Revolution
Revolution
Revolúcia
Režie:
Hugh HudsonScénář:
Robert DillonKamera:
Bernard LuticHudba:
John CoriglianoHrají:
Al Pacino, Donald Sutherland, Nastassja Kinski, Joan Plowright, Steven Berkoff, Annie Lennox, Dexter Fletcher, Richard O'Brien, Paul Brooke, Graham Greene (více)Obsahy(2)
V pohnuté době Americké revoluce připlouvá do New Yorku Tom Dobb se synem, aby prodali své úlovky. Poté, co se jeho syn nechá omylem naverbovat do armády, je také Tom přinucen k zápisu, aby ochránil svého syna. A tak se v boji za svobodu kolonistů stávají vojáky, zběhy, hrdiny, ale především svědky válečného běsnění. (Levné knihy)
Videa (1)
Recenze (44)
Ač mě baví a mám rád historické filmy, tento mě naprosto nezaujal a nudil mě. Herecké výkony všech hvězdných protagonistů se take nedají zařadit k nejlepším v kariéře, takže jediné plus filmu je realističnost, a to, že je to takový protipól k Patriotovi, kde byli všichni yenkee fakt moc hodní a angličani ti zlí. Tady jsou zlí všichni. ()
Film nepříliš úžasného režiséra Hugh Hudsona v čele s Al Pacinem má své klady i zápory. Hodně podivně seskládaná dějová linka, která sice jde chronologicky, ale občas diváka dokáže zmást, přeskakuje časem a ústřední hrdina během čtyř let vůbec nezestárne. Hodně taky pokazil hudební skladatel, který nejspíš na příkaz režiséra zasadil k bitvám pomalou, dojemnou hudbu, místo gradačních zesílených bubnů a pořádného ozvučení. Pacino ze začátku půspbí nezvykle a vypadá jako by nevěděl, co má hrát. To se od třetiny naštěstí změní. Tvůrci měli štěstí, že Pacino dokáže film vygradovat a Nastassja Kinská může být bez problému přesvědčivá. Hudson film nejlépe kočíruje při dojemných, emočních chvílích a Sutherland si roli celkem užívá. Lepší sřih, hudbu při bitvách nadupat a na akční sekvence hodit lepšího choreografa, mohl to být sugestivní film s poučným charakterem. Takhle zůstanu u průměru. ()
Jsem tak trochu v šoku. Mám rád historické filmy, ty odehrávající se v osmnáctém století obzvláště a jeden z nich se mi válí už deset let na poličce a já nic. A navíc je na coveru mladý Al a i tam hraje hlavní roli. Tak jsem nožem rozřízl ještě neporušenou pancéřovou fólii, protože přes to výrobcem naznačený místo (zde odtrhni) se k dývku skrze ten igelit holejma rukama fakt nešlo dostat. Já tenhle film sušil tak dlouho ze dvou důvodů. Jednak jsem si už tenkrát po nákupu přečetl místní komentáře (což byla ode mně kravina) a nechal se odradit. A pak mi to samotnému jen podle obalu dývka přišlo takový nevýpravný. Ale ctím tu zásadu, že co jsem kdy v průběhu let koupil a vydrželo to doma do dnešních dnů (byť DVD éře odzvonilo), má to právo na vidění. A tak jsem tu duhovou placku strčil do stroje. A hned jsem měl dva šoky. Jednak ze strašidelné kvality, kdy obraz snad až pixeloval a pak nad tím jak film byl natočen. Z toho druhé šoku mi šla brada na zem a to radostí. Tohle je super syrová záležitost z konce osmnáctého, kdy Anglie bojovala o své americké kolonie. Proti nim stál leckdo - od rodilých Američanů, kteří si už nechtěli nechat diktovat, po domorodé Indiány až po Francouze. Jako už dlouho jsem neviděl takhle výpravnou záležitost a ty britské regimenty, v červených uniformách to prostě byla pastva pro oči. Když došlo na první bitvu, normálně jsem se zaklením film vypnul a ihned šel hledat jeho kvalitnější verzi do digitálních vod. Naštěstí se podařilo a pak už jsem film dokoukal v obrazu na jaký je divák dneška zvyklý. Neskutečná věc. Jak tu někdo může napsat, že se Al nehodí do válečného filmu a srovnávat ho s Gibsonem v Patriotovi? Al se hodí do všeho! To si zapamatuj milý Pohrobku! Nemusí hrát jen Lucifera, právníky či mafiány. Celé zpracování je neskutečně syrové, člověk si dokonale uvědomí jak primitivní svět