Reklama

Reklama

Útok současnosti na ostatní čas

(neoficiální název)
  • Západní Německo Der Angriff der Gegenwart auf die übrige Zeit

Recenze (3)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Útok súčasnosti nie je iba dvojhodinovým filozofickým komentárom k pojmu čas, ale skôr sa cez jeho definície a vnímanie dostávame k "prízemnejším" a menej abstraktným pojmom ako napríklad bežný ľudský život. A aj umenie a samotný film. Film je rozdelený do viacerých epizód, ktorých sujet je vždy o niečom úplne inom a odlišujú sa aj vizuálne, Útok napriek tomu pôsobí ucelene, čo je spôsobené najmä Klugeho snahou o maximálnu divácku pozornosť a postupné spájanie si jednotlivých motívov z rôznych častí. Ako býva uňho zvykom, výsledkom je občas komédia a takmer vždy z jeho filmov odchádzam s pocitom, že žiaden iný režisér nepozná tak dobre nemeckú náturu. V tomto prípade je ale všeobecnejší. ()

Dionysos 

všechny recenze uživatele

Drama či dokument? Ani jedno ani druhé, ale obojí zároveň. Kluge opět tvoří namísto jednoho tradičního fikčního příběhu diskontinuitní sérii jednotlivých mikropříběhů, rozdělených do samostatných kapitol, ve kterých dramatizovaným způsobem ve stylu běžných hraných filmů předkládá osudy postav, jejichž životní situace jsou využity pro širší dokumentární výpověď o společnosti. Pro udržení jednoty a srozumitelnosti je film prokládán informacemi a poznámkami vypravěče, přidejme k tomu Klugeho (godardovskou) zálibu ve vkládání filmových a dalších odkazů formou záběrů z klasiky či koláže obrazů a filmových okének a máme tu jedinečnou autorskou výpověď na postmoderním pomezí fikce a dokumentu. Obsah sám je sklíčenou až nostalgickou kritikou průmyslové kapitalistické moderní společnosti, v níž je jedinec pomalu, avšak stále více, okrádán o možnost svobodné volby ve prospěch hektického času, v němž si nárokují vládu nad potřebami lidí potřeby industriálních výrobků a jejich výrobců. Neboť jen v dlouhém čase (chronos) se může projevit něco takového jako láska, ale moderní situace nabízí něco jiného - život stlačený do pomíjivé přítomnosti (kairos), kde je vždy v rukou sil mocnějších než on sám a přesto právě proto, že se jedná o přítomnost, žije v iluzi, že se může svobodně rozhodovat. ()

Reklama

Reklama