poster

Revoluce

  • Velká Británie

    Revolution

  • slovenský

    Revolúcia

Válečný / Dobrodružný / Western / Historický

Velká Británie / Norsko, 1985, 118 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Jenda
    *

    Ač mě baví a mám rád historické filmy, tento mě naprosto nezaujal a nudil mě. Herecké výkony všech hvězdných protagonistů se take nedají zařadit k nejlepším v kariéře, takže jediné plus filmu je realističnost, a to, že je to takový protipól k Patriotovi, kde byli všichni yenkee fakt moc hodní a angličani ti zlí. Tady jsou zlí všichni.(16.2.2006)

  • Morholt
    ***

    Trochu demýtizující pohled na americkou válku za nezávislost. Alespoň z počátku. Postupně se film přelil do příběhu otce a syna, které víc než to, aby si Američané vládli sami, zajímá vlastní přežití. Závěr už se dá označit za klasicky vlastenecký. Al pacino tentokrát nevynikl a zastínil ho spíše Donald Sutherland, který měl dle mého názoru dostat podstatně větší prostor. Průměrný historický film. 60%(2.3.2012)

  • Maq
    *****

    Tento film působí jaksi roztěkaně. Teprve když se mi v hlavě trochu rozležel, došlo mi to a náležitě jsem to ocenil. --- Nepřítomnost jasného plánu a neurčitost idejí je nezbytným, přímo učebnicovým předpokladem, aby vyprávění o americké revoluci mělo nějakou hodnotu. Tom Dobb charakteristicky neví nic o osvícenských politických teoriích, je to negramotný osadník s prostými zájmy a starostmi. Chce ochránit sebe, svého syna, znovu se oženit, pracovat na vlastní půdě; nic jiného ho nezajímá a nechápe. Revoluce je mu ukradená až doté, kdy ho série pohnutých osobních prožitků přesvědčí, že jeho představa pokojného života je s panováním anglického krále neslučitelná. --- V několika klíčových momentech jsem zažil něco, co jinak znám pouze z knih: pocit dějinného zázraku zrození americké společnosti a Spojených států amerických. Nejsilnější scény přicházejí v závěru: nejprve když Dobb a jeho syn odmítají zavraždit odzbrojeného nepřítele, a nedlouho poté Dobb skoro kupecky smlouvá o své materiální odměně za účast ve válce. Právě lidskost spojená s jakousi přízemností a praktičností vystihuje podstatu toho, co jsem předešle nazval zázrakem. Zrození Ameriky nemá nic společného s Rousseauem, osvícenstvím a dalšími velkými výplody lidského ducha. Vidíme právě naopak absenci "projektu", plánu, velké ideje. Intelektuálové jsou schopni vymyslet spoustu věcí, ale nemají místo v hnutí, které jakékoli sociální inženýrství z definice neguje. Proto se v osvobozené Americe - v kontrastu k revoluční Francii - nestavěly guillotiny, nýbrž pokračovalo neorganizované a přízemní lidské hemžení. --- Obdivuji tvůrčí odvahu Hugha Hudsona natočit něco, co tak snadno a tak mnohými bude nepochybně přijato jako nepodarek (film byl nominován na Razzie). Ano, z hlediska všech teorií řízení společnosti Amerika byla a do jisté míry stále ještě je plevelem. To je také podle mého názoru ten pravý důvod, proč tolik lidí, především intelektuálů, Ameriku nechápe a nenávidí.(31.10.2012)

  • curunir
    **

    Rozhodne jeden z najhorších historických filmov a taktiež v žánri americkej vojny za nezávislosť. Taký ,,Patriot", ktorý tu síce tiež veľmi chvály nepochytil, je oproti tomuto ozajstný skvost. Problémom ,,Revolúcie" sú predovšetkým dve veci - réžia a scenár. Obe sú absolútne nezvládnuté. Pri sledovaní filmu som mal dojem, ako keby režisér vôbec nevedel čo nakrúca, alebo predlohu poznal naozaj veľmi mizerne, ako z rozprávania nejakého pradedka svojho uja, ktorý tam niekde pre regiment čistil zemiaky a scenár, inak z nie až tak zlého námetu, robí iba hromadu nudy, nelogickosti a nezáživnosti (Al Pacino sa na začiatku filmu podpíše no na jeho konci už nevie čítať). Herci sú absolútne nezaujímaví a plochí, pričom však Al Pacina (aspoň podľa Malín) by som za toho najhoršieho určite neoznačoval. To jediné čo ma na filme ako tak zaujalo bola tá pochmúrna, uslzená atmosféra, ktorá sa z neho nevytratila až do konca. Boh ochraňuj kráľovnú zato, že som sa svojho času nerozhodol kúpiť si DVD s filmom v Lacných knihách.(3.1.2009)

  • StarsFan
    ***

    Zapomeňte na Patriota a jeho jasné rozdělení na "dobré Američany" a "zlé Angličany". Revolution na vás okamžitě dýchne skvělou atmosférou té doby; špinavé město, hladovějící lidé, na ulici žena, která právě místní doktor při vědomí pomocí pilky amputuje nohu. Vaše loď je zabavena v zájmu Spojených států, ale vy jste vlastenec, tak vám to přece nemůže vadit. Jste naverbován do americké armády, jestli chcete, nebo ne, je váš problém. Váš americkej šéf je hajzl, kterej vás radši nechá všechny postřílet, než aby vám dovolil stáhnout se o deset metrů, ale ten anglickej je ještě horší. Pokud se nechcete podrobit králi, nechá vás klidně umlátit k smrti, případně z vás při honu udělá hlavní atrakci a nechá vás roztrhat psy (zábava přece musí být). Jenže zatímco tahle nehrdinská atmosféra (hlavnímu hrdinovi nejde o nic víc než o to přežít a na nějakou válku kašle), kde jsou všichni zlí, skvěle funguje, bojiště a příběh nestojí skoro za nic. Samozřejmě, že nikdo nečeká nějakou fenomenální bitvu, to by přece jen nesedělo, ale bitva ve stylu "deset pochodujících vojáčků, bum, jeden spadne, devět pochodujících vojáčků" je přece jen trochu málo. Navíc hudba je naprosto příšerná, například v už zmíněných bitvách vás místo gradace čeká naprostá uspávačka. A co teprve střih, kde vás místy překvapí, že od posledního záběru bez jakéhokoliv varování uběhl třeba i rok... Trochu škoda, protože jinak to mohl být jeden z "nejopravdovějších" filmů o tom, jak Američani získali svou nezávislost.(24.8.2007)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace