Shoulder Arms
Dobrý vojak Chaplin
Režie:
Charlie ChaplinScénář:
Charlie ChaplinKamera:
Roland TotherohHudba:
Charlie ChaplinHrají:
Charlie Chaplin, Edna Purviance, Syd Chaplin, Henry Bergman, Albert Austin, Tiny Ward, Tom WilsonVOD (1)
Obsahy(1)
V tomto snímku Charles Chaplin poukazuje na nesmyslnost a zbytečnost války... (oficiální text distributora)
Recenze (28)
Krásný důkaz, proč byl Chaplin nejoblíbenějším umělcem mezi vojáky. Stojí na jejich straně, chápe jejich pocity a váži si toho, co dělají. Kdyby mohli přímí aktéři zákopových bojů natočit němou grotesku, věřím, že by vypadala nějak takhle. Být zároveň všichni vojáci jako Charlie, asi dnes mluvíme jenom německy. ()
Dle mého názoru jedna z nelepších Chaplinových grotesek. Chaplin v ní jasně dává najevo svou averzi k válce a to ještě v době,kdy se válčilo. Každá minuta je naplněná těmi nejšílenějšími gagy. Spoustu kousků,které Chaplin předvádí zde,předvedl pak i později v roce 1940 v Diktátorovi v úvodní scéně z 1.světové. Zajímavostí je,že v Československu,když se film po válce promítal,musely být z filmu vystříhány scény v nichž byli vyobrazeni staří mocnáři,protože bylo zakázáno zákonem je zobrazovat,byť v takovýchto směšných karikaturách. Je to typická ukázka Chaplinova génia,sociálního cítění a jeho lidské povahy. Nikdy nikdo co pamatuji nedokázal s takovým humorem zachytit ve filmu tak hrůzné ohavnosti ,jako je válka, s takovou dávkou sarkastického humoru. ()
Tento snímek se tak trochu liší od jeho ostatních grotesek. Je zde totž patrná velká míra solidarity vůči vojákům a vyznění filmu bych nehodnotil zrovna jako pacifistické. Naopak zde Chaplin demonstruje angažovaný politický postoj. Není v tom ale nic nechutného, jako tomu bývá v politických agitkách, protože v podání Chaplina je vše milé a vtipné. ()
Opravdu jedna z nejlepších chaplinovek, která nenudí ani přes svoji delší stopáž. Je tu řada výborných scén, u nichž je pochopitelné, že museli vojáky v první světové válce pobavit. Pochválil bych však také perfektní hudební podklad a skvělý závěr. ()
Nejlepší groteska ročník 1918. ()
Chaplin byl samozřejě génius z největších, a když se obuje do armády, aniž ji vlastně snižuje,člověku to prostě dělá dobře. ()
Pozrieť si film po 102 rokoch od premiéry je síce možné vysvetliť nedostatkom príležitostí, ale vôbec to neuľahčuje hodnotenie a komentovanie. Nemám totiž rád slovný obrat "no na tú dobu to bol celkom dobrý film", pretože som presvedčený, že skutočne dobré filmy sú dobré v každej dobe. Len je ich žalostne málo. Chaplinov dobrý vojak patrí k vydareným groteskám. Bol nakrútený na sklonku I. svetovej vojny a ukazoval malého človiečika vrhnutého do virvaru veľmocenského zápasu. Chaplin sa oboznámil so skutočnými pomermi, ktoré panovali pri nekonečnej zákopovej vojne, takže ich dokázal podať takou zľahčenou formou, že si film užívali vojaci na frontoch i veteráni. ()
Ku skutočnému MIERU v prvej svetovej vojne, zostáva po tejto filmovej premiére, zhruba cca. dva týždne. Mimoriadna vojnová satira, vôbec by som povedal, že najlepšia Chaplinova groteska. Takmer ide o majstrovské dielo, geniálna vec. ()
