Sunnyside
Chaplin dedinským hrdinom
Obsahy(2)
Charlie pracuje jako hotelový pomocník v jedné podhorské vesnici a zároveň je nucen zastávat i farmářské práce. Při vyhánění krav na pastvu dojde k nehodě a on se v bezvědomí setkává s vílami... (oficiální text distributora)
Recenze (18)
Upraveno v říjnu 2019. Sunnyside je potměšilost klaunské zábavy se sebemrskačskými tendencemi. Charlie Chaplin sice má na jedné straně potřebu sociálně kritické sympatie s nejprostší vrstvou, ale také zůstává pevně usazen v osvědčeném pohybu klaunské zběsilosti, nahrazuje tím potenciální rozvíjení příběhu a v euforickém nadšení i s cynickým úšklebkem po celé vesničce bujaře poskakuje. Hlavním objektem zájmu je Charlie v roli krutě zneužívaného poskoka jediného místního podnikatele, statkáře a duchovního pastýře. Je sužován, je ledabylý a neurvale ignorantský, je škodolibý a má silné sklony k násilnému chování, je pokorně úslužný a teskně melancholický při povzdechu nad lehkověrností žen. Vedle estrádního představení cirkusového klauna zaujme také vesnická dívka a Charlieho romantické opojení tou nesmrtelnou krásou života (Edna Purviance), vesnický hoteliér, hokynář, chovatel skotu, kazatel a sadistický Charlieho zaměstnavatel (Tom Wilson), sebevědomý městský floutek (Tom Terriss), k Charliemu nevlídný otec dívky (Henry Bergman), maličký vesnický mužíček (Loyal Underwood), jeho velký a tlustý synek (Tom Wood), rafinovaný vesnický lékař (Albert Austin), či smyslové a smyslné povzbuzení i hravá rozvernost v podobě tancujících víl (Olive Ann Alcorn, Olive Burton, Willie Mae Carson a Helen Kohn). Film Sunnyside aneb Chaplin vesnickým hrdinou je přizpůsobivě živelné představení spontánního cirkusového klauna s vynalézavě předkládanou formou pantomimického výkladu termínů slov. Mimochodem, mezi Chaplinem a společností First National skutečně došlo k neshodám, ale nezmohl se zrušení smlouvy, byl ji nucen dodržet a dokončit všech osm, smluvně dohodnutých, filmů, posledním z nich je Poutník, dokončil ho v roce 1923 a teprve poté se úplně osamostatnil.. ()
Na Chaplina poměrně zajímavá záležitost. V téhle grotesce pracuje jako hotelový pomocník v jedné podhorské vísce, nicméně musí zastávat i farmářské činnosti, jako dojení, hnaní krav na pastvu apod. Ale dojde i na klasické námluvy, souboj s konkurentem, sen o vílách a jednu malou pointu. K zasmání tu tolik není, z některých momentů (třeba zrovna ty krávy) se asi dalo vytěžit víc, nicméně i díky délce a exteriérům je to celkem pestrá záležitost a šance vidět Chaplina v pro něj netradičním prostředí. ()
Není nad klid venkova a vždy ČERSTVÉ potraviny!! Tentokrát s mystery vsuvkou. Zdá se, že Chaplinovi šly dobře kraťasy, u středometráže jakoby bylo téma vyčerpaná, v polovině náhle mění téma. ()
Ty staré Chaplinovy grotesky jsou sice legrační, na druhou stranu někdy působí jako by sám režisér nevědel rady co si se všemi těmi metry filmového pásu počít. A tak se vlastně jedná o sled gagů, z nichž některé jsou průměrné (koza žere noty), ale některé jsou opravdu vtipné a originální (kafe zahuštěné cukrem). Tento film je zajímavý tím, že už i zde se projevuje nesmírné sociální cítění režiséra, jaké je patrné v jeho pozdějších dílech. Jenomže krom toho a několika vtipných scén má film dost hlušiny. Každopádně to stojí za shlédnutí, pořád se jedná o lepší záležitost než třeba současné televizní zábavné show. ()
