Hellzapoppin'

Celé dobre. Hudba, piesne, tanečná zložka (omg, tí černosi boli úžasní!), kostýmy, herci, gagy, hovoriaci medveď, čerti, hry s obrazom a filmom. Všetko. Bavila som sa veľmi dobre a tie štyri hviezdičky odo mňa mali isté. No za Rosebud si zaslúžia plný počet. Skvelý pocit, vidieť niečo takéto na veľkom plátne (aj keď len z kópie Filmotéky s pošramoteným zvukom, čo ublížilo najmä pesničkám, ale aj tak!) a predstavovať si, ako sa asi zabávali diváci, keď to videli v kine leta Páně 1941. Hollywood ešte vtedy nemal krízu nápadov. (Lumiere - 12. 08. 2013) (12.08.2013)

Komediálno-muzikálové šialenstvo. Všetkému velí dvojica komikov Ole Olsen a Chic Johnson už od roku 1938, kedy sa začal hrať tento muzikál na Brodwayi. Sme svedkami bláznivej jazdy, ktorý by som skôr charakterizoval ako revuálny program. Sledujeme rýchle tanečné výstupy, plné atletických prevedení, dynamickú hudbu, bláznivé skeče so všetkým, čo sa dokáže hýbať, pripomínajúcu slapstick comedy. Hellzapoppin' je divoká absurdná záležitosť, ktorá vo svojej podstate nedáva zmysel, preto dej nie je vôbec dôležitý, lebo ani ten nedáva zmysel. Snímok ako "odvrátená tvár" muzikálového žánru, ktorý vtedy vládol kinám, neublíži a občas dokáže pobaviť. (04.09.2019)

Naprosto úžasná anarchie. Co si dokázali v roce 1941 vymyslet a natočit, je k nevíře. Nejenom obvyklé vtípky, ale i gagy, práci s obrazem, parodické odkazy na jiné filmy, neustále hrátky s přiznanou kamerou či diváky ("Smraďoch Miller má jít domů"). Přestože film má jakýsi fiktivní děj, ten je neustále porušován. Mezi všemi scénámi vede živelná (byť určitě pečlivě nacvičená) taneční exhibice černošských "sloužících". Vypadá, že předběhla dobu o takových dvacet let a lituju, že nemůžu vidět, jak se na něco takového tvářili diváci v konzervativních částech USA. (17.09.2008)

Na to, že jsem měl chuť po patnácti minutách film vypnout a dvd někam hodně daleko zahodit se slovy panebože to je ale nesmysl, věřte či ne ale nakonec musím přiznat že se mi film docela dost líbil. Nejvíce se mi ovšem líbili tanečně-hudební vsuvky, které mi přišli dost dobré, a co se týče komediální stránky, tak i té jsem nakonec podlehl, ačkoliv to není úplně ten druh humoru, který bych upřednostňoval. Celkově vztato tedy docela překvapení v tom dobrém slova smyslu. 70%. (31.05.2011)

Nu, opravdu jsem byl překvapen jak si před více než 70 lety dokázalo být hráno se surrealistickým propojením rovin vyprávění, intertextuálností, žánrovostí, tak absurdně jak to o nějaké dvě dekády později naplno předvedli Monty Pythons. Viděno to takhle, nemá cenu se bavit o příběhu, který je víceméně banální, ale pouze coby odraz banality příběhů, těch "seriózně zábavných" tehdejší doby. Cool. (13.08.2013)