Lady L
Lady
Režie:
Peter UstinovKamera:
Henri AlekanHudba:
Jean FrançaixHrají:
Sophia Loren, Paul Newman, David Niven, Marcel Dalio, Cecil Parker, Philippe Noiret, Jacques Dufilho, Daniel Emilfork, Sacha Pitoëff, Michel Piccoli (více)Obsahy(2)
Jak prostá dívka ke štěstí přišla a vyměnila palác rozkoší za palác vévody. Svůdná pradlena se rozhoduje mezi anarchistou a britským lordem... Stařičká lady Louise Lendaleová (Sophia Lorenová) vypráví svému dlouholetému obdivovateli, britskému básníkovi siru Percymu (Cecil Parker), o svém pohnutém životě. Jako mladičká pradlena pracovala ve vyhlášeném pařížském nevěstinci Le Mouton Bleu, kde se dala dohromady s Armandem (Paul Newman). Ten byl mimo svého nesporného charismatu také teroristou, nutno říci, že nepříliš úspěšným. Anarchistu metajícího bomby toužil po Louisině boku vystřídat sir Dicky Lendale (David Niven), britský lord, který krásné Louise nabídl zajištění a laskavé zacházení. Louise souhlasila, měla však jednu podmínku… Konverzační komedii podle knižní předlohy Romaina Garyho natočil Peter Ustinov ve strhujících švýcarských, francouzských a britských lokacích. Vsadil na hvězdné obsazení – v menších rolích se představili Philippe Noiret či Michel Piccoli – a zachoval tón knižní předlohy: bláznivou situační komiku střídají dialogy plné shovívavého výsměchu, který nešetří nikoho. (Česká televize)
(více)Recenze (24)
Když jsem zjistila, že na námět mé oblíbené knížky Romaina Garyho Lady L existuje natočený film, a navíc s takovým hereckým obsazením, nadšeně jsem se na něj vrhla. A musím napsat, že jediné, co mě zklamalo, byl jiný konec, než v předloze (nebudu prozrazovat, ale stojí za to! ). Jinak je film, stejně jako kniha, kouzelným výsměchem malíčkující vyšší společnosti, anarchistům, politikům, prostitutkám, prostě si dělá legraci ze všech a to na té nejvyšší úrovni. Lorenová v roli lady nebo pradleny je nádherná a obě polohy jí divák věří a Newman zahrál svého anarchistu tělem i duší s nevinným výrazem v tváři až po úplný konec. Příjemný, možná trochu zbytečně rozvláčný film. ()
"Dnes jsem měl souboj. Milenec mé ženy urazil mou milenku, což je náhodou jeho žena." Stařičká bělovlasá šlechtična, vdova po ctihodném anglickém vévodovi a matka nespecifikovaného počtu vojenských důstojníků, se chystá oslavit osmdesáté narozeniny. Při té příležitosti je vyzvána k sepsání pamětí. Začne tedy potenciálnímu životopisci vyprávět, jak se stalo, že se chudá italská pradlena vypracovala do tak úctyhodného postavení, aby sám posoudil, zda je možné něco takového publikovat... Zvláštní komedie. Je vtipy doslova napěchovaná, je i poměrně originální a velmi atraktivně obsazená, přesto jsem ji napoprvé nebyl schopen strávit. Snad je to tím, že si bere inspiraci z tolika zdrojů. Chvíli se podobá francouzským fraškám, jaké psal Georges Feydeau, jindy podvodnickým komediím, groteskám, salonním anglickým konverzačkám... A tak se stále rozpíná do šíře, místo aby směřovala dopředu, k nějakému předem definovanému cíli. Film vznikal pod pečlivým patronátem Carla Pontiho jako benefice Sophie Lorenové. V té době její kariéře hrozila stagnace ve vzájemně si podobných úlohách a Lady L nabízela roli, která se člení a přetváří podle různých životních situací v dlouhém časovém rozpětí. Přestože Sophie nezklamala, na můj vkus až moc podléhá právě té neuspořádanosti filmu, kterou jsem zmiňoval. Paul