Charlie v první světové válce. Tento film je spíš než bláznivou taškařicí, jakýmsi pokusem vyjádření sympatií k vojákům na frontě v první světové válce. Abych to vysvětlil, kdybych tam tehdy v tom zákopu ležel já, tak by mi takovýto film jistě udělal velkou radost. Chaplin si tu utahuje z rakousko-uherských vojáků, dojemně zlehčuje vlhkost v zákopech, kde vojáci spí a vtipně komentuje různé útrapy, které mohou vojáky v nehostinném prostředí potkat. Ze svého tuláka (který se tu ale jinak než v uniformě neobjeví) nakonec udělá hrdinu, což je asi nejlepší způsob, jak dokázat, že hrdinou může být opravdu každý, aniž by šlo o to, kolik lidí zabijete. ()
Gagy ešte nie sú vyšperkované k dokonalosti, no Chaplin sa triafa do čierneho už len tým, že jeho film je protivojnový a vyšiel počas vojny. Takisto si netreba nechať uniesť spánok vo vode a Chaplina v preoblečení za strom ako maskovanie :) ()
Tento film bol tragikomédiou, ktorá skôr parodovala hlúposť jednotlivca, než samotnú vojnu a postupy. Neviem, ja som sa veľmi nebavil, Chaplin pre mňa nie je geniálny komik, ale svojho času bol ozaj dobrý. Taktiež samotný film nie je nejakým uceleným skvostom, ktorý by oplýval niečím silným a hodnotným. Akosi to jeho generáciu v násilí nezastavilo, dokonca ani najlepší výkon tu nepodáva, takže je to pre mňa len jedným z mnohých iných protivojnových filmov. ()
Charlie si tentokrát dělá srandu z první světové války a jde mu to moc dobře. Nejvíc mě dostalo jeho přestrojení za strom. ()
Dokonalá réžia, dokonalé gagy, dokonalá komédia. V krátkosti. Nechcem sa opakovať, ale podobne ako u predchádzajúceho majstrštyku PSÍ ŽIVOT, chudobná stopáž. Mohlo toho byť viac. ()
Upraveno v říjnu 2019. Rameno zbraní je rozjásanou satirizující odplatou citlivého cirkusového klauna válečnému běsnění. Klaunská žádostivost je po zuby ozbrojena a odhodlaně kráčí vstříc svému životnímu i uměleckému přesvědčení. Film má oslavné tóny vítězství správné strany ve světovém válečném konfliktu, škodolibě si dobírá porážku německého agresora, vojenský mundúr vyluzuje melancholicky jímavé noty, ztřeštěnost chrčí a rozdává náruče polního kvítí hrdinským skutkům klaunské představivosti. Cirkusová estráda tu hopsá, neposedně sebou smýká ze strany na stranu, spravedlivé rozhořčení postupně získává rozhodující převahu a sarkastické probuzení ze sna hrdiny je jedinečně hravou tečkou za hrůzou války. V hlavní roli je nový rekrut americké pěchoty pro zákopovou strategii první světové války, Charlie Chaplin klaunskou taktikou boje pozoruhodně odlehčuje mizérii útrap a cirkusovou zuřivostí přemáhá lidský válečný běs. Vedle Charlieho zaujme také Charlieho okouzlení a Němci soužená francouzská dívka (Edna Purviance), skutečně neohrožený americký válečný hrdina (Syd Chaplin, též v roli německého císaře), hravého zvěda Charlieho neúnavně stíhající obtloustlý německý seržant (Henry Bergman, též v roli německého polního maršála von Hindenburga), Charlieho velící důstojník v marastu děsivých zákopů (Albert Austin, též v roli věrného císařova řidiče), náročný a vždy vzteklý německý důstojník v zákopech trpasličích rozměrů (Loyal Underwood), německý korunní princ (Jack Wilson), či seržant z vojenského výcvikového tábora (Tom Wilson, též v roli tupého německého vojáka). Rameno zbraní aneb Dobrý voják Charlie je vítězným pokřikem cirkusového klauna, jeho odlehčení i způsob boje je odzbrojující i po století vzniku filmu. Velmi příjemná a potěšující satirizující zábava! ()
