prahlo po takejto zmesi hudby, komédie a radikálnej politiky. Vízia René Claira o masovej produkcii s ľudskými automatmi viedla k tomu, že film bol zakázaný ľavokrídlou vládou v Maďarsku a pravokrídlou vládou v Portugalsku. Film sa taktiež stal inšpiráciou pre Chaplinov film "Modern Times". Keď chcel Clairov producent Chaplina zažalovať za plagiátorstvo, Clair to odmietol, lebo sa "cítil byť polichotený". Toto majstrovské dielo René Claira sa začalo realizovať, keď režisér chodil po industriálnch okrajových častiach Paríža a "všimol si veternice rastúce v kontraste s dymiacimi komínmi fabrík. Tento kontrast niečo vo mne spustil a nápad začal krištalizovať". Emile, tramp, bol bezpochyby inšpirovaný Chaplinom a Louisov život je úplne odrazom života Charlesa Pathého, francúzskeho magnáta fonografického a filmového priemyslu. Natáčalo sa bez scenára a teda bola daná možnosť hercom improvizovať. René Clair modeloval svoju štruktúru ako operetu. Film je plný hudby Georgesa Aurica, do ktorej sú urobené choreografie montážnej linky a hercov. Clairov odkaz je zlostný: "horká pilulka", ako to opisuje, ktorá "bola ľahšie stráviteľná, keď je potiahnutá zábavnou hudbou". Neskôr priznal, že sa mýlil v použití operačných nástrojov pre svoj ľavičiarsky útok na neľudské zaobchádzanie majiteľa fabriky s proletariátom. Či tak alebo onak, Clairov výber bol najlepším a "A Nous La Liberte" je brilantne odvedená a divoko zábavná satira, nie menej silná, ako bola v roku 1931. ()