Režie:
Evžen SokolovskýScénář:
Pavel ČírtekKamera:
Václav MyslivecHudba:
Pavel BlatnýHrají:
Vilém Besser, Ilja Prachař, Jiří Vala, Miriam Hynková, Pavla Severinová, Mojmír Maděrič, Ivana Nováčková, Olga Hegerová, Zbyněk Srba, Leopold Franc, Marcela Peňázová, Aleš Jarý, Jaromír Roštínský (více)Obsahy(1)
Děj se odehrává v červnu 1968 v jedné jihomoravské vesnici. Základní spor je zprvu nicotný, jde o obecní studny. Nejvýhodnější je parcela 60, le tu chce od dědiců právě zemřelého majitele koupit občan Luža, jak se ukáže, vedoucí pravice ve vsi. Hlad po majetku a msta za združstevněnou půdu ho staví do opozice proti socialistickému zřízení, které ve hře reprezentují poctiví komunisté - předseda MNV, řídící učitel a velitel místní jednotky Pohraniční stráže. Spor o parcelu se stane sporem o charakter našeho zřízení. Luža dává dohromady opozici s vědomím, že se formuje v celém státě. V té době přicházejí na hranice dva narušitelé a jejich příběh se tragicky protne ve chvíli, kdy u Luži ve sklípku podepisuje místní opozice rezoluci a řídící učitel jim jde vysvětlit situaci. Konečně se vesničanům otevírají oči. Hra je plnokrevné politické drama. (Přemek)
(více)Recenze (20)
Jen za ty tři bardy, kteří v tom museli hrát.. ()
Tohle byla velmi povedená taškařice ! Na rok 1983 obzvláště. V téhle době se v Sokolovského filmech řešily spíše problémy s plánem, rozkrádáním socialistického majetku či aktuální starosti aparátčíků na všech těch MNV a krajích. Zápletkou o narušitelích státní hranice by se film řadil k filmům z padesátých let, zde je však okořeněn ,,kontrarevolucí'' a demokratizační vlnou léta roku 1968, kdy kovaným soudruhům ve vedoucích funkcích začalo být najednou ouvej. Leckdo si totiž začal vybavovat jaké že to měl jeho děd či táta majetky, komu koho zavřeli a začal to soudruhům tvrdě připomínat. Nikoho ovšem nenapadlo, že jejich nádechu počínající ,,svobody'' (socialismus s lidskou tváří, pod vedením KSČ byla jen mírnější forma totality) učiní přítrž pásy tanků bratrských armád a že fackovaní soudruzi své posty obhájí. Běda bylo pak všem těm Prachařům, kteří demokratizační proces přecenili... Tohle nebylo ani nechtěně vtipné, tohle byla čistá esence propagandy. Zajímalo by mne kolik diváků to v tom roce 1983 sledovalo s napětím :-) ! Je velkou škodou, že herci jako Prachař, Vala a v tomto případě i Besser se museli účastnit těchto komunistickcých pekelností. Museli, nebo chtěli? Vala a Prachař to jsou herecké stálice Sokolovského tvorby... Dávám tedy za jeden podpis na arch papíru pro odvolání starosty MNV Lukovice. * ()
Dramatická akční pohádka o tom, jak věrní soudruzi už jednou byli "jako kůl v plotě" a jak to tenkrát zvládli. Proč hvězdička pro takový škvár? Když oni to soudruzi umějí tak podat a zase vyhráli ti dobří. Toto se už ani nedá vnímat jako kolaborace na proradné propagandě. To je přetváření civilizační mytologie ve vší čistotě (srov. např. závěrečné odplouvání roztrhané rezoluce), zcela dle hesla "vítěz píše dějiny". Ano, je to pořád totéž, přesné obrácení pravdy a lži, naložení vlastního svinstva na protivníky, důraz na fixní definici (pro "narušitele" hranic je charakteristické, že jsou to zločinná individua, přičemž je už zcela zastřeno, že