Dům na Ořechovce

Příběh o dvou generacích a jejich propasti mezi nimi. Je tady vyprávěn jeden příběh z pozice starší generace, kde herecky dominuje Jan Pivec a já se dokázala vcítit do toho, co prožívá s manželkou a vzápětí tu samou situaci slyšíme z úst mladého doktora, který je v tom domě v podnájmu a už tenkrát ho skvěle zahrál Jiří Vala. Najednou jsem zjistila, že dokáži pochopit i tu mladou generaci, vždyť jsem jí prožívala stejně i když o pár let později. Určitě má i v dnešní době svojí výpovědní hodnotu a možná v daleko větší míře než tenkrát, kdy většina z nás byla ještě na borůvkách. Pana Delonga budu muset lépe poznat ještě z jiných filmů, pro mě je jeho filmografie zatím poměrně neznámá....P.S. Navíc má pro mě tenhle filmový kousek ještě nostalgickou hodnotu, protože jsem poměrně dlouhou dobu chodila na Ořechovku do kina. (05.01.2019)

Způsob vyprávění téhož příběhu ze pohledů dvou různých pohledů je nosný. Bohužel se na něm neblaze podepsala přlílišná snaha vnutit divákům výpověď, ke které by mohl dojít sám. Selhala především dramaturgie, scénář se dal s menšími úpravami mnohem lépe zhodnotit. Přesto jde o vyzrálejší počin než Delongova prvotina Život pro Jana Kašpara. (30.12.2015)

Další vynikající československý debut, kterým Vladislav Delong může konkurovat v této době již zaběhlé dvojici Kadár - Klos. Excelentním způsobem odvyprávěný příběh hned ze dvou pohledů. Tajuplná vila se stává místem střetu materiálních a morálních hodnot. Zde se nabízela přímá a jednoduchá cesta doleva. Zlý majitel domu, uznávající buržoazní hodnoty a proti němu nadějný budující doktor. Režisér toto nechává diváka pouze domyslet a dobové politice se zcela vyhýbá, a to i v oslovení zúčastněných, což nemuselo být vůbec jednoduché. Stejně tak zvládnout pestré a výborné herecké obsazení, které tuto psychologickou hru sehrálo skutečně fantasticky. Kamera i hudba nakonec dopomohly k tomu, aby se film stal v mých očích, i přes trochu slabší závěr, bezchybným a jeho celkové zpracování v klidu posunu na tehdejší světovou úroveň. (30.12.2015)

Tenhle film je sice hezky natočený a herci podávají slušné výkony, ovšem z hlediska dramaturgického a morálního s tím mám problémy. Je nám postupně poskytnut pohled z perspektivy starých majitelů domu a novomanželů bez společného bydlení. Bývala bych chápala obě strany, kdyby mi nebylo tak nápadně podsouváno, že mám chápat jen jednu, že bytovou krizi způsobili prvorepublikoví profesoři, roztahující se se svými sbírkami kaktusů. Aby to nevypadalo, že je scenárista zaujatý jen proti starým lidem, elegantně vsunul epizodní postavu nájemníka, kterého utlačuje jeho mladší domácí. Naštěstí se tehdy už nelenilo s panelovou výstavbou, takže si film může dovolit maličko zahrát i na optimističtější notičku. Toto shovívavé mávnutí rukou nad starými pořádky je paradoxně z celého snímku to nejpříjemnější. Jinak jsem trpěla jak ten pokusnej pes. (11.01.2012)

Krásná, stará a poněkud chátrající vila ve vlastnictví důchodového manželského páru a mladý nájemník, který jim zatápí. Rozhodně zajímavý počin, nutí k zamyšlení. On ten začínající doktůrek nebyl zas tak arogantní, jak by se mohlo na první dobrou zdát. A ten nevrlý stařec nebyl zas takový pes, aby se mu nedalo rozumět. Mládí holt chybí trpělivost a pokora a stáří chce mít svůj klid. Moc pěkně natočeno, hudba velmi dobře zvolena a Jan Pivec s Jiřím Valou hrají první ligu, spokojenost. (12.08.2017)