Za normálních okolností bych tuto grotesku ohodnotil třemi hvězdičkami, protože k zasmání tu toho příliš nebylo a potěšení tak zůstalo pouze z Chaplinova herectví, prostředí příběhu a nápaditosti, avšak samotný závěr, u něhož se lze přít, zda je tragický nebo šťastný, mě nutí přivřít oči a dát i čtvrtou hvězdičku. ()
Chaplin ako večný rojko a veľký spáč, rozprávanie pomocou sna a až prekvapivo veľa dramatickejších, resp. vážnejších momentov a situácií. Bavilo ma najmä zakomponovanie prvku prebudenia ako prelínanie sna a reality (časť s rusalkami je v tomto bode excelentná), ako obvykle haldy nápadov a síce nie až tak bravúrne vtipných, ale stále skvele humorných scénok. Dlhšia stopáž však zapríčiňuje pocit trochu zbytočného naťahovania, ale celok, i keď nie je tak humorný ako iné Chaplinove filmy, je veľmi kvalitný a neurážajúci; práve to ho miestami zachraňuje. Niektorí vedľajší herci sa objavujú vo viacerých úlohách, čo je vzhľadom na ich príjemný prejav a zábavnosť jednoznačne plus. Len škoda občasnej monotónnosti a rozvláčneho tempa. 75% ()
Po vychvaľovaných krátkych groteskách prichádza menšie sklamanie, ale nie extra veľké. Už som si normálne zvykol na Ednu Purviance, ktorá sa zaskvela v toľkých pozoruhodných režisérskych zárezoch Charlesa Chaplina, skrátka bez nej by to len sotva fungovalo ? ()
Charlie Chaplin a sen ako prvok na ktorom vystaval obidve zápletky svojho filmu Sunnyside. O vtipné momenty tu ako obvykle nie je núdza. Chaplin z umom stupňuje humor a tragiku do takej miery že nikdy jedno neprevyšuje druhé. Je pravda že ako krátkometrážny film, ktorý sa predsa len na poli svojej stopáži rozťahuje, nepôsobí tak komplexne ako Chaplinové dlhometrážne filmy alebo tie krátke, v ktorých sa zaoberá len určitou udalosťou. Ale obhliadnuc od toho je to predsa len film, ktorý dokáže pobaviť a ktorý Chaplinovu menu nerobí hanbu. Tento film postavil na fakte že jeho postavu - pred tulákom - všetci dobre poznajú. ()
Chaplin nikdy nezklame. Sice jsem se nebavil tolik jako u jeho jiných filmů, ale pořád to bylo pěkný. ()
Myslím, že mnoho gagov z tejto jednej z pozdných grotesiek stojí za to. Opäť sa opakujem, Chaplin už je popri svojej klauniáde, aj vážnym umelcom. ()
Spíše úsměvná parodie na tehdejší vesnické "romances", než plnohodnotná groteska. Venkovské němé filmové idyly se jen hemžily vílami a svůdci z měst, takže tu bylo co parodovat, přesto Sunnyside patří k slabším Chaplinovkám. ()
Poměrně zajímavý Chaplinův film, jehož první polovina je nádherně vtipná (ale z mnoha vtipů se dalo vytěžit víc), druhá vážnější, ale s tradičně dobrým koncem. Nádherné prostředí malé vesničky, skvělé vedlejší postavy otce a syna, neodolatelná Chaplinova chůze a spoustu nezapomenutelných scén. Jen ta část s vílami zdá se mi poněkud přehnaná... Mě se to líbilo, obzvlášť když to má mimo jiné i tak pěknou hudbu. Navíc je to nadčasové a s pointou. I když je to krátké, je to velká filmařina. 80%. ()