samotný pojem "narušitel" je úchylná účelová konstrukce) a v neposlední řadě brnkání na strunu poctivé české závisti. Chybět nemůže úlisný zrádce (zde školní inspektor, srov. s postavou právníka ve Štvanici). I zde vidíme mátožný ustrašený svedený lid, který však nakonec otevře oči, narovná hřbet a odkloní se od té jediné žáby na prameni. Je pozoruhodné, kolik náležitých témat tam autoři dokázali nacpat. Tomu se říká poučení z krizového vývoje. Při tom všem je nejkouzelnější, jak se bolšáni skrze tuto masáž upřímně předváději coby hrdí zkurvenci. To bude asi tou neopakovatelnou rétorikou. Co do formálních kvalit je nezapomenutelné vrcholení vnitřního dramatu s. Štěpána, když se nekonečné minuty mučivě a marně odhodlává k rozhlasové výzvě, dilematicky se uchyluje ke Startkám. Oceňuji nebývale solidní autenticitu v nářečí a pokus (jakkoli primitivně manipulativní) o zvěstné využití místního koloritu a způsobů mluvy. Samotná expozice, zápletka a především rozuzlení je samozřejmě čistý odpad. ()
Tahle inscenace trpí nešvarem té doby, když chtěla mimopražská televizní studia něco natočit, mohla použít své herce, ale pouze do vedlejších rolí. Námět by se hodil spíše do doby o třicet let dříve. Ale je to slušně zrežírované a především velmi dobře zahrané. Kdybych se vyrovnala s logickým propadem v závěru, kdy se všichni jako mávnutím kouzelného proutku odkloní od Lužy, dala bych i plný počet. ()
Tak to bylo na hranici koukatelnosti. Sokolovsky, tys byl ocas.... ()
Kombinace Majora Zemana, Krále Šumavy a Muže na radnici. Prostě masakrózní záležitost. Jako rarita výborné. ()
Zbytečně zkratkovité a tudíž nepřehledné budovatelské drama, natočené nedopatřením až během pomalu zahnívající normalizace. Prvních dvacet minut jsem netušil co se tam děje, a zbylých padesát jsem se pokoušel pochopit, proč je dobrý nápad splácat tyhle dějové linie dohromady. Na konci postavy provedly názorový veletoč, takže pokud měl film alespoň nějaké náznaky logicky stavěného příběhu, závěr je spláchl do kanálu. Hvězdičku navíc dávám za velice slušného Ilju Prachaře. ()
Píše se rok 1968 a nad starými poctivými komunisty se stahují mračna. Ilja Prachař vede "parchantský kulacký řeči" a školní inspektor kritizuje, že žáci říkají učiteli "soudruhu". V okolí se navíc potuluje dvojice ozbrojených individuí, která má sice poněkud nejasné záměry, ale jasné odhodlání spáchat nějaké zlo. A právě toto zlo bůhvíproč otřese místními vesničany a přivede je zpátky na stranu starých soudruhů... ()
Milerád jsem objevil další tzv. trezorový kousek. a jáký? Pane joo:-)) Výborné herecké obsazení o tom netřeba mlátit hubou ale sledovat ostré hádky mezi Besserem, Valou a Prachařem byly famózní. Besser má hlas jako zvon, toho se až člověk lekne. ()
Televizní inscenaci dominuje duo uřvaných soudruhů Besser-Vala. Ti mají spadeno na místního kulaka Lužu (Ilja Prachař), který kolem sebe houfuje reakční síly ve snaze nasytit svůj vlastní mamon. Ze začátku má však tento vesnický boháč navrch, protože využívá politické situace roku 68, jež nepřeje poctivým soudruhům. To však již na scénu přicházejí nebezpeční diverzanté, kteří ve snaze probít se přes hranice k nepříteli neváhají vzít jako rukojmí partu nevinných dětí. Vše však ale zhatí naši hrdinové. V dramatické akční scéně s. Vala tasí svůj kalašnikov a nedá diverzantům šanci. Soudruh Besser si pak získá i zbylé reakcionáře na svoji stranu mistrnou replikou: "To vám nevadilo, když vás JZD zbavila těch hypoték a dluhů !!!". Pro milovníky propagandy a bolševického braku je tento zapomenutý snímek požehnáním. ()
