Samurajové útočí

Nebylo to tak špatné jako podle ČSFD vypadá, ale to už jsem zvyklý že se s hodnocením tady občas neshodnu. Zkrátka námořní pěchota vyráží dobýt nějakou díru ve válce s Japonskem. Režisér nastřelí zhruba tucet posta a já oceňuji, že se je snaží představit ve flashbacích. První půlka, která se snaží o velkolepou invazi je docela slabá, protože tu velkolepost kazí přehršel dokumentárních záběrů a nic moc davové scény. V druhé půlce kdy máme malou jednotku, která se snaží vypátrat odpaliště raket už je to jiné kafe. Charaktery se projevují, občas někdo umře, celá jednotka čelá neustálému bombardování i úvahám o nesmyslnosti toho všeho umírání, objevuje se i pohled na druhou japonskou stranu. Je to trošku ve stylu staršího kousku Na západní frontě klidu, samozřejmě propagace US army na konci vítězí, ale přinejmenším ta druhá půlka je výborná. Herecky mě zaujal hlavně Widmark, většinou hrající záporáky, tady ve skvělé roli profesora, který se stává unaveným velitelem a hroutí se ze smrti svých nejbližších. Válečný film roku 1950. (28.03.2018)

HOPE IS THE MOTHER OF ALL MEN!! WE MUST HOLD ON TO THAT BELIEF!!! Dost dobrý válečný film s plejádou výborných herců jako Widmark, Boone nebo Malden. Válečná mašinérie bere životy každou minutu filmu a divák cítí tu hrůzu a beznaděj, která se před ním odehrává. My konkrétně sledujeme 2. Marine Platoon, Company B, First Battalion, United States Marine Corps a životy jejich členů. Letmé seznámení, vylodění a nejlepší část filmu: výprava k jeskyni, kde sedí pár vystrašených Japonců. Našlo se ve filmu samo sebou pár hloupých míst, jako pohřbívání přátel, když na to nebyl čas; navíc v zákopech o pár kilometrů dál kvůli tomu umírali pod dopadajícími raketami další mariňáci. To se dá ovšem filmu z roku 1950 odpustit. COME ON, MEN! GIVE 'EM HELL!!! (03.05.2016)

Český název je úplně nesmyslný, anglický se mi taky nedaří pochopit. Film by nebyl tak zlý, kdyby se odstřihl začátek - vyloďování za zvuků hymny námořní pěchoty (ono na přehlídce to zní možná hezky, ale po scéně "jestli se chce někomu zvracet, zvracejte teď", tedy troše kvazirealismu, tenhle hurá nástup trochu nesedí) - a patetický konec ve stylu "musíme věřit že bojujeme na straně Boží" a možná ještě pozměnit rozlousknutí problému 'kde jsou ty rakety' tak trochu ve stylu Rychlých šípů (tedy: máme tu slepou mapu, zapsané hovory u kterých nebyl nikdo kdo by je zapsal, a pár dalších vodítek a ejhle, rakety jsou tady) na něco míň komického. Pak by to mohl být průměrně dobrý válečný film. (08.09.2007)

Takový docela tradiční válečný film, alespoň na první pohled, ale nakonec se ukázalo, že je tu celkem dobrá psychologie postav, alespoň v některých částech. Není to moc kontroverzní, není to odsuzující, je to jen docela dobře akční a v zákopech se děje i více než jen boj na život a na smrt. Ty staré technicolorové barvy mě zase dostaly. (30.11.2016)

Nudný americký vojenský film se strašným scénářem, který je bohužel poplatný době svého vzniku. Tehdy to ale asi nešlo natočit jinak. Nabízí se nám tedy nerealistický a pokřivený obraz války. Vylodění na ostrov provází veselá vojenská hudba, která je sama o sobě v pořádku, ale k takové scéně se prostě nehodí. Vím, film vznikl v roce 1951, ale představte si třeba vylodění v Saving Private Ryan podložené takovou melodií. Snaha tvůrců udělat tento film sympatickým pro široké spektrum publika je všude patrná, proto je za celé dvě hodiny asi jen třikrát vidět krev a to ještě ve velmi skromném množství. Zajatí Japonci skryjí umístění svých raket nenápadně do konverzační věty. Seržant Johnson na to však záhy přijde a je prakticky po boji. U scény, kdy japonský zajatec říká Johnsonovi: "Vy jste nestudoval naše zápasy judo?" jsem se málem potrhal smíchy. Téměř závěrečná scéna s čtením dopisu zabitého doktora mi svou patetičností silně připomněla Bayův Pearl Harbor. Kdybych měl film hodnotit s přihlédnutím k roku výroby, tak dam asi 3 nebo 4 hvězdy a nebyl bych tak kritický, ale hodnotím filmy tak jak je vnímám, takže nemohu jinak. (29.05.2005)