Cat on a Hot Tin Roof
Mačka na rozpálenej plechovej streche
Režie:
Richard BrooksKamera:
William H. DanielsHudba:
Charles WolcottHrají:
Elizabeth Taylor, Paul Newman, Burl Ives, Jack Carson, Judith Anderson, Madeleine Sherwood, Larry Gates, Vaughn Taylor, Hugh Corcoran (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Podle stejnojmenné divadelní hry Tennesseeho Williamse natočil v roce 1958 Richard Brooks slavný film nominovaný na šest Oscarů. Vypráví o složitých a komplikovaných vztazích uvnitř jedné jižanské rodiny zámožného pěstitele bavlny, jehož oslava narozenin se zvrhne v erupci výčitek a odhalování dlouho skrývaných tajemství a pocitů. Ústřední dvojicí je syn Brick (P. Newman) s ženou Maggie (E. Taylorová), co se utápí v hluboké manželské krizi. Brick neskrývaně opovrhuje svou ženou a celé dny jenom nezřízeně pije a trudomyslně vzpomíná na svou minulost. Frustrovaná Maggie je zase ničena neopětovanou láskou Bricka, stejně jako rodinou svého švagra (J. Carson), jejichž pět malých ratolestí ji neustále vytáčí, ale také jí připomínají, že je bezdětná. Hlava celé rodiny Pollittů, které již nikdo neřekne jinak než Velký šéf (B. Ives), se v tento den vrací z vyšetření přímo na svou oslavu narozenin s vědomím, že je zcela zdráv. Pravda je však taková, že nemá nejmenší šanci na uzdravení a doktor mu úmyslně lhal, aby alespoň svůj poslední čas strávil v poklidu. Blížící se spory o dědictví se tak brzy stanou další rozbuškou na již tak napjaté rodinné oslavě. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (301)
Další trefa do černého. Ačkoliv pravda, šlo se celkem na jistotu. Věděl jsem, že se mi bude Kočka líbit a stalo se. Paul Newman je zárukou a popis spolu s ohlasy navnadil tak, že případný pocit zklamání neměl ani nejmenší šanci na vynoření z bahna. Na druhou stranu se mi ohromně líbí jeden místní komentář, který říkal něco takového:"Kdyby mi ze všech těch lidí nebylo špatně, dala bych i pátou hvězdu." Já ten odpor překousl. ()
Sic mi smršť Williamsových dialogů nebyla neznámá už od prvního setkání na divadelních prknech, pevná režie a strhující herci mi dokázali rozklepat kolena i tak. Povýšit více než sto minut rodinného dialogu v jednom domě na plnohodnotnou filmovou fresku chce pořádný kus génia v hlavě. Richard Brooks ho měl. ()
Nedávno jsem opět četl Malého prince od Exupéryho. V bravůrní kapitole XII se vede rozhovor o chlastu: "Proč piješ? - Abych zapomněl, že se stydím, že piji!". Paul Newman taky pil. Jeho důvod mohl být různorodý (jeho synovci jsou odnoží malého Damiena z Přichází Satan!, či fakt, že jeho žena je Elizabeth Taylor, což už samo svádí k myšlence přihnout si). Já chlastám svátečně, avšak i přes všechny zápory, který pití má, jsem Newmanovi fandil ze všech nejvíc. Byl to chlapík, který má chyby, ale jeho pohled na svět skrze dno omšelý skleničky, mělo svoje hluboký opodstatnění. Jako jediný člen z rodiny Velkého šéfa byl nejracionálnější. Zatímco se všichni hádali o majetek, on stál u okna a pozoroval. Respekt. A zamrzí o to víc, že je jediným kladem z celého filmu. Věřím, že divadlo je zážitek, ale jelikož jsem lehce skeptickej člověk vzhledem k přepisům her na filmové plátno, krčím nos i tady. Takže tentokrát jen za toho Paula a čau! ()
Neodolatelný Paul a krásná Elizabeth ve vynikajícím a inteligentním dramatu své doby. Vztahy plné zmatků, touhy, vášně, pokrytectví, poctivosti, nedůvěry a mohla bych pokračovat dál a dál. Miluji tyhle staré smysluplné filmy s maximálně profesionálními hereckými výkony, ke kterým řadím i ostatní obsazení, kde mě obzvlášť zaujal i Burt Ives, kterého až tak moc neznám. A i když to na mě působilo dojmem, že se dívám na divadelní hru odehrávající se v jednom domě, tak to nic nemění na faktu, že jsem prožila mimořádně příjemné odpoledne s Kočkou na rozpálené plechové střeše, která nakonec přece jen věděla kam skočit, aby si zachránila život. Když k tomu všemu přibalím vynikající dialogy, například Bricka s tátou ve sklepě, tak dnes rozhodně pod pětku nejdu. ()
Ta pochopitelná, ale mě přesto nepříjemná divadelnost, mi celou první půlku lezla na nervy - zvlášť když přecházela až v přepjatou teatrálnost, kdy jsou nepřirozeně vyčištěné, přespříliš zinscenované a vždy dokonale vypointované promluvy podporovány údery blesků a hromobitím. Až Newmanovo "prokecnutí" tátovi mě vtáhlo, protože s tímhle silným motivem v zádech (kdo by se těšil na smrt) může Brooksovo drama skvěle vygradovat. Takže stále živé dílko. ()
Galerie (88)
Zajímavosti (17)
- Kvůli odstraněným náznakům Brickovy (Paul Newman) homosexuality, které se objevily v původní divadelní hře, odmítl film režírovat George Cukor. (Kulmon)
- Ve scéně, kdy se Brick (Paul Newman) zaboří se svým kabrioletem do rozblácené země, vystoupí a odhodí svojí berli – když ji pak sebere, evidentně na ní chybí opěrátko. V dalším záběru je však berle naprosto v pořádku. (Seejey8)
- Studio MGM mělo o obsazení filmu od počátku jasno – Maggie Pollitt bude hrát Elizabeth Taylor a jejího manžela Bricka Montgomery Clift. Byla to sázka na jistotu, jelikož tento pár si získal diváky už v Místě na výsluní (1951). Jenže Clift roli odmítl. Domníval se totiž, že postava Bricka je „implicitně homosexuální“, a ačkoliv v Hollywoodu všichni o Montgomeryho orientaci věděli, herec nechtěl riskovat, že ho konzervativní americké publikum v takové roli nepřijme. (Pavlínka9)
Reklama