Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Lady Louise Lendale na oslave svojich 80. narodenín prerozpráva známemu britskému spisovateľovi Percymu svoj životný príbeh. V Paríži, kde ešte mladá pracovala pre vychýrený Parížsky nevestinec ako práčka, spoznala Armanda, šarmantného bombového anarchistu, ktorý vždy vynaliezavo unikal polícii. Keď sa už nesebavedomý Armand vo Švajčiarsku pripravuje na atentát na ruského princa, Louise ponúka manželstvo britský lord Dicky výmenou za Armandovu ochranu pred väzením. Louisa z lásky k Armandovi ponuku prijíma, no ich milenecký vzťah nekončí. (wewerička)

(více)

Recenze (14)

Nonna 

všechny recenze uživatele

Když jsem zjistila, že na námět mé oblíbené knížky Romaina Garyho Lady L existuje natočený film, a navíc s takovým hereckým obsazením, nadšeně jsem se na něj vrhla. A musím napsat, že jediné, co mě zklamalo, byl jiný konec, než v předloze (nebudu prozrazovat, ale stojí za to! ). Jinak je film, stejně jako kniha, kouzelným výsměchem malíčkující vyšší společnosti, anarchistům, politikům, prostitutkám, prostě si dělá legraci ze všech a to na té nejvyšší úrovni. Lorenová v roli lady nebo pradleny je nádherná a obě polohy jí divák věří a Newman zahrál svého anarchistu tělem i duší s nevinným výrazem v tváři až po úplný konec. Příjemný, možná trochu zbytečně rozvláčný film. ()

MarekT 

všechny recenze uživatele

Potvrdilo se mi dlouhodobé přesvědčení, že v šedesátých letech, zvláště pak v druhé půli tohoto období, se točily nejvýstřednější a ve výsledku i nejoriginálnější komedie vůbec. Soudě dle referencí jsem očekával ne zcela funkční celek, který však ve svojí nedokonalosti bude mít své kouzlo - něco jako je můj osobní favorit Casino Royale... Aby výsledný dojem byl nakonec výrazně příznivější. I pomalejší, spíše dramatičtější pasáže (to jest ty, kde hraje prim Paul Newman) jsou zábavné, jen komiku v jejich případě vnímám jako sušší povahy. Nicméně platí, co zde v komentářích již padlo: film roste s příchodem Davida Nivena na scénu. Ve své roli, pojetím připomínající jeho Jamese Bonda ze zmíněného Casina, doplňuje stylem chybějícího dílku do puzzle zbylé dvě hvězdy - Newmana se Sophií Loren. Připomíná mi to ne úplně neobvyklou situaci ze sportu, kdy v první části klání je volena zdrženlivější taktika, aby se v pravý čas udeřilo... Takže žádná nesourodost či nevyrovnanost. Tradicí u hollywoodských filmů té doby (a zvláště těch rozparcelovaných na vícero soběstačných segmentů) bývá natáčení v oku lahodících destinacích, zpravidla evropských. Přičemž žádný jiný se mi svým výběrem tolik netrefil do vkusu, ať už se jedná o Švýcarsko, kde jsem několik let za sebou trávil letní dovolenou, či přejezd francouzsko-italskou hranicí (neznám osobně, ale rád bych někdy), kdy tato konkrétní scéna je jednou z těch zářící vtipem. Zasloužené rozšíření vybrané společnosti Kočičky, Kouzelného Kristiána a jiných esencí úvodem zmíněné dekády. 90% ()

Reklama

Martin741 

všechny recenze uživatele

Spolocenska konzervacka, ktoru uspesne natocil Peter Ustinov /rimsky cisar Nero z filmu Quo Vadis/. Kulisy su na urovni, ale divak sa musi az prilis sustredit na dialogy. Da sa na to vsak pozerat hlavne vddaka hercom ako Philippe Noiret /Le Fusil 1975/, Sophia Loren /Horalka/ a David Niven. A tusim ze Noiret sa prvy krat tymto ocitol medzi hereckymi velikanmi. 55 % ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