Newman tehdy k vlastní škodě spoléhal na Stanislavského metodu a nenechal si ji Ustinovem vymluvit. Ve stylizované realitě crazy komedie, zprohýbané krupobitím gagů, proto působí nepatřičně a jako nejslabší článek filmu. Kdykoli se objeví, jako by ustala legrace. V Lady L se stalo něco podobného jako ve filmu Růžový panter, kde Peter Sellers nečekaně "ukradl" film Davidu Nivenovi. A právě David Niven, který se včlení do filmu přesně v polovině, ho nakopne zpátky k životu. Jeho nádherná kreace v roli znuděného vtipálka vévody je portrétem velkorysosti, životního nadhledu a jakési skeptické radosti ze života. Co věta, to blyštivý drahokam vtipu, zasazený do šperku, který nepodléhá módě. Právě postava Davida Nivena mě přiměla podívat se na Lady L opakovaně a postupně zvýšit hodnocení až na 80% ()
První milá Noiretova mezinárodní spolupráce vedle velikánů světového filmu Newmana, Lorenové, Nivena či přítele Piccoliho, no a samozřejmě pana Ustinova, který si to celé vzal na starost i po stránce režisérské.! :-)) ()
Celkem slušná oddechovka za 3* díky Paulu Newmanovi, Davidu Nivenovi, Sophii Loren a ještě několika známým tvářím. Po dějové stránce je snímek jednodušší, avšak v mnohých pasážích umí zaujmout. ()
Standardní komedie šedesátých let, kterou drží výkony hereckých gigantů. Přesto však je na ní znát, že už má svá nejlepší léta za sebou. ()
Výborně obsazená konverzační komedie, které k dokonalosti chybí skutečně jen maličko. ()
Sophia Loren je nepochybně zajímavá a skvělá herečkou a když se vedle ní dále v obsazení vyskytují taková jména jako Noiret, Newman, Piccoli nebo Niven, divák očekává velkolepou podívanou. Nicméně velkolepost Lady L začíná i končí právě obsazením a na svou dobu vysokým rozpočtem. Všehochuť tehdejších hereckých hvězd z Itálie, Francie, Anglie a USA bohužel nedokázala dohromady vytvořit pořádnou souhru. Neustálé prolétávání mezi tu konverzačním humorem, tu situační komikou, tu zase bláznivou groteskou nedokázalo rovněž vytvořit stylově sevřenější celek. Vznikla komedie, která má sice dost vtipných momentů, ale ty vyvažuje na druhé straně řada scén, kde ten humor pro změnu nefunguje a působí až příliš křečovitě. Jednotlivé epizody, které mají vytvářet v retrospektivě jakýsi příběh, se na můj vkus až příliš rozpadávají a stopáž je zejména ke konci v dlouhé karnevalové pasáži až zbytečně rozvláčna. Ještě ze začátku jsem se u vybraných scén dost bavil a v druhé polovině to skvěle oživil svou ironickou postavou David Niven, ale jinak za mě bída. Ani si nepamatuji, kdy jsem byl naposled u koprodukční komedie ze 60. let tolik rozladěn a to mám za sebou i (ne)slavně proslulé Casino Royale z roku 1967. 45% ()
Děsně nezáživná komedie, která se nedokáže soustředit na jednu událost, námět nebo postavu. Rozbředlost a nový dabing (Prima 1997: Jachnická, Soukup, Vlach) zapříčinily, že jsem se tím doslova protrápil. ()
Toto nesadlo. Napriek hereckému obsadeniu a atraktívnemu námetu film funguje ako motor s nasypaným pieskom. ()
Mýma očima zdařilá komedie, u které jsem se od srdce zasmála, pichlavé vtípky na politiky, policii, anarchii i šlechtický stav jsem si užila.. Herecký trojlístek - Sophia Lorenová jako pradlenka, Paul Newman v roli anarchisty, David Niven jako bohatý lord - jedním slovem úžasný, moc se mi líbilo obsazení i vedlejších rolí, kde pánové Noiret či Piccoli nezklamali a přispěli k báječné filmové jízdě.. ()