to tehdy ještě v Americe byl. Nový York měl podobu přístavu a prapodivných dřevěných stavení nakupených na sebe. Angličané byli ve filmu ukázáni jako pořádní parchanti a já věřím tomu, že přesně takhle se nejen v Americe chovali. Fascinován jsem byl jejich kapitánem ať už na večerní návštěvě s napudrovanými obličeji, tak zejména při honu na lišku. A samozřejmě excelentní tu byl Donald Sutherland v roli seržanta britského regimentu. Byl jedním slovem boží a ta role snad byla napsaná jen na něj. Dokonce jsem jej už dlouho v jiných rolích neviděl být tak skvělého jako byl zde. Koho nemusím je Nastassja Kinska. Nikdy se mi nelíbila, hrát podle mne moc neumí a její obličej mi připomíná jejího tatíka, kterého taky nemusím. Bohužel v době vzniku filmu byla s oblibou obsazována a je holt i zde. Problémem tohoto filmu možná pro některé je, že čekají chronologickou tour americkou revolucí od prvních výstřelů po stažení Britů z Ameriky. Ale nic takového zde není. Je to příběh táty a syna, kteří se k revoluci nejprve připletli víceméně náhodou. Chtěli si žít své životy jinak, ale armáda jim zrekvírovala loď a posléze sledem událostí se již sami zapojili proti britské nadvládě. Já si to moc užil a milovníci válečných historických filmů by toto neměli vynechat. A na komenty kašlete! Dávám za 5 kulí do mušket! * * * * * () (méně) (více)
Zapomeňte na Patriota a jeho jasné rozdělení na "dobré Američany" a "zlé Angličany". Revolution na vás okamžitě dýchne skvělou atmosférou té doby; špinavé město, hladovějící lidé, na ulici žena, která právě místní doktor při vědomí pomocí pilky amputuje nohu. Vaše loď je zabavena v zájmu Spojených států, ale vy jste vlastenec, tak vám to přece nemůže vadit. Jste naverbován do americké armády, jestli chcete, nebo ne, je váš problém. Váš americkej šéf je hajzl, kterej vás radši nechá všechny postřílet, než aby vám dovolil stáhnout se o deset metrů, ale ten anglickej je ještě horší. Pokud se nechcete podrobit králi, nechá vás klidně umlátit k smrti, případně z vás při honu udělá hlavní atrakci a nechá vás roztrhat psy (zábava přece musí být). Jenže zatímco tahle nehrdinská atmosféra (hlavnímu hrdinovi nejde o nic víc než o to přežít a na nějakou válku kašle), kde jsou všichni zlí, skvěle funguje, bojiště a příběh nestojí skoro za nic. Samozřejmě, že nikdo nečeká nějakou fenomenální bitvu, to by přece jen nesedělo, ale bitva ve stylu "deset pochodujících vojáčků, bum, jeden spadne, devět pochodujících vojáčků" je přece jen trochu málo. Navíc hudba je naprosto příšerná, například v už zmíněných bitvách vás místo gradace čeká naprostá uspávačka. A co teprve střih, kde vás místy překvapí, že od posledního záběru bez jakéhokoliv varování uběhl třeba i rok... Trochu škoda, protože jinak to mohl být jeden z "nejopravdovějších" filmů o tom, jak Američani získali svou nezávislost. ()
Vskutku hodne syrove a jiste i realisticke zpodobneni americke protibritske revoluce. Nevim, proc se tolika zdejsim uzivatelum zdal Al Pacino nepatricny, podle me zde odvedl svuj tradicni kvalitni vykon. Srovnani s Gibsonovym Patriotem je celkem na miste, mistama si clovek prijde, ze nevi na ktery z techto dvou filmu kouka. Patriot je modernejsi v libivejsim kabatku, na Revoluci uz je preci jen znat stari temer 25 let od sveho vzniku a jista topornost v nekterych pasazich. Presto rozhodne doporucuji ke shlednuti. ()
Galerie (49)
Photo © Warner Bros. Pictures
Zajímavosti (1)
- Film vyniká velmi přesnými rekonstrukcemi dobových uniforem i civilního oblečení, které navrhl expert na historické uniformy John Mollo. Ten je znám mimo jiné jako autor mnoha kostýmů k původním Star Wars: Epizoda IV - Nová naděje (1977) a Star Wars: Epizoda V - Impérium vrací úder (1980). (tomalakis)
Reklama