Ale jo, i v Brně mají dobré herce... ()
Pokud by se děj tohoto politického, propagandistického dramatu netýkal naší historie, pak věřím, že by se na něj naprosto každý recenzent koukal z jiného úhlu a to i za předpokladu, že tuto dobu nezažil ani náznakem. Takto nelze téměř v žádné v recenzi nalézt objektivitu a nestrannost. A proto i já vzhledem ke své zaujatosti nemůžu objektivně posoudit ani minutu záběru. Tohle je totiž na rozdíl od mnou již hodnocených a politicky podobných filmů opravdu silné kafe...... ()
středně velké plus za herecké výkony. mínus velké jako mé ego za době poplatnou lživou propagandu. všechno, co začíná na "kom" stojí za hovno. komunista, kompresor i tenhle komentář. ()
Československý televizní film z produkce brněnského studia odehrávající se v červnu 1968 v jedné jihomoravské obci na Znojemsku. Na jedné parcele je nalezena zásobárna vody, jež by se dala využít pro vybudování vodovodu pro celou vesnici, avšak chamtivý a sobecký venkovan a člen místního národního výboru Luža v podání I. Prachaře chce onu parcelu získat pro sebe a postavit tam vinohrad. Starosta obce a učitel Šimon (V. Besser) a major Potočný, vedoucí představitel pohraniční stráže, ztvárněný J. Valou se snaží přesvědčit ostatní členy výboru, že stavba vodovodu je pro obecní dobro, zatímco Lužův vinohrad je dobrý pouze pro něj. Ve snímku je jasně patrné rozdělení společnosti v předvečer sovětské okupace, avšak toto rozdělení je bohužel tendenčně politicky převráceno. Socialismus s lidskou tváří a svobodnější společnost je zde hanebně zaměněna se snahami jednotlivců o rychlé zbohatnutí a odmítání autorit. Komunističtí představitelé Vala s Besserem jsou zobrazeni jako osamocení lidé, kterým je naznačováno, že jejich doba vládnutí je pryč. Cítím silnou paralelu s taktéž politicky upraveným dílem Štvanice z cyklu kriminálek o majoru Zemanovi, kde je také očerňováno a lživě zobrazeno Pražské jaro a odtud vznikal prostor pro obhajobu srpnové okupace vojsky Varšavské smlouvy, což se mi jeví jako odporné. Pokud odhlédneme od překroucené politicko-společenské situace, což jsem v takové míře u autora díla E. Sokolovského nečekal, snímek mě bavilo sledovat, což mělo zajisté příčiny ve vyzrálém herectví pana Prachaře a Valy (o způsobu uměleckého projevu pana Bessera mám dlouhodobě pochybnosti). Jisté okořenění nabízí závěrečný neúspěšný pokus dvojice diverzantů (Z. Mucha a P. Zatloukal) o přechod hranic. Právě dopadení diverzantů vyřešilo i situaci ve vesnici, kdy se většina obyvatel opět uchýlila pod ochranu pohraniční stráže a komunistické strany a pan Luža zůstal se svým ambiciózním projektem osamocen. Pozitivně na mě zapůsobilo obsazení mladých brněnských herců do rolí synů venkovských pantátů (Z. Junák, A. Jarý, M. Maděrič). V malých rolích pohraničníků se ukázali začínající M. Vladyka a M. Havelka. V roli místního pomocníka pohraničníků, vlivem rozhádané situace v Lukovicích dočasně váhajícím, na kterou stranu se přidat, mě zaujal svým výrazným projevem O. Slavík. Navzdory pokroucenému vidění společnosti vnímám tento snímek jako průměrný, neboť ideologicky napsaný příběh P. Čírtkem zachránili zkušení herci vhodně doplnění o jejich začínající kolegy. ()