Spolocenska konzervacka, ktoru uspesne natocil Peter Ustinov /rimsky cisar Nero z filmu Quo Vadis/. Kulisy su na urovni, ale divak sa musi az prilis sustredit na dialogy. Da sa na to vsak pozerat hlavne vddaka hercom ako Philippe Noiret /Le Fusil 1975/, Sophia Loren /Horalka/ a David Niven. A tusim ze Noiret sa prvy krat tymto ocitol medzi hereckymi velikanmi. 55 % ()
Potvrdilo se mi dlouhodobé přesvědčení, že v šedesátých letech, zvláště pak v druhé půli tohoto období, se točily nejvýstřednější a ve výsledku i nejoriginálnější komedie vůbec. Soudě dle referencí jsem očekával ne zcela funkční celek, který však ve svojí nedokonalosti bude mít své kouzlo - něco jako je můj osobní favorit Casino Royale... Aby výsledný dojem byl nakonec výrazně příznivější. I pomalejší, spíše dramatičtější pasáže (to jest ty, kde hraje prim Paul Newman) jsou zábavné, jen komiku v jejich případě vnímám jako sušší povahy. Nicméně platí, co zde v komentářích již padlo: film roste s příchodem Davida Nivena na scénu. Ve své roli, pojetím připomínající jeho Jamese Bonda ze zmíněného Casina, doplňuje stylem chybějícího dílku do puzzle zbylé dvě hvězdy - Newmana se Sophií Loren. Připomíná mi to ne úplně neobvyklou situaci ze sportu, kdy v první části klání je volena zdrženlivější taktika, aby se v pravý čas udeřilo... Takže žádná nesourodost či nevyrovnanost. Tradicí u hollywoodských filmů té doby (a zvláště těch rozparcelovaných na vícero soběstačných segmentů) bývá natáčení v oku lahodících destinacích, zpravidla evropských. Přičemž žádný jiný se mi svým výběrem tolik netrefil do vkusu, ať už se jedná o Švýcarsko, kde jsem několik let za sebou trávil letní dovolenou, či přejezd francouzsko-italskou hranicí (neznám osobně, ale rád bych někdy), kdy tato konkrétní scéna je jednou z těch zářící vtipem. Zasloužené rozšíření vybrané společnosti Kočičky, Kouzelného Kristiána a jiných esencí úvodem zmíněné dekády. 90% ()
... a její nápadníci N, laškovných polí a niv. Maskovaný šlechtic min. Maje(stá)tný lupič man, co naladili nápoj lásky, s nebývale lelkujícím nábojem. ()
Původně jsem chtěl dát lepší hodnocení,jelikož začátek filmu byl vskutku výborný, ale v polovině ztratil dech, což je škoda. Zvlášť s takkovým hereckým obsazením. ()
Ani známe mená nezachránili túto scenáristickú nudu. Bláznivú situačnú komiku si nepredstavujem tak, že pri tom budem zívať a čakať na uplynutie dvoch hodín. ()
Příde mi,že S.Loren je Lee Van Cleef. ()
"Ať žije znárodněná láska!" ()
... aneb jak po velmi slušném rozjezdu zpackat ne úplně špatný námět v nemastném a neslaném filmu, navíc s nádhernou Sophií Loren a Paulem Newmanem. ()
Mohlo to bejt báječný, ale nebylo. I přes parádní obsazení, super výpravu a možná zábavnej scénář to nakonec dopadlo jako nepovedená fraška okresního formátu zahraná do outu. Chyběla tomu lehkost, hravost i jiskra. Ustinov jako režisér moc nenadchnul. ()
Lady L je pro mě nejzajímavější samou ústřední trojicí. Italka Sophia Loren, Američan Paul Newman a Brit David Niven. To je spojení vskutku netradiční a neobvyklé. Pravda je, že některé konverzace byly úsměvné, ale celkově mi děj až na výjimky přišel trochu nezáživný. Ten rozmach událostí a scén mi přišel až moc velký. Přeci jen celé dvě hodiny film bavit nedokázal. Italský temperament, americká nezávislost a britský humor jde dohromady jen někdy a jen pozvolna. ()