Reklama

Reklama

V pohnuté době Americké revoluce připlouvá do New Yorku Tom Dobb se synem, aby prodali své úlovky. Poté, co se jeho syn nechá omylem naverbovat do armády, je také Tom přinucen k zápisu, aby ochránil svého syna. A tak se v boji za svobodu kolonistů stávají vojáky, zběhy, hrdiny, ale především svědky válečného běsnění. (Levné knihy)

Videa (1)

Trailer

Recenze (44)

Maq 

všechny recenze uživatele

Tento film působí jaksi roztěkaně. Teprve když se mi v hlavě trochu rozležel, došlo mi to a náležitě jsem to ocenil. --- Nepřítomnost jasného plánu a neurčitost idejí je nezbytným, přímo učebnicovým předpokladem, aby vyprávění o americké revoluci mělo nějakou hodnotu. Tom Dobb charakteristicky neví nic o osvícenských politických teoriích, je to negramotný osadník s prostými zájmy a starostmi. Chce ochránit sebe, svého syna, znovu se oženit, pracovat na vlastní půdě; nic jiného ho nezajímá a nechápe. Revoluce je mu ukradená až doté, kdy ho série pohnutých osobních prožitků přesvědčí, že jeho představa pokojného života je s panováním anglického krále neslučitelná. --- V několika klíčových momentech jsem zažil něco, co jinak znám pouze z knih: pocit dějinného zázraku zrození americké společnosti a Spojených států amerických. Nejsilnější scény přicházejí v závěru: nejprve když Dobb a jeho syn odmítají zavraždit odzbrojeného nepřítele, a nedlouho poté Dobb skoro kupecky smlouvá o své materiální odměně za účast ve válce. Právě lidskost spojená s jakousi přízemností a praktičností vystihuje podstatu toho, co jsem předešle nazval zázrakem. Zrození Ameriky nemá nic společného s Rousseauem, osvícenstvím a dalšími velkými výplody lidského ducha. Vidíme právě naopak absenci "projektu", plánu, velké ideje. Intelektuálové jsou schopni vymyslet spoustu věcí, ale nemají místo v hnutí, které jakékoli sociální inženýrství z definice neguje. Proto se v osvobozené Americe - v kontrastu k revoluční Francii - nestavěly guillotiny, nýbrž pokračovalo neorganizované a přízemní lidské hemžení. --- Obdivuji tvůrčí odvahu Hugha Hudsona natočit něco, co tak snadno a tak mnohými bude nepochybně přijato jako nepodarek (film byl nominován na Razzie). Ano, z hlediska všech teorií řízení společnosti Amerika byla a do jisté míry stále ještě je plevelem. To je také podle mého názoru ten pravý důvod, proč tolik lidí, především intelektuálů, Ameriku nechápe a nenávidí. ()

sepp 

všechny recenze uživatele

Vskutku hodne syrove a jiste i realisticke zpodobneni americke protibritske revoluce. Nevim, proc se tolika zdejsim uzivatelum zdal Al Pacino nepatricny, podle me zde odvedl svuj tradicni kvalitni vykon. Srovnani s Gibsonovym Patriotem je celkem na miste, mistama si clovek prijde, ze nevi na ktery z techto dvou filmu kouka. Patriot je modernejsi v libivejsim kabatku, na Revoluci uz je preci jen znat stari temer 25 let od sveho vzniku a jista topornost v nekterych pasazich. Presto rozhodne doporucuji ke shlednuti. ()

Reklama

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Celkem slušný a realistický obraz americké války za nezávislost. S Patriotem se nedá srovnávat. Problémem bude zřejmě casting hlavního hrdiny - jestli Al Pacino nehraje ve válečných filmech, dělá dobře, protože se sem zjevně nehodí. Nastassja Kinski toho až tolik nehraje, zato Sutherland využívá svůj prostor dokonale a je asi největším pozitivem filmu. Z Pacinovy filmografie hodně slabé, jinak však celkem průměr. ()

Noviik 

všechny recenze uživatele

Nastassja Kinski mi přišla jako nejslabší z celého hereckého ansáblu, opravdu se tam nehodila, navíc je neuvěřitelně ošklivá a protiví se mi. Scény s ní tento film vyloženě zabíjeli. Al Pacino již zahrál lepší role, ale až tak hrozné to nebylo. Vynikajicí výkon však předvedl Donald Sutherland, jehož Peasy byl opravdu pořádná svině. Stejně dobře hrál mladý David Fletcher. Jako historickému filmu tomu dost chybělo. ()

Gary 

všechny recenze uživatele

Film nepříliš úžasného režiséra Hugh Hudsona v čele s Al Pacinem má své klady i zápory. Hodně podivně seskládaná dějová linka, která sice jde chronologicky, ale občas diváka dokáže zmást, přeskakuje časem a ústřední hrdina během čtyř let vůbec nezestárne. Hodně taky pokazil hudební skladatel, který nejspíš na příkaz režiséra zasadil k bitvám pomalou, dojemnou hudbu, místo gradačních zesílených bubnů a pořádného ozvučení. Pacino ze začátku půspbí nezvykle a vypadá jako by nevěděl, co má hrát. To se od třetiny naštěstí změní. Tvůrci měli štěstí, že Pacino dokáže film vygradovat a Nastassja Kinská může být bez problému přesvědčivá. Hudson film nejlépe kočíruje při dojemných, emočních chvílích a Sutherland si roli celkem užívá. Lepší sřih, hudbu při bitvách nadupat a na akční sekvence hodit lepšího choreografa, mohl to být sugestivní film s poučným charakterem. Takhle zůstanu u průměru. ()

Galerie (49)

Zajímavosti (1)

Reklama

Reklama