Režie:
Jerry SchatzbergScénář:
Garry Michael WhiteKamera:
Vilmos ZsigmondHudba:
Fred MyrowHrají:
Gene Hackman, Al Pacino, Dorothy Tristan, Ann Wedgeworth, Richard Lynch, Eileen Brennan, Rutanya Alda, Penelope Allen, Audrianne Waters, Karen Lamm (více)Obsahy(2)
Na prašné silnici kdesi na jihozápadě se potkají dva tuláci. Propuštěný trestanec Max (Gene Hackman), který má rád teplo (a proto má na sobě několik vrstev svetrů) a taky hospodské rvačky, kvůli nimž se často dostává do konfliktu se zákonem, a bývalý námořník Lion (Al Pacino), křehký důvěřivý mladík, který cestuje za svým dítětem, jež nikdy neviděl. Oba muži spojí své síly a cestují ve dvojici, stopem, na nákladních vlacích, jak se dá. Nejdřív do Denveru za Maxovou sestrou, pak do Detroitu za Lionovou ex-manželkou a nakonec do Pittsburghu, kde má Max našetřené peníze a hodlá si za ně otevřít umývárnu aut. Jejich tragikomická anabáze za štěstím v netečném světě má však víc zákrut, než oba předpokládali. Nakonec to nejcennější, co na své cestě získají, je vzájemné přátelství... Snímek Strašák (1973) režíroval bývalý fotograf Jerry Schatzberg (nar. 1927), jenž předtím zaujal působivým portrétem narkomanů Panika v Needle Parku. Do hlavních rolí obsadil nastupující herecké hvězdy Hackmana a Pacina, kteří se mu odvděčili mistrovskými výkony, překonávajícími i slabší místa v původním scénáři Garryho Michaela Whitea. Film měl svou mezinárodní premiéru na MFF v Cannes, kde byl oceněn Zlatou palmou (ex aequo s britským snímkem Námezdní síla). (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (175)
Řečeno slovníkem Jana Nerudy, ti mužové dva, ti se vryli v srdce, v srdce mého..., pan Max a pan Lion. Nesním o životě ve velkém americkém městě, ani o luxusní myčce aut, nemám v sobě povahu rváče, natož vězenskou minulost, přesto se mi tenhle příběh vryl hluboko pod kůži. Pro jeho krásnou snílkovskou atmosféru, pěkný motiv putování napříč celým filmem, pro občas mírně divoký humor, který se ale po celý čas udrží na hranici slušnosti, ale hlavně pro myšlenku přátelství. Jestliže jsem dříve váhal s plným hodnocením kvůli občasné ztrátě na tempu, po opakovaném zhlédnutí díky silnému závěru (citově dost vyčerpávějící katarzní scéna v kašně a následní vyvrcholení) se nemohu páté hvězdičce ubránit. Ono už v samotném dobovém kontextu je to mírně paradoxní film (propadák mezi diváky na domácí půdě v USA, verzus velké přestižní ocenění na festivalu ve francouzském Cannes) a zřejmě si ho buď zamilujete, nebo vás nechá úplně chladným. Na hodnotě snímku samozřejmě přidává poměrně unikátní spojení dvou hereckých legend. Zatímco počiny Gena Hackmana z téhle doby mám povětšinou dost nakoukané, s Al Pacinem je to pro mne teprve první seznámení – jsem rád, že se tak stalo prostřednictvím takového krásného filmu ze života a ne nějakou mafiánskou gangsterkou. Oba byli ve svých rolích úžasní, a rozhodně nejen v milých pantomimických scénách fungovala mezi nimi zajímavá chemie. 90% ()
Někdy si člověk může hlavu ukroutit nad tím, jak je možné, že tak vynikající film je takhle opomíjený... Přitom Al Pacino s Hackmanem tu podávají výborné, skoro by se chtělo říct nadpozemské výkony... Skvělá režie méně známého Jerryho Schatzberga bere dech a ten příběh.... Síla... Už v průběhu promítání člověka napadají paralely s jiným skvělým filmem - Půlnočním kovbojem Johna Schlesingera. Stejně jako ve zmíněném oscarovém snímku i zde jde v podstatě o tragické vystřízlivění ze snů, které si hlavní postavy plánují celý život a jejichž