"Dnes jsem měl souboj. Milenec mé ženy urazil mou milenku, což je náhodou jeho žena." Stařičká bělovlasá šlechtična, vdova po ctihodném anglickém vévodovi a matka nespecifikovaného počtu vojenských důstojníků, se chystá oslavit osmdesáté narozeniny. Při té příležitosti je vyzvána k sepsání pamětí. Začne tedy potenciálnímu životopisci vyprávět, jak se stalo, že se chudá italská pradlena vypracovala do tak úctyhodného postavení, aby sám posoudil, zda je možné něco takového publikovat... Zvláštní komedie. Je vtipy doslova napěchovaná, je i poměrně originální a velmi atraktivně obsazená, přesto jsem ji napoprvé nebyl schopen strávit. Snad je to tím, že si bere inspiraci z tolika zdrojů. Chvíli se podobá francouzským fraškám, jaké psal Georges Feydeau, jindy podvodnickým komediím, groteskám, salonním anglickým konverzačkám... A tak se stále rozpíná do šíře, místo aby směřovala dopředu, k nějakému předem definovanému cíli. Film vznikal pod pečlivým patronátem Carla Pontiho jako benefice Sophie Lorenové. V té době její kariéře hrozila stagnace ve vzájemně si podobných úlohách a Lady L nabízela roli, která se člení a přetváří podle různých životních situací v dlouhém časovém rozpětí. Přestože Sophie nezklamala, na můj vkus až moc podléhá právě té neuspořádanosti filmu, kterou jsem zmiňoval. Paul Newman tehdy k vlastní škodě spoléhal na Stanislavského metodu a nenechal si ji Ustinovem vymluvit. Ve stylizované realitě crazy komedie, zprohýbané krupobitím gagů, proto působí nepatřičně a jako nejslabší článek filmu. Kdykoli se objeví, jako by ustala legrace. V Lady L se stalo něco podobného jako ve filmu Růžový panter, kde Peter Sellers nečekaně "ukradl" film Davidu Nivenovi. A právě David Niven, který se včlení do filmu přesně v polovině, ho nakopne zpátky k životu. Jeho nádherná kreace v roli znuděného vtipálka vévody je portrétem velkorysosti, životního nadhledu a jakési skeptické radosti ze života. Co věta, to blyštivý drahokam vtipu, zasazený do šperku, který nepodléhá módě. Právě postava Davida Nivena mě přiměla podívat se na Lady L opakovaně a postupně zvýšit hodnocení až na 80% ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Sophia Loren je nepochybně zajímavá a skvělá herečkou a když se vedle ní dále v obsazení vyskytují taková jména jako Noiret, Newman, Piccoli nebo Niven, divák očekává velkolepou podívanou. Nicméně velkolepost Lady L začíná i končí právě obsazením a na svou dobu vysokým rozpočtem. Všehochuť tehdejších hereckých hvězd z Itálie, Francie, Anglie a USA bohužel nedokázala dohromady vytvořit pořádnou souhru. Neustálé prolétávání mezi tu konverzačním humorem, tu situační komikou, tu zase bláznivou groteskou nedokázalo rovněž vytvořit stylově sevřenější celek. Vznikla komedie, která má sice dost vtipných momentů, ale ty vyvažuje na druhé straně řada scén, kde ten humor pro změnu nefunguje a působí až příliš křečovitě. Jednotlivé epizody, které mají vytvářet v retrospektivě jakýsi příběh, se na můj vkus až příliš rozpadávají a stopáž je zejména ke konci v dlouhé karnevalové pasáži až zbytečně rozvláčna. Ještě ze začátku jsem se u vybraných scén dost bavil a v druhé polovině to skvěle oživil svou ironickou postavou David Niven, ale jinak za mě bída. Ani si nepamatuji, kdy jsem byl naposled u koprodukční komedie ze 60. let tolik rozladěn a to mám za sebou i (ne)slavně proslulé Casino Royale z roku 1967. 45% ()

Galerie (20)

Zajímavosti (1)

Reklama

Reklama