• liquido26
    ***

    Celý obsah filmu by se dal shrnout do jediné věty: "Kterak se Napoleon prokecal až ke Slavkovu." Po výpravné, kostýmové nebo kulisové stránce je film sice v pořádku, ale jinak je to od začátku až do konce nebetyčná nuda, postrádající jakoukoliv akci (závěrečná bitva u Slavkova je sice výjimkou, ale oproti o deset let mladšímu Waterloo je naprosto nezáživná, nepřehledná a o ničem). Představitel Napoleona byl typově obsazen poměrně dobře, při jeho gestech a typickému stylu chůze s rukama za zády, jsem opravdu měl pocit, že sleduji Napoleona, ale bohužel nějakým větším charismatem neoplýval. Z herců nejvíc potěšili Orson Welles jako vynálezce Robert Fulton, který se císaři snaží neúspěšně prodávat svoje vynálezy parolodi a ponorky a Jack Palance coby rakouský stratég Weirother. Celý příběh sleduje Napoleona od doby, kdy se stal doživotním konzulem. Scéna císařské korunovace, která mohla být vizuálně zajímavá je přeskočena a pouze zmíněna se zásadní chybou, že papež nasadil Napoleonovi korunu. Ve skutečnosti si jí N. nasadil sám, aby ukázal, že má větší moc než papež.(29.8.2016)

  • Arsenal83
    ***

    Kostýmami a výpravou skvele dielko. Najviac sa ale vyníma fantastický výkon Pierra Mondyho, ktorý si postavu Napoleona musel priam detailne naštudovať. A 22 ročná Claudia Cardinale sa na obrazovke krásne vyníma, škoda, že len vo vedľajšej roli. Chybou filmu je zbytočné mrhanie časom na Napoleonove avantúry, ktoré nemajú s udalosťami vedúcimi k bitke pri Slavkove nič spoločné. Rovnako nerozumiem, prečo bol akt korunovácie za cisára preskočený a zmienený len slovom. Ďalšími chybami, tentokrát historickými, bola údajná korunovácia pápežom (nikdy neprebehla), Napoleonova nerozhodnosť, či sa má stať cisárom (nikto ho k tomu nemusel prehovárať), či pápežovo vyjadrenie Napoleonovi do očí, že je komediant a tragéd (absolútne nepravdepodobné).(13.7.2017)

  • Anderton
    ***

    Abel Gance sa rád venoval jednej látke dvakrát, a tak sme sa dočkali dvakrát spracovania filmu Žalujem! a dvakrát Napoleona. Pričom ten prvý Napoleon sa výrazne od toho druhého líši a bohužiaľ je aj lepší. Film z roku 1960 akoby trpel nižším rozpočtom, prvé dve tretiny pôsobia akoby divák sedel v divadle a pri bitke pri Slavkove sme často svedkami exteriérových záberov nakrútených v štúdiu a ani samotná bitka už dnes dych nikomu nevyrazí. Častokrát som sa v nej nevedel predovšetkým vďaka strihu zorientovať. Pokiaľ chcete vidieť skutočný megafilm o Napoleonovi, pozrite si Bondarčukov film Waterloo. Napoleon v podaní Pierrea Mondyho bol po celý čas tak uvrešťaný a rozčúlený, že mi z neho bude týždeň dunieť v hlave.(16.8.2019)

  • pakobylka
    ***

    Kostýmní drama plné intrik a zákulisních her, přičemž Napoleon Bonaparte jakoby byl spíše jejich obětí nežli strůjcem. Neboť vojevůdce - malý vzrůstem, leč velký duchem - se v dobách míru projevuje poněkud neuroticky a zbytečně sebou nechává manipulovat. Zato na bitevním poli - mezi svými vojáky, se cítí jako ryba ve vodě. Bohužel jeho schopnosti můžete plně ocenit až v samotném závěru, byť vyobrazená bitva se vyznačuje poněkud chaotickým zpracováním. Její výsledek je historicky doložený, tudíž očekávaný, leč z filmařského hlediska - stejně jako všechny předchozí scény - ne zcela uspokojivý. Slabší 3*(26.10.2018)

  • Stegman
    ***

    [zhlédnuto v 164minutové verzi] _______ Viděl jsem verzi, v níž Napoleon pobaveně vypráví, jak překvapenému papeži uzmul korunu a korunoval se sám. Režisér tedy skutečný průběh té události znal... to jen producent (nebo kdo) vystřižením téhle scény způsobil, že to v té kratší verzi vypadá, jako kdyby filmaři o Napoleonově korunovaci nic nevěděli.(28.12.2018)