三匹の侍
Three Outlaw Samurai
Three Outlaw Samurai
Obsahy(1)
Chudí a hladovějící rolníci se bouří proti tvrdé vládě místního správce, sepsali proto petici s dalšími rolníky z okolních vesnic a snaží se správce pomocí únosu jeho dcery (Miyuki Kuwano) přesvědčit, aby vyhověl jejich požadavkům. Správce Matsushita (Tacuja Išiguro) nehodlá vyjednávat a proti rolníkům bez váhání vyšle své vojáky, ti ale narazí na nečekaný odpor a nedokáží rebelii potlačit. Za těchto okolností dochází k setkání tří samurajů a vynikajících šermířů. Einosuke Kikyô (Mikijirô Hira) věrně slouží na dvoře krutého správce, Kyôjûrô Sakura (Isamu Nagato) odpykává trest v místním žaláři a je správcem najat na potlačení vzpoury, potulný ronin Sakon Shiba (Tetsurô Tanba) zrovna prochází okolo starého mlýna, když v něm nespokojení rolníci drží v zajetí dceru správce. (Dont)
(více)Recenze (26)
Bushido bylo... A již není. Což ronin Šiba sice dobře ví, ale odmítá to přijmout za své. Je totiž tak trochu naivní idealista. Tak trochu víc. Gošova prvotina dokáže, že zdaleka nejen u nás platí, že vyrážet klín klínem není dvakrát dobrý nápad. A především, že za dobrotu na žebrotu bylo, je i bude věčná pravda. Dějově sice přímočaré, ale rozhodně ani na okamžik hloupé či bez myšlenky, jelikož režisér do této výstavní přehlídky nádherně nasnímaných soubojů a zavilých pohledů vkládá rozdílné náhledy hned několika samurajů i padlých roninů na otázky cti, povinnosti, osobní odpovědnosti, útlaku slabých či zbytečnosti veškerého počínání. Tak trochu cyničtější variace Sedmi samurajů. Tak trochu. PS: Výsostně by mě zajímal Gošův stejnojmenný seriál, na kterém tento svůj celovečerní prequel založil... ()
Člověk se často dočká překvapení, když to nejméně čeká. Gošova prvotina je totiž skvěle sebejistý film, který hravě strčil do kapsy slavnou Inagakiho trilogii o Mijamotovi Musašim, kterou jsem před několika dny zhlédnul a byl jsem z ní dost rozpačitý. Sanbiko no samurai mě dokázal strhnout daleko více a svou kvalitou krásně odhalil tuctovou podstatu Inagakiho adaptace. Hudba Tošiakiho Cušimy se vyrovná kompozicím Takemicovým a fantasticky dramatizuje deziluzivní příběh idealistického samuraje Šiby, který se rozhodne přidat na stranu hladovějících farmářů a jejich zoufalé vzpoury. Ne nepodobné Kurosawovu veledílu Sedm samurajů, ale hutnější a ve svém vyznění možná i pravdivější. (Jistou pouťovost a roztahanost Jódžimba navíc Goša překonává drsně realistickými pasážemi). ()
Velice precizně zvládnutý film, který by se dal popsat jako typické dílo svého režiséra. Jednoduchá, ale zajímavá dějová linie a dobře napsané postavy samurajů, z nichž každý má jinou životní filosofii a přestou se nakonec dají dohromady pro vyšší cíl. Tento a jemu podobné snímky museli v době vzniku pro Japonsko znamenat to co westerny pro američany. I zde se potulní hrdinové rozmanitých osobností spojí, aby bojovali proti zlu. Oproti americkým filmům mají však ty japonské větší filozofický přesah. V tomto případě sice ne takový jako tvorba Akiry Kurosawy, ale to není na škodu. Naopak přímočarý rukopis Hidea Goshi je velice příjemně koukatelný. I zde se vysktují zajímavé úhly kamer, švenky a střihy. Velmi zábavný film, který diváka nezasype těžkostí myšlenek, ale ani neurazí plochostí. ()
Není samuraj, jako samuraj. Spojováni stejnými ideály, závazky i filozofií svého poslání, žijí dost odlišné životy. Žebříček společenského postavení se ovšem rychle hroutí, dostaví-li se na scénu povinnost udržet si čisté svědomí, čest a hrdost spravedlivého člověka. Excelentně vyhrocená situace, měnící se každým okamžikem, je základem naprosto bezchybného vyprávění tohoto silného příběhu o životních prioritách a proměnách lidské povahy, které jsou možné kdykoli...ve starém Japonsku stejně jako dnes. ()
Sanbiki no samurai je v mnoha aspektech jedinečným filmem. Prvním z nich je skutečnost, že lze jen stěží nalézt tvůrce, který by vytvořil svůj první filmový počin tak dobře, že je možné nazvat jej téměř dokonalým. Tím druhým je fakt, že navzdory své dokonalosti lze film nazvat v podstatě zapadlým, což se může člověku po shlédnutí filmu zdát jako zcela nepochopitelné. Goshův debut lze v jistém smyslu brát jako experimentální počin, a to hlavně pokud jde o práci s kamerou. Navíc, tento experiment se mu povedl na výbornou, a tak lze říci, že s kamerou téměř až kouzlí. Je zvláštní, že zde několik uživatelů tvrdí, že film připomíná Kurosawova Yojimba. Pokud bych měl zvolit film, kterému se Sanbiki no samurai podobá, byl by to nepochybně jiný, mnohem známější Kurosawův film - Sedm samurajů. Tomuto filmu se Goshovo dílo podobá nejen svým názvem (Sanbiki no samurai - Shichinin no samurai), ale i ústředním tématem. I to by ovšem bylo zcestné - film Sedm samurajů lze totiž chápat jako poctu samurajské etice a způsobu života. Sanbiki no samuraj se však k samurajům staví nikoliv typicky "kurasowovsky", ale spíše tak, jak to činí ve svých filmech jiný tvůrce, Masaki Kobayashi. Samurajové zde nejsou stavěni nad rolníky, o čemž svědčí i výkřik jedné z hlavních postav z konce filmu - že i rolníci jsou lidské bytosti, stejně jako samurajové, resp. konkrétní rozhovor mezi samuraji - kdy jeden tvrdí, že není špatné zabíjet rolníky, neboť jde o pouhou havěť, načež se mu dostane odpovědi, že i on sám je havěť, s tím rozdílem, že je havětí ozbrojenou. Hideo Gosha tak dokázal vytvořit dílo, které, ačkoliv jsou v něm zjevné známky mnoha vlivů, oplývá neskutečně silnou originalitou... ()
Dobrá ukážka ako sa dá do prijateľnej minutáže vtesnať množstvo súbojov a emócií. Gošov debut má v sebe všetko, čo má mať akčná dráma, azda len chcelo niektoré scény viacej vypilovať. Zaujímavé boli aj šikmé posuny kamery v jednom zo súbojov. ()
Vydařená, spíš oddechovější, záležitost v "Yojimbovském" stylu. Ani jedna z hlavních postav, přes určitou idealizovanost, nepůsobí křečovitě. Na to, že jde o debut, je kvalita až neskutečná. Rozhodně stojí za zkouknutí. ()
Az sa citim divne, ked vsetci hodnotili tak vysoko a mna to nejak nenadchlo. A to mam stare filmy o samurajoch rad. Asi mi viac sedi Kurosawov styl. Tento film mi pripadal prilis chladny a postavy si ma neziskali. Celkom som tam postradal to, ze by sa samuraji spravali podla svojho kodexu. Pripadali mi ako obycajny chlapi, ktori sa z rôznych dôvodov nakoniec postavili na stranu rolnikov. Proste Sedem samurajov zredukovanych na troch. Ale chyba tomu poriadna atmosfera. Namiesto nej to ma dynamicke tempo. Vo filme sa toho stihne dost odohrat ale vo finale sa ukaze, ze to bolo vsetko aj tak zbytocne, takze z vysledku mam vlazny pocit. 5/10. ()
1000. komentář: Příběh tří potulných samurajů, kteří se přidají na stranu lidového povstání proti krutému velmožovi. Sice to nedosahuje kvalit např. Zběsilosti nebo Vzpoury, ale i tak se jedná o perfektní samurajský akčňák plný skvělých soubojů. V hlavních rolích se objeví sympatická trojka mifunovského ražení. ()
Celkem odlišné on jiných samurajských filmů. Nikdo neměl pověst toho nejlepšího. ()
Chachá, to byl teda film podle mýho gusta (nebo aspoň jednoho z mých gust). Dost připomíná Yojimbo, Sandžuro nebo i Sedm samurajů, ale je svébytnej, skvělej, magnetickej. Dokonce bych řek´, že jeden z nejlepších samurajských filmů, tedy z těch, co jsem viděl. Správná porce tragiky, humoru, akce, napětí, fakt dobrý. Zajímavý jsou taky vztahy tří hlavních hrdinů se ženama. Každej má jednu milou a všichni víme, že samuraj a trvalej vztah, to nejde moc dohromady, že?! ()
Film se mi docela líbil, ale bohužel, když ho srovnám se Sedmi samuraji nebo Yojimbem popřípadě Sandžuróem, nedosahuje ani zdaleka takových kvalit, ke genialitě mu toho prostě hodně chybí. Hlavní, co mi zde chybělo a Kurosawa to má, byla určitá realnost. Mimo podivné triky s katanou, které skýtá většina japonských historických filmů, mi nepřišlo nějak realné chování postav. Film ani herci si mě nezískali. Nedovedu to moc dobře vysvětlit. Možná, že to bylo moc rychlé, ale přitom mi většinou rychlost filmu nevadí, nebo tam byly určité emoce, což zase většinou není na škodu. V Kurosawovi, když je noc tak pořádná, prší-li tak hodně, zabíjí-li se tak buď rychle nebo pomalu, ale se smyslem a každý pohyb ten smysl dává např. je bahno, a tak prostě uklouznou. Ve filmu není skoro žádná zmínka o Bušidó, to mě asi dostalo. Potom neprojevuji takový zájem o hrdiny. Hlavní hrdina nejadná jen kvůli tomu, že má svou čest, ale spíš hlavně kvůli slitování a ostatní třeba kvůli rolníkům nebo kvůli tomu zlýmu chlápkovi, který je sužuje. Nejda tam o jejich čest, samuraj by raději bojoval, než by se nechal zbičovat. Bylo tam taky až moc odkazů na to pravé nefalšované přátelství. Nebyl tam žádný větší plán, jak těm rolníkům pomoci, prostě se to všechno najednou semlelo, že by hlavní hrdina něco vymyslel kromě odevzdání petice, která už tam byla, nebo zabití hlavního zloducha, to prostě ne. Jsem strašně nerad, že to neumím líp vysvětlit, ale tenhle film si mě moc nezískal a moc ve mě nezanechal. (možná bych ho neměl srovnávat s Kurosawou) ()
Najprv som videl hongkonský film Nezdolné trio, čo je zrejme remake tohoto filmu, ale tento ho spracovaním mierne predčí. Kedže dej som poznal, zameral som sa skôr na zameranie, hercov a jednotlivé scény. Aj po 50 rokoch je to skvelý film. Hodnotenie: 90% ()
Vcelku prostý, ale parádně zvládnutý příběh. Velkým plusem je mainstreamová délka, která žene děj neustále dopředu a film se díky tomu vyhýbá zbytečnému patosu. Zahráno skvěle, postavy sympatické, nejvíc potěší Mikijiro Hira a jeho vyčůraný samuraj. Příjemný i samotný závěr, který tady místo velmi tradičně polarizujících dobrých či vyloženě špatných filmových konců jde tak nějak středem. ()
Samurajský film toho nejtvrdšího ražení se všemi plusy i mínusy, které k tomuto období japonské kinematografie patří (např. přehrávané herecké výkony). Na druhou stranu, ale divák dostane skvělou kameru, bravurně napsané ústřední charaktery a režisérská legenda, mě doteď utajená, Hideo Gosha přidává napětí a spoustu akčních scén. Jedná se o jeho debut, o což je film obdivuhodnější. Přemýšlím jak by dopadl Alfred Hitchcock, kdyby se Mistr Suspice pokusil zneužít japonské reálie pro své klasické příběhy. 80 % ()
Každý svérázně a po svém -z těch titulních psanců- řeší svá dilemata a je zábava koukat se k čemu všemu dospějí. Potěšitelné zjištění, že japonská samurajská kinematogafie není pouze Kurosawa. ()
Tak tímhle jsem si hodně spravil chuť po zklamání z trilogie Samuraj. Sanbiki no samurai hodně připomíná samurajské kousky mistra Kurosawy (což koneckonců napovídá i název). Podobně jako v Sedmi samurajích se tu řeší vztah mezi samuraji a rolníky, hlavní hrdina zas připomíná Mifuneho postavu z Osobního strážce a Odvážných mužů. ()
Film, ktery nema jedine hluche misto, jediny zaber navic, jediny strih navic, jedinou notu navic, jedinou postavu navic ani jedinou vetu navic. Tomu se neda vytknout proste nic. To je velika radost v zivote divaka. (...ano, mozna nejaky hnidopich by nasel dve nebo tri nelogicka-naivni-usmevna mista, ale koho to zajima?...Jestli to je opravdu reziserovu prvotinu, tak ma moji nejhlubsi poklonu.) P.S.: neni tu moc reziseru, kteri by meli temer vsechny sve filmy hodnocene kolem 80%, a casto i vyrazne vyse...asi si od nej jeste neco budu muset zkouknout. :-) ()
Toto je ako že prvotina od Goshua? Páni tak to je iná bomba, začať svoju karieru hneď tým najlepším. Film sám o sebe klasifikuje žáner samurajských filmov ako takých. Má to proste všetko utláčaných roľníkov, utlačiteľov hnusných skorumpovaných chamtivých pánov no a v prvom rade troch "svojských" samurajov, ktorý sa to tam snažia dať do poriadku bohužiaľ všetko nie vždy vychádza ako by sme chceli a život je občas krutý. Určite jedno z najlepších stvárnení samurajov na filmovom plátne, len nechápem ako môže byť ten film tak "zabudnutý "..... ()
Tak tomu říkám režisérský debut! Hideo Gosha vstoupil na samurajské dojo s mistrovským kouskem. Kabuto dolu! ()