První polovina v zákopech výborná s mnoha geniálními gagy (struhadlo, voda, čtení dopisu), a i když po zjevení se Edny film přechází do klasické a nijak objevné dobrodružné komedie ve stylu Keatonova Generála, ta třičtvrtě hodina utíká velmi rychle. ()
Pěkná porce ironie a sarkasmu servírovaná Mistrem. Na jednu stranu byla první světová válka peklem, na druhou stranu proč si z ní taky neudělat prdel? A to i se slušnou dávku cynismu (scéna jak Chaplin ze zákopu střílí a dělá si křídou čárky na dřevěné prkno je totiž neuvěřitelně morbidní). ()
Krásné. Další autorský film Charlieho Chaplina, což je vždycky sázka na absolutná jistotu. Dobrý voják Charlie trvá třičtvrtě hodiny, ale jak je jeho dobrým zvykem, nenudí ani minutu a naví příjemně utíká. Vyznění je jasné znatelné a množství nezapomenutelných scének a vtipů je skutečně vysoké (voda v táboře a hlavně Charlie v převleku za strom a jeho dělání si čárek při střelbě na nepřítele, ale i další drobnější vtípky a všechny opravdu stojí za to) a i ten konec je lehce překvapivý a nesmírně fajn. Fantastická záležitost plná jedinečného Chaplinova sarkasmu, ale zároveň úžasně ujetá plná bláznivých vtipů a naprosto jednoznačně GENIÁLNÍ záležitost, která je lepší, než mnohé Chaplinovy opravdu dlouhé filmy. 100%. ()
Dobrý voják Charlie. Hned my bylo jasné, že prostředí, kde se bude další Chaplinova groteska odehrávat, tedy válka, bude plná komických situací. A nemýlil jsem se. Dostalo se mi přesně to, co jsem očekával. Nejvíc mě pobavil samozřejmě Charlie v přestrojení za strom a závěr doprovázený známými klavírními skladbami taky neměl chybu. Na druhou stranu začátek filmu v zákopech mě zas tolik nebavil. ()
To lepší z druhého období a "Shoulder Arms".¬ Jedna z těch lepších grotesek natočených Ch. Chaplinem v jeho druhém období, kdy v rr. 1916–18 točil krátko- či nejvýš středometrážní grotesky. Chaplinovi se v tomto období už daří točiti i snímky lepší úrovně, než jaké dosahovaly v jeho prvním období úvodního jeho filmového vyučení v rr. 1914-15, nicméně kvalita snímků je rozkolísaná a ne všechno z tohoto období lze označiti za podařené. Ze strany Chaplina sílí tlak na kvalitu děl, což vrcholí rozvázáním smlouvy s "First National Exhibitors' Circuit" a založením vlastní podílnické společnosti "United Artist Corporation" v lednu 1919, pod jejíž záštitou vytváří prakticky všechna svá zbývající díla, od ještě krátkometrážního "Profesora" po celovečerní komediální drama "Světla ramp".¬ Pokud vím, "Shoulder Arms" je první protiválečně zaměřený snímek Ch. Chaplina, ještě středometrážní délky, i když víc než opravdovou protiválečnou náplň obsahuje zlehčující řadu gagů a komických situací.¬ [Zdroje: 1. Wikipedie, English (en.wikipedia.org/). 2. Filmová databáze IMDb (imdb.com/)] ()
Vojnová komédia, to je žáner, v ktorom Chaplin mimoriadne vynikal. A to vtedy ešte netušil o svojej neskoršej nechcenej, ale nakoniec dobre využitej podobe s Hitlerom. V tomto stredne dlhom filme je množstvo výborných gagov, perfektných nápadov a tie sú aj precízne realizované (maskovanie za strom alebo spánok vo vode). A na záver prekvapenie, na ktoré v tej dobe určite bežný divák nebol zvyknutý. ()