My Pragues Understand Me
Režie:
Věra ChytilováKamera:
Jaroslav BrabecHudba:
Miroslav KořínekHrají:
Milan Šteindler, Tereza Kučerová, Bronislav Poloczek, Miloš Kopecký, Tomáš Hanák, Otakáro Maria Schmidt, Klára Jerneková, Jiří Fero Burda (více)Obsahy(1)
Mozart se stal protagonistou mnoha filmů, avšak režisérka Věra Chytilová se jeho životopisu přidržuje velice volně - především jeho pražské pobyty zasadila do současných reálií. Rychle si zvykneme, že rokokově kostýmované postavy i honosné kočáry se pohybují na pozadí běžného automobilového provozu. Rozverný skladatel (Milan Šteindler) se tu chová jak nedospělé děcko, vybavené ovšem bystrým pozorovacím talentem i prostořekou výřečností. Dokonce tu nechybí ani pověstný svůdník Casanova (Miloš Kopecký), vybavený navíc věšteckým talentem. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (19)
Myslím, že nesmrtelný hudební génius a "naše paní" režisérka se v tomto dílku zcela minuli. Pár slušných nápadů, ale jinak levně působící, jakoby narychlo ušitá féerie. M.Šteindler se jistě snažil, co mohl (dokonce na Klárově skočil do špinavých vod vltavských! fuj!), ale ani to příliš nepomohlo. Někdy bych se na film podíval znovu, ale zdá se zmizel v propadlišti dějin... ()
Velmi protivný film, z jehož protivnosti, na rozdíl od Dědictví, nemám pocit, že něco vyplývá. ()
Já nejsem z Prahy, takže ti nerozumím, Věrko. ()
Asi rovnako ubíjajúce jak Šašek a kráľovná. Na jednu stranu neľutujem, že som to videl, na druhú sú tie tri-štyri zaujímavé myšlienky a vtipy na hodinu stopáže strašne málo. Mohlo by to byť zaujímavé ako combo s Formanovým Amadeom. Akože ha-ha, hi-hi a teraz vážne. ()
Za těch pár silných momentů ("...moje představa o Bohu je jiná."). Bavilo. ()
První polistopadový film Věry Chytilové mě nezaujal. Myslím, že její nejlepší kousky mám dávno za sebou (jedu popořadě od počátku) a nic moc skvělého mě už nečeká. Je utrpení, v kontextu toho, že vím, jaké dobré filmy natočila, koukat na takový film jako Mí Pražané mi rozumějí. Jak všude vidím nějakou závažnou myšlenku, tady ji postrádám. Je to celé takové šáhlé, nepřesvědčivé, nedotažené. Tohle se opravdu nepovedlo, nudila jsem se. Ještě že stopáž je docela přívětivá. ()
Jsem z Prahy, ale tomuhle filmu vůbec nerozumím, resp. nerozumím tomu, proč vůbec vznikl a proč ho Chytilová natočila. Možná to celé byla nějaká šílená oslava sametové revoluce, jinak fakt nevím. Každopádně jsem to chtěl vidět jenom kvůli tomu, že to z obsahu vypadalo jako nějaký šílenost ve stylu V žáru královské lásky. A ono fakt jo. Je to hovadina, kdy nejvtipnější momenty jsou ty, ve kterých vidíte, že je to celé točené v současnosti a lidi na ulici to nevěřícně sledují. Takových scén je tam ale bohužel málo, jinak to moc zábavné není. Co se nějakého celkového hodnocení týče, neodpustím si jednu větu: Kdyby Mozarta hrál Čok, dal bych hvězdičku navíc. On teda Šteindler k zahození nebyl, ale přece jenom... 2