uskutečnění zabrání nemilosrdná rána osudu. Stejně jako v Půlnočním kovbojovi jsou i ve Strašákovi nevídaným způsobem vykresleny charaktery všech hlavních postav; tragické osudy Lionela v tomto snímku a Ratsa v Půlnočním kovbojovi jsou smutným vyvrcholením životních příběhů, které popírají nadšené ódy na americký sen. Rozdíl mezi oběma je ovšem v tom, že zatímco Ratso je vychytralý syn velkoměsta, Lionel je prosťoučký tulák, který si mnohé zavinil sám tím, že opustil svou přítelkyni a jejich nenarozené dítě. Strašák je neprávem zapomenutý film, který se rozhodně co do kvality a síly vyrovná i Kmotrovi, kterého v Al Pacinově filmografii následuje, i Serpicovi, kterého zase předchází... Jak to říkal Lion...? "Scarecrows are beautiful..." ***** ()
Výborná road movie o dvou "loserech," kteří se jednoho dne potkají a vydávají se společně na daleké cesty. Skvělí mladý a nádherný:) Al Pacino a Gene Hackman. Al zde vypadá jako dvacetiletý kluk:) Z počátku má snímek odlehčenější atmosféru, postupem času se však mění na poctivé drama, stejně, jako se zároveň s tímto rozvíjejí i samotné charaktery postav. Sám příběh určité scény nerozebírá, ani nevysvětluje, předloží je v určité formě a interpretaci divákovi a na něm je, aby sám přemýšlel o jejich (skrytém) významu, podtextu, či samotném obsahu toho, co vlastně daná scéna vyjadřovala a proč. Příkladem momenty, kdy Gene v baru provádí striptýz a Al se na něj, jakoby melancholicky dívá (na co asi myslí, co v tu chvíli jeho pohled znamená?) a závěrečná vrcholná scéna ve fontáně. A scéna, kdy se Al sprchuje, poté vyleze ven, oblékne si tričko a má mokré, rozcuchané vlasy, je prostě fenomenální. Je zde prostě až k nevydržení krásný:) "Musíš bejt férovej, jinak ti zlomím vaz." - "Hlavně mi nerozbij tu lampu." :) ()
Vytipoval jsem si tenhle flák s historkou o Strašákovi z úst Pacina na čt2, páč jsem zaprvé čekal kvalitu, zadruhé film bez reklam a zatřetí bych si to nikdy na domácí projekci sám nestáhl. No... Hackman a Pacino, to jsou dva veliký pojmy světové kinematografie, to bezpochyb. Určitě zde vše potvrzují. Jenže těch děr a hluchých míst ve scénáři bylo tolik, že jsem se málem unudil k smrti a nezachránili to ani ti dva bouráci. Nic proti, chyba je asi ve mě. 40% ()
Schatzbergův snímek se snaží kráčet ve stopách Půlnočního kovboje a věnuje svou pozornost dvěma outsiderům na periférii města a společnosti, jenže něco tam skřípe. Podle mě nefunguje tak, jak by měla, dramatická rovina příběhu, protože film jsem sledoval v 10 hodin dopoledne a především v první půli jsem se nevyhnul mikrospánkům. Ten, kdo zná Schatzbergovu tvorbu, nemůže počítat s rychlým tempem, ale tempo není to, co bych Strašákovi vyčítal. Spíš sám příběh a jeho peripetie a možná mi i chyběl tak silný hudební motiv, jako Everybody's Talking at Me. S hereckým projevem Hackmana a Al Pacina problém nemám, přesto je výsledný dojem průměrný, tak na 55 %. Sympatická mi ale je volba tématu. Moc filmů s touhle tématikou ve Spojených státech nevzniká. ()
Galerie (48)
Photo © Warner-Columbia

Zajímavosti (7)
- Když se jdou Max (Gene Hackman) a Lion (Al Pacino) na začátku filmu nasnídat do jídelny, v jukeboxu hraje píseň zpěváka Michaela Nesmithe Silver Moon. (D3VIL)
- Gene Hackman prohlásil, že role Maxe Millana v tomto filmu je jeho vůbec nejoblíbenější ze všech rolí, které kdy dostal. (D3VIL)
- Ještě před natáčením se Gene Hackman a Al Pacino oblékli jako tuláci a stopovali napříč Kalifornií, aby se lépe vžili do svých rolí. (D3VIL)
Reklama