Další slavné vítězství obvyklé herecké sestavy těchto komunistických blábolů. ()
Nemá se tu hodnotit situace a politika tehdejší doby /myslím doby filmování i doby děje/. Herci se snažili a zahráli to dobře. Za to jim čest. Děj grády měl, takže nevím proč odpad. Já se u snímku celkem bavil, nepřejížděl a občas se i zasmál, hlavně těm komunistickým blábolům. A proto hodnotím výše. I za to podivné nářečí. 20111106 7223/7414 ()
"Jestli ti ešte nedošlo, že právě v tuhle chvíli jde o to, kdo tady bude pánem, tak to jsi politický analfabet." Leto 1968 v juhomoravskej pohraničnej vieske, pre niekoho dusné, pre iných zavial síce slabý, ale slobodný vánok. "Kdo koho má plný zuby? Koho nás? Přihlašte se!" Kulaci a ich potomstvo s Prachařom na čele majú nemiestne reči, ani strana nedrží jednotnú líniu, po vinohradoch sa potĺkajú ozbrojení diverzanti s nekalými úmyslami a kovaní súdruzi sú pod enormným tlakom. "Tů červenú knížku ti nemám za zlé, kdyby sa to obrátilo, byla by dobrá, ale budeš s nama držet basu." Zatiaľ čo vodovoduchtivý predseda MNV/učiteľ obecnej školy Besser mierne prešľapuje na mieste, zapína a vypína obecný rozhlas, nervózne sa dopuje nikotínom aj alkoholom, veliteľovi pohraničníkov Valovi ("Já přece vím, že jseš dobrej chlap, jenom bys neměl tak řvát na lidi.") je všetko jasné aj bez pomocnej stráže. "Mě se kulacký parchanti chodit učit střílet na hranici nebudou!" Trochu politiky, trochu drámy, trochu streľby, trochu krvi, ale dedinská kríza je nakoniec zažehnaná aj bez asistencie spriatelených varšavskozmluvných tankov. "Dybys mě chtěl lištit, dávno bys to udělal." Riadna agitka aké mám rád, s vynikajúcimi hereckými výkonmi. "Kdo chce, može sa škrknút, tužka je tady." ()
Proti tomuhle je Major Zeman selanka. ()
Tento film mi po shlédnutí připoměl ihned díl Štvanice ze seriálu 30 případů majora Zemana. Je zde také patrná snaha režimu poskytnout lidem další dílo, v němž je názorně předvedeno, jak partají i mezi lidem prostupoval závan reakcionismu, zde v podobě bývalých kulaků a snaha ospravedlnit vpád "bratrských" vojsk v srpnu 1968. Proto ten dlouhý záběr kamery na školní tabuli s datumem červen ´68. V této vesnici boj o moc nakonec soudruzi svým hrdinným a neústupným stylem v podobě dvou hlavních představitelů učitele a velitele pohraniční roty zvládli sami, jinam holt musely přijet tanky. Cenná dobová perlička. ()
Aniž bych horoval za minulý režim-zloději jsou,byli a budou.Ale tehdy takový zmetek dostal takovým stylem přes tu hnusnou držku,že to dneska hladí.Problém pro dnešní společnost je,že si nepamatují kvalitní žrádlo,chlast i život-prostě se ty fronty na našich hranicích po roce ´90 nekonaly.Rakušáci,Skopčáci i Pšonci sem jezdili v davech nakupovat kvalitní žrádlo,my k nim nablýskanou bídu.Dopracovali jsme to k nefunkční justici,korupci,státu,kde se nedá žrát ani rohlík a vlády budí smích po celém světě.Vivat!! ()