Pohrdání

Myslím, že to najlepšie na tomto filme je perfektná spolupráca zvuku a obrazu. A tá hudba bola geniálna. Obraz bol zase taký zaujímavo farebný, no v kontexte pointy snímku to malo svoj význam. Myšlienka a pointa filmu mi síce prišli také banálnejšie - klasický trojuholník, no páčili sa mi dialógy a to, ako tu režisér postupne všetko pred divákom odkrýval. Miestami som mal v tomto význame pocit, akoby si hlavná postava (Piccoli) písala sama pre seba film, ktorý sa zároveň aj zhmotňoval v realite. Nadpriemer. 75/100 (29.01.2020)

Alberto Moravia sa vedel vždy ponoriť do ľudskej duše a postaviť ju do konfrontácie s okolitým svetom. Jeho román Pohŕdanie som ako jeden z mála nečítal, ale predpokladám, že Godardova adaptácia sa vydarila. Nie však pre mňa, hoci je všetko perfektné po technickej stránke, chýbal mi tu hlbší rozmer manželského konfliktu. Postupné odcudzenie mladého dramatika, ktorý vezme prácu na scenári, aby zarobil viac peňazí a mladej manželky, ktorá začína pociťovať zmenu v jeho chovaní a začne ním pohŕdať je síce prepracovaný, ale ľadovo chladný. Inak treba oceniť krásnu hudbu a výkon B.B., ktorá bez problémov utiahla celý film. (24.01.2012)

Oficiální text distributora, stejně jako název filmu, vyloženě mate. Daleko příznačnější by pro tenhle film byl titul Lhostejnost. Snímek líčí celkem banální případ svazku, který vznikl z náhlého okouzlení a sexuální touhy. Britové mají jedno přísloví, které říká, že pro manželství je potřeba víc než jen čtyři nohy do postele. Tenhle pár zkrátka nepochopil, že je rozdíl mezi mileneckou láskou a dlouhodobým manželským vztahem, který je založený na mnohem víc než jen na sexuální touze. Ti dva nemají osobnostně nic společného a není mezi nimi pojítko dětí, které by je zaměstnalo a pomohlo překlenout krizové situace. Nechápou, proč je konec těm krásným chvílím na počátku, a tak se donekonečna ptají jeden druhého, jestli ho miluje, a když ne, tak proč. Slovo miluji se tam objevuje pomalu stejně často jako fuck v průměrném filmu od Kevina Smithe. Hledají důvod krize svého vztahu, ale jak už to bývá, to zcela logické zdůvodnění neumí ani najít, natož přijmout. Tahle situace bude divákovi známá už tak po 12 minutách a nic dalšího kromě tragické závěrečné tečky už ani nepřijde. Pak ještě stojí za zmínku 2-3 popkulturní vtípky, jako když Fritz Lang použije v přítomnosti Brigitte Bardot zkratku BB a míní tím Bertolda Brechta. Vzhledem k minimálnímu ději a banálnímu tématu mě film nijak neobohatil. Ctitel filmového umění může snad obdivovat formální stránku práce Jeana-Luca Godarda, ale upřímně, nic extra jsem tam nenašel. Slavná hvězda filmového plátna Brigitte Bardot kdysi přinášela Francii víc peněz než produkce kterékoliv francouzské automobilky, ale víc než 20 let jsem s ní žádný film neviděl a nijak mi to nescházelo ke štěstí. Velký dojem na mě její herectví a ani vyhlášené půvaby nedělají, myslím, že velmi rozumně, narozdíl od jiných, pochopila reálné hranice svých hereckých možností a dobře finančně zajištěná vycouvala z filmového průmyslu dřív, než stačila zvadnout. Zajímavější je pro mě Michel Piccoli, znám ho totiž z filmů vesměs o nějakou tu dekádu mladších. Celkový dojem: 45 %. (08.02.2013)

"Pohrdám tebou a proto tě už nemiluju." To je smutné, ale na Brigitte Bardot je přitom opravdu nádherný pohled. Ovšem poněkud horší je to s tím neustálým překládáním, protože to hodně zdržuje, když producent Jeremy mluví anglicky, režisér Lang německy, manželé Javalovi francouzsky a do toho asistentka Francesca občas cosi plácne italsky. Ty věčné překlady zkrátka vytvořily příliš místa pro nudu a tu si jinak celkem zajímavé novodobé pojetí příběhu Odyssea a Penelopy určitě nezasloužilo. (12.08.2016)

"Fritz Lang. Natočil ten western s Marlene Dietrich, který byl úžasný." - "Já mám raději M." - "Zloducha?" - "Ano. Ten byl včera v televizi. Moc se mi líbil." Jednoznačně vrchol celé projekce a moment, který mě nechal se při sledování filmu dojmout (mimochodem teprve potřetí). Chtěl jsem původně napsat i něco víc k filmu obecně, ale myslím si, že místo rozboru plného cizích slov spíše stačí nechat promluvit emoce. Francouzská herecká legenda září svým neodolatelným půvabem (pověsti nelhaly) a německá režisérská mile překvapila slušnými hereckými vlohy. (10.06.2010)