Triple Trouble
Obsahy(1)
Charlie (Charles Chaplin) si najde novou práci jako domovník v domě vynálezce plukovníka Nutta. Svou činností působí v domě potíže komorníkovi, vzteklému kuchaři i půvabné služebné (Edna Purviance). Plukovníka navštíví hrabě anarchista, který má zájem o nejnovější vynález trhaviny. Když neuspěje, rozhodne se najmout lupiče. Rozhovor hraběte se zlodějem vyslechne tajně policista, který zalarmuje své kolegy a společně obsadí Nuttův dům, kde si chtějí počkat na lupiče.
Ve druhé části Charlie přichází po namáhavé práci do noclehárny. Zde se musí nejprve vypořádat se zpívajícím opilcem, kterého „uspí“ lahví. Následně je okraden kapsářem, ale podaří se mu peníze léčkou získat zpět, což vyvolá všeobecnou rvačku.
(curil)
Recenze (14)
Chaplin jako nový domovník plukovníka Nutta, který se zabývá výrobou nebezpečných trhavin. O novou zázračnou plastickou trhavinu dostane zájem konkurence a za každou cenu se jí snaží zmocnit. Nadprůměrné po dějové stránce, co se týče složitosti příběhu. Zábavně poněkud slabší. Nejzajímavější jsou zřejmě ty pasáže z nuzacké noclehárny, kde se setkáme i s netradičně černým humorem - Chaplin "uspí" otravného spolunocležníka ránou flaškou a pak ho bez sebemenších výčitek svědomí přikryje dekou (včetně obličeje). ()
Pasáž v chudinské noclehárně dokázala lehce pobavit, ovšem zbytek této grotesky působil spíš bezkoncepčně, což je škoda. ()
Tak nejako nesúrodá komédia, kde sa dej mrví na kvalitatívne nevyrovnané príbehy. Niektoré však stoja za to. ()
Nespojitost děje je tuším daná tím, že film vznikl složením částí tří dříve natočených grotesek a dotočením některých scén s Chaplinovými hereckými partnery. ()
Trojité potíže jsou křečovitější snahou společnosti Essanay o využití svého ztraceného klenotu, ale pohoršovat se nad tím není zapotřebí, neboť Charlie Chaplin o mnoho a mnoho let později sám tento film zařadil do své filmografie. Každý milovník klasické grotesky si přijde na své, klaunská zběsilost ukazuje svou lepší tvář, značným nedostatkem je návaznost, i když se Leo White snažil ze všech sil. Charlie byl již jinde, škodolibá rozvernost z chudinské noclehárny, nepoužitá v Policii, by byla neznámá a ostatní záběry z nedokončeného filmu též. Vedle Charlieho v roli nového uklizeče u váženého vědce a vynálezce a pohotového nocležníka chudinské ubytovny zaujme ve filmu také z Charlieho ignorantského pracovního nasazení z klidu vyvedená služka u vědce (Edna Purviance), po vynálezcově objevu lačný hrabě (Leo White), nenechavý zloděj v noclehárně (Billy Armstrong, též v roli vznětlivého kuchaře u vynálezce), vytrvale zpívající opilec v noclehárně (James T. Kelley), zdatný zločinec, najatý hrabětem (Wesley Ruggles), či spiknutí skrytě přítomný policista (Albert Austin). Filmové dílo Trojité potíže aneb Chaplinovy trampoty jsou opožděným výkřikem klaunské nenechavosti a lehkou zajímavostí z Charlieho práce. ()
Na to jak je to dlouhé, tak je tahle groteska dost slabá, za což asi může hlavně ten původ vzniku. Dějově je tenhle film sice velice nadějný, ale ty se bohužel nenaplnily. Není to zábavné (až na několik málo momentů), a dějové linky spolu vlastně až tolik nesouvisí, ale nenudil jsem se u toho, což je pozitivum. Jeden z nejhorších Charlieho filmů, na který rychle dočista zapomenete. 50%, protože ve výsledku to zas tak špatné není, ale až uvidíte, pochopíte. ()
Spočiatku to malo hlavu aj pätu, ale scéna so zlodejom v nocľahárni bola prehnane dlhá a celkovo o ničom. Napriek tomu má film veľa zaujímavých nápadov, no strácajú sa v prehnanej dĺžke grotesky. Ocenil by som aj dobrý výber hudby, akurát, že tá nemohla byť súčasťou originálneho diela. Keď som si dodatočne prečítal spôsob vzniku filmu, tak to už chápem, a aj to, že Chaplin za to nemôže. ()
Tak po dlouhé době jsem se zase pustila na Chaplima. Triple Trouble je pro mne 61. groteska s Charliem, ale bohužel jedna z nejslabších. Příběh prakticky o ničem a sám Charlie snad neúčinkuje ani v půlce grotesky. Ale rvačky mu jdou pořád :). ()
"We are on the trail of a great robbery!" Akási oneskorená krátka groteska z druhého Chaplinoveho obdobia (v štúdiu Essanay), ktorá je skôr len takým pozliepancom z vystrihnutých scén z iných grotesiek. A sú to scény dosť chabej kvality, ktoré proste mali ostať vystrihnuté. Dokonca sa tu využili aj scény použité v daných groteskách, pričom v tomto prípade sú zrkadlovo obrátené (to akože aby si divák nič nevšimol?). Humor i zápletka za veľa nestoja (Charlie ako retardovaný rozsypáva smeti po dome), z celej grotesky ma zaujali len dve krátke scénky (nahnevaná Edna sa rozplače a rozplače i Charlieho a uloženie otravného noclažníka na spánok). ()
uměle pospojovaný příběh, který v celku působí dost nesmyslně a tím o mnoho přichází, Chaplin je v tom nevinně....no tohle se chlapcům v Essanay moc nepovedlo.... ()
Filmeček není zase tak humorný, jak by se mohlo zdát. Teprve před koncem na noclehárně groteska připomíná grotesku když se chlapi začnou rvát. Také musím přiznat, že část hudby byla naprosto příšerná. Závěrem dodávám, že je docela poznat, že je film sestříhán z dalších. Chvílemi je to mišmaš. ()
Zajímavostí filmu je, že byl dodatečně složen ze dvou filmů "Práce" (1915) a "Policie" (1916), z nikdy nedokončeného filmu "Život", a společně s několika dotáčkami uveden do kin v roce 1918 k velké Chaplinově nelibosti. Produkční společnost Essanay u soudu prokázala, že Chaplin neměl v té době žádnou právní kontrolu nad svými filmy. K nejlepším scénám patří Charlieho "trampoty" v zavšivené noclehárně, kdy se musí vypořádat se zpívajícím opilcem a šmajdavým kapsářem, který se ho snaží okrást. Tato scéna je také nejčastěji z Chaplinových filmů uváděna v nejrůznějších střihových výběrech němých grotesek. ()
Tento film je zhotovený zo scénok z filmu Life, ktorý Chaplin nikdy nedokončil a z nadbytočných scén z filmu Police, ktoré sa v ňom neobjavili. Boli režírované Chaplinom, avšak ich autorské práva vlastnila produkčná spoločnosť Essanay. Spolu s novo dotočenými scénami, ktoré napísal a režíroval Leo White, ich Essanay vydala pod názvom Triple Trouble dva roky potom ako Chaplin od spoločnosti odišiel. ()
Slátanina z materiálu z Chaplinova filmu Police, který studio Esseny vystříhala a za dva roky se jim evidentně zželelo, ho vyhazovat. ()