To slabší z druhého období.¬ Jedna z těch slabších nikoli však slabých grotesek natočených Ch. Chaplinem v jeho druhém období, kdy v rr. 1916–18 točil krátko- či nejvýš středometrážní grotesky. Chaplinovi se v tomto období už daří točiti i snímky lepší úrovně, než jaké dosahovaly v jeho prvním období úvodního jeho filmového vyučení v rr. 1914-15, nicméně kvalita snímků je rozkolísaná a ne všechno z tohoto období lze označiti za podařené. Ze strany Chaplina sílí tlak na kvalitu děl, což vrcholí rozvázáním smlouvy s "First National Exhibitors' Circuit" a založením vlastní podílnické společnosti "United Artist Corporation" v lednu 1919, pod jejíž záštitou vytváří prakticky všechna svá zbývající díla, od ještě krátkometrážního "Profesora" po celovečerní komediální drama "Světla ramp".¬ [Zdroje: 1. Wikipedie, English (en.wikipedia.org/). 2. Filmová databáze IMDb (imdb.com/)] ()
To ranné (ne)vstávanie, akoby som už niekde videl, priamo vo svojej domácnosti. Len ten budíček kopancom do zadku neprevádzkujeme. Chaplin sa na dedine neobjavuje často, tu urobil vzácnu výnimku. Súčasťou vtipov sa tak stávajú aj domáce zvieratá, ale vtipu je na tú dĺžku pomerne málo. Dobré sú prechody zo snov, ako negujú predchádzajúci dej, a tiež gagy hlavne na začiatku filmu. ()
[3,5*] "Sugar's to sweeten - not to thicken." Nápaditá krátka groteska, jedna z Chaplinových posledných. Charlie je tu ako dievča pre všetko - od domácej gazdinej, cez pastiera kráv, predavača, upratovača, až po hotelového sluhu. Zaujímavo sa tu pracuje s náladami, keď tá bláznivá grotesková občas prechádza až do takej melancholickej. Výborné sú hlavne tie snové pasáže (najmä tanec s vílami) a romantické scény s Ednou Purviance (hra na slepú babu, skvelá hra na piane, nákup ponožiek). A to neustále kopanie do zadku sa budem tváriť, že nevidím. Videná 30-minútová verzia s veľmi dobrou hudbou Charlieho Chaplina z roku 1974 (hoci spočiatku je trošičku vtieravá). ()
Kupodivu Sunnyside není zas tak moc k smíchu, jak by se asi od Chaplina čekalo. Je plná jemného humoru, ze kterého se sice nebudete válet po zemi, ale o to upřímněji se zasmějete. Je prostě jiná...ne špatná! DÁLE HRAJÍ: Torn Wilson (Boss) Torn Terriss (Young Man from the City) Loyal Underwood (Fat Boy's Father) Tom Wood (Fat Boy) Helen Kohn (Nymph) Olive Button (Nymph) Willie Mae Carson (Nymph) Olive Alcorn (Nymph) Park Jones Granville Redmond AI Blake Shorty Hendricks Lulu Jenks George Cole David Kohn Tom Harrington ()
Groteska mě až tolik nebavila, přesto mi přišla zajímavá. Chaplin pase krávy a také tančí s vilami. To vše s legendární buřinkou na hlavě. Při své délce to má vcelku příběh, nicméně podivju se například nad zvláštním střihem. Když je záběr na Charlieho Chaplina jak čeká na silnici na příjezd auta, najednou se střihem ocitá v hotelu. ()
Hodnotím 4*, ačkoliv se jedná o slabší grotesku, která je podle mě trochu moc dlouhá a některé nápady jsou slabé - např. vsuvka s vílami, ale i drsné vyhnání mladšího bratra na silnici. Na druhou stranu to celkové vyznění bylo milé, jeho snaha se zalíbit vedle bohatého muže, kdy svého pomocníka v hotelu vyšňořil z levných zdrojů, to bylo moc pěkné. ()