呪いの館 血を吸う眼
Lake of Dracula
Obsahy(1)
Když byla Akiko ještě malá holčička, hrála si často se svými přáteli a psem Leem na mořském pobřeží. Jednoho dne jí však Leo utekl a během jeho hledání dívka narazila na podivný dům, s ještě podivnějšími obyvateli. Dnes už je Akiko dospělá, pracuje jako učitelka, a zážitek z dětství vnímá jen jako starou noční můru. Spolu se svojí sestrou Natsuko žije blízko jezera Fujimi, kde se ve volném čase věnuje malování. Jednoho dne však tamnímu správci přivezou záhadnou bednu, v níž se ukrývá bílá rakev. Nikdo neví, odkud se vzala a kdo ji poslal. Správce to vnímá jen jako velmi hrubý a nevkusný žert. Při pátrání po jejím původu však nalezne jedno jméno, které zasvěceným řekne prakticky vše – Dracula. (EMIA)
(více)Recenze (6)
Vizuálně příjemný snímek připomene především produkci studia Hammer, škoda že se neodehrává v 19. století. I tak jsou zde scény, jaké patří ke klasickým gotickým hororům - les, tajemné upíří sídlo (hotový gotický hrad v malém se skvělým interiérem), bouře - krásný záběr, kdy před oknem stojí upír, Akiko a její sestra a jsou ozařovány modrým světlem z blesků, a nechybí ani mlha. Působivá finální scéna je zčásti citací z filmu Dracula (1958). Výborná je rovněž hudba, kdy v pravou chvíli zaznějí ty nejtemnější smyčce, jak bylo v hammerovkách rovněž zvykem. Kdyby film chvílemi neztrácel dech, hodnotil bych i výše - 3,5* ()
sledovanie niekde na pomedzí priemerného bizáru a sklamania. Klasická draculovská synopsa s prímesou áziksej hororvej estetiky a duchárstva (ktorú si v plnom rozkvete užijeme skôr vo filmoch ako Kwaidan, alebo Ringu), miestami s naozaj solídnou atmosférou. Inými slovami, prepojenie západnej a východnej tradície (štýlu) tu nevytvára žiaden nadmieru kreatívny (pamätný) výstup. Asi by bolo naivné čakať, že remeselný béčkar Jamamoto bude pre ázijský horror niečo ako Seidžun Suzuki pre áziský akčný/gangsterský film. Zn. pre orientáiciu stačí vidieť trailer. ()
Atmosférická lahôdka. Len ten príbeh je trochu pritiahnutý za vlasy. Ale povedzme si úprimne, koho v hororoch zaujímajú na prvom mieste zvraty a dobré dialógy, či excelentné herecké výkony? Chceme sa báť, no nie? Vizuálne cítenie filmu je na dokonalej úrovni, hlavne výprava, ktorá dokonalo vtiahne do tohto sveta upírov. Mieša sa tu gotika a modernizmus a Japonci zistili, ako na to. ()
Je to celková klasika, ktorá sa nevymyká od štandardu, ale zas celkom v pohode ubieha. Ako náhle som si zvykol na postavy, film mal celkom obstojný priebeh a dosť sa mi páčil po obsahovej stránke. Lebo najprv vidíme dieťa, ktoré má nejaké problemy a potom už ženu, ktorá sa s tými problémami musí vysporiadať. Tak nielen sa tu rieši tá upirska stránka, ale aj tá ľudská, ktorá napokon zohrá ako sa od nej očakáva rozhodujúci boj. Je jasne, kto bude víťaz a kto porazený, ale rozohraté to bolo solídne. Herci ma teraz bavili a i keď to bolo len za silne 3*, tak som zvedavý, ako dopadne prvá časť príbehu. Silné 3*. ()
O japonském upírském hororu „Noroi no yakata: Chi o suu me“ nejde vyloženě říct, že by byl gory, ale ke konci postupně přibývají scény, které jsou dobře natočené a nebojí se ukázat i něco hnusného. Na rok 1971 to není vůbec špatné, nemluvě o tom, že celkově není snímek špatný, i potěch dlouhých letech, které uplynuly od jeho natočení, se na něj dobře kouká a nenudí. ()
Já nějak ty upírské žvatlaniny nemusím a ještě k tomu z Asie :/ No hold ale ruku v ruce se to propletlo v dobrou podívanou :D ()