poster

Zítřek už možná nepřijde (festivalový název)

  • Indie

    Kal Ho Naa Ho

  • USA

    Tomorrow May Never Come

Drama / Romantický / Komedie

Indie, 2003, 186 min

  • ScarPoul
    ***

    Prvá polovica výborná zábava, výborné charaktery a herecké kreácie v už trocha okukanom New Yorskom prostredí. Druhá polovica síce umne využíva efekt scudzováku a humorné eskapády, ale od určitého momentu tlačí tak na pílu, že postavy vlastne dokonca nerobia nič iné len plaču a nariekajú. Na jednu stranu je to dobre, lebo ani jedna neodbieha počas filmu na záchod a my ako diváci na ňu nemusíme čakať, ale ten kto videl už nejaké tie Indické filmy sa stáva táto pasáž ubíjajúca. Do slova a do písmená sa jedná o telenovelu, ktorá síce končí „netradične“ , ale tú indickú „netradičnosť“ už veľmi dobre poznám. Takže pozerateľný priemer. A už nutne potrebujem vidieť film, ktorý nie je o milostnom trojuholníku, lebo ma udrie. Ale Preity Zinta je nádherná a odkaz na Lagana tiež potešil.(17.7.2014)

  • rikitiki
    *****

    Indické filmy musí divák vnímat srdcem. Nejsem suprexpert na Bollywood, ale tady mi to došlo a díky tomu jsem si film parádně užila. Nemá cenu se zbývat logičností některých scén, ony jsou hlavně malebné a mají působit na emoce. Emoční ždímačka – to je moje přezdívka pro snímek, který hraje s cinknutými kartami a diváka proveze po horské dráze lásky, smutku, tragédie i odpuštění. A já mu to spolkla i s navijákem. První třetina neskutečně vtipné konverzační komedie najednou přešla do dramatu a já nevěděla, jestli se mám ještě smát nebo už začít brečet. ___ A ano, konec už byl strašně sentimentální, ale předchozí děj mě připravil, takže mi to ani nevadilo.___ Skvěle použité dělené plátno. ____ Aman (v podání Shahrukha Khana) je jeden z nejsympatičtějších charakterů, se kterým jsem se kdy ve filmu setkala.(6.9.2016)

  • Pollock
    *****

    Když mě dokáže film rozesmát, rád se na něj podívám znovu, když mě dokáže hodně rozesmát, a daří se mu to opakovaně celou první půlku a zároveň spontáně, tak se opravdu bavím a když dokáže v závěru tak zamávat s emocemi a otočit o 180° a dojmout až k slzám je to trefa do černého. Nechybí zde standartní Indie kultura viz. pravá indická restaurace či domluvená svatba, ale všechno je naservírované velmi pozvneseně a s notnou dávkou humoru - např. skvělá cover - Pretty women, Disco, klasické roztančené barevné sárí, velmi dobrá hudba i kamera a špičky mezi bollywoodskými herci a herečkami. Nevím jestli neposunu svůj nejoblíbenější Indie film Devdas na druhé místo, protože Kal Ho Naa Ho (Zítřek už nemusí být) P.S. Kromě jednoho uživatele, který dal odpad (což jsou většinou lidé, kterým bollywood nic neříká a proto by si ho raději neměli vůbec pouštět) mne velmi potěšilo, že nejsem jediný kdo dal plných 5*****(9.1.2011)

  • Caym
    ***

    Tak hergot - když se Bollywood rozhodne ždímat city, tak ve velkém stylu. Dobrá polovina stopáže je věnovaná detailům na ubrečené tváře, emoce tečou proudem, hudebně-taneční intermezza se tančí, newyorských záběrů je dostatek (to aby v Indii věděli, jak že to ve Státech vypadá), všechno je umělé, ale tak opravdově umělé (pokud něco takového existuje, tak to Bollywood dovede zachytit celkem věrně), tempo je smrtonostné, ačkoliv film má nekonečnou stopáž - aneb Bollywood si s vámi na nic hlubokomyslného hrát nebude (a proto tak nějak nemá šanci vás rozčílit jako to dovede Hollywood) a když si zvyknete na závratné tempo řeči, míchání angličtiny a hindštiny, pohádkového rytíře, smutnou princeznu, sexy prince a nerudnou babku a na těch pár dalších bollywoodských stereotypních postav, můžete si pobrečet do kapesníku, občas se pobavit, někdy zůstat nevěřícně zírat - a hlavně: "escapism, baby". Nikdy bych si nemyslela, že budu muset uznat, že dlouhometrážní bollywoodské soap-opery mají něco do sebe, ale co naplat, asi stárnu...(29.4.2013)

  • Subjektiv
    *

    Jakožto člověk nepříliš znalý Bollywoodské produkce si netroufnu hodnotit nakolik Kal Ho Naa Ho patří k typickým či atypickým zástupcům tamější produkce, ale snad mohu alespoň říci, že obsahuje vše, co si právě málo znalý divák s Bollywoodem spojuje: množství masových muzikálových čísel, překrásné ženy, osudovou lásku a velkorysou stopáž. +++++ Ačkoliv mě muzikálová čísla nijak zvláště neoslovují, v tomto filmu mi dělaly asi největší radost, zkušenosti průmyslového gigantu jsou znát. Ohňostroj barev, rytmický rychlý střih a pulzující energie přetékají oputentně z plátna či obrazovky. Pohybově nadaní herci tančí jako o život a byť podstata muzikálových vsuvek film teoreticky nejvíce vzdaluje realitě, neboť nikde z ničeho nic neshromáždíte desítky tanečníků a nezačne hrát všeprostupující hudba, právě z nich jsem cítil nejvíc opravdového života a upřímnosti +++++ Rozhodně mě netrápí, když se na plátně vyskytne přemíra pohledných dívek a neděsím se ani tříhodinových filmů. Jde ovšem o to, na co ty tři hodiny musíte koukat. Věřím dokonce v existenci lásky a nevidím důvod, proč by se o ní nemohly točit filmy, no fakt :) Uznávám tedy téma, ale způsob jeho uchopení tímto filmem ani náhodou. +++++ Scénář tohoto filmu neusiluje o nic jiného než vláčení diváka od emoce k emoci, od slz smutku k slzám štěstí, od překotného bušení srdce k jeho zastavování. Kdykoliv už se vám zdá, že teď už se všechno vyřešilo, můžete se spolehnout na to, že přijde nějaký šok. Někdy ho předvídat lze, jindy ne. Musím uznat, že Kal Ho Naa Ho dokonce v pár připadech záměrně v diváku vyvolá určité očekávání, které pak stejně záměrně nesplní. Bohužel tahle výhoda je veškerými zdrcujícími zvraty zcela anulována. +++++ Scénáři naprosto chybí soudnost, obraty v ději se píší tak, aby byly co nejostřejší. Protagonistka Naina je vláčena od jednoho chlapovi k druhému a zase k prvnímu, protože ji to tak krásně rozervává a zároveň se nám líčí jako žena, která se zamiluje jen jednou, protože to jejímu trápení dodá na důležitosti. Že v tom někdo vidí rozpor? Ale no tak, to byste přes slzičky neměli! Lži se vyslovují proto, aby byly v nejvhodnější okamžik odhaleny. Nejvhodnější pro? Pro slzy. +++++ Divákovi se zatajuje spousta důležitých informací a to až do chvíle, kdy na něj mohou nejvíce dolehnout. Pravda, je to stará dobrá scénáristická a vlastně vůbec vypravěčská taktika. Umění vyprávění ovšem spočívá v tom, aby si posluchač/divák nepřipadal podveden, aby užití tohoto postupu nebylo pěstí na oko. Kal Ho Naa Ho si s tím hlavu neláme, umisťuje beze studu direkty na předchozí monokl. +++++ Zítřek už možná nepřijde vás pěstmi a kopanci do zadnice usměrňuje na cestě po slzavém údolí, aby vás na konci vykopl do finále, v němž budete na levé oko plakat štěstím, na pravé smutkem a na obě dojetím. Proti obvyklému Hollywoodu by snad ta hořkosladká tečka působila i vcelku svěže, kdyby nebyla tak přepjatá. Přesto se nesnížím ke zvolání "podělaná Indie" a budu doufat, že třebas Ráj nebo paralelní film přeruší mé subkontinentální trápení. Silná *.(21.8.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace