スウィートホーム
Sweet Home
Obsahy(1)
Do starého zámku přijíždí televizní štáb, aby prozkoumal fresku na zdi, kterou před několika desetiletími namaloval majitel zámku Ichirou Mamiya. Objevují tam však ještě několik dalších fresek, včetně jedné, na které je zobrazeno hořící dítě. V zámku se začínají ozývat záhadné zvuky, reportérka se chová velmi podivně a stíny jako by žily vlastním životem. První úmrtí tak na sebe nenechají dlouho čekat. (hladass)
(více)Recenze (12)
Japonci dokážou být občas prkenně tragikomičtí i ve vážných situacích. Ale dobře, když si odmyslím asi dvě tři takové lehce ztřeštěné scény, kdy se zmatkující herci chovají jak idioti, tak je to velmi vydařený horor. Ze začátku jsem si říkala, kdy se to teda konečně rozjede, a když se to teda konečně rozjelo, tak jsem nevydechla až do konce, na který jsem pak ovšem zírala jak na zjevení. Být na místě té mrtvé matky já, tak to rozhodně dopadne jinak. Ale nad tím se dá mávnout rukou stejně jako nad tím třeštěním s halapartnou a nezbyde než konstatovat, že Sweet home je výborná duchařina. ()
V rámci oldschool béčkoidního žánru je to velmi silný a příjemný nadprůměr.. Japka zde sice tak trochu(docela dost) potlačujou veškerou svou japkovost, ale to je spíše zajímavé než na škodu. Atmosféru to má až skoro pohádkově del Torovskou a všechny ty vymazlené triky a masky jsou jako nostalgické pohlazení po duši tvrdého jádra hororových fanoušků. ()
Hodně kvalitní duchařský horor, s velmi povedenou vizuální stránkou, se kterou se režisér nejspíše inspiroval u samotného maestra Argenta... Škoda jen některých ne zcela povedených speciálních efektů (různé barevné jiskření, které mě tentokrát hodně rozptylovalo) a zpočátku pomalého tempa, protože příběh je solidní (nemohu si pomoci, ale dosti inspirovaný Poltergeistem), herci až překvapivě dobří (na Japonce), maska na konci potěší a atmosféra od poloviny filmu naprosto parádní... Samozřejmě, mám pocit, že mohl být film ještě o něco děsivější, ale co už, i tak je to hodně dobrý kousek, u kterého jsem se dobře bavil... ()
Vo svojej domovine rozhodne nadpriemer žánru. Kto sa chrochtá blahom nad horormi, bude zadosťučinený. Špikové gore, dobrá atmoška ( film z rokov 80. ) a nejaký ten humor. Má to nádych OLD DARK HOUSE, či MAMA a ešte niekoľko veľkých hororových hitov, ale aby som neprezrádzal, tak budem radšej držať hubu ( resp. klepať do klávesnice ). ()
Poněkud zvláštní sledovat vpodstatě gotický horror odehrávající se v Japonsku. Kromě řady filmů o strašidelných a prokletých domech či zámcích neb jiných budovách se mi vybavily ještě dva: Evil Dead a Noční můra z Jilmové ulice (kotelna, dítka vylézající z matičky aj.). A třešinkou byla dětská rakev, kterou snad vyráběl sám H.R.Giger (kteréhožto Japonci zbožňují). Velmi dobrá kamera předkládá obrazy poetické (umývání vlasů), šerosvitné (až barokní) i hrůzné (brutální smrti). Triky jsou na dobré úrovni (jistě, kromě malovaných blesků v 80.letech tak populárních). Přímo fascinující byla smrt Asuky, která se po rozpolcení lebky promění v rozžhavenou tekoucí hmotu podobnou lávě... Vůbec mechanické efekty opět triumfují. Tam, kde by dnes proběhlo několik počítačových snímků, můžeme sledovat detailní scény rozkladu a zhouby. Zpočátku pomalý rozjezd má divoký dojezd. Doporučuji vydržet závěrečné titulky, malou odměnou bude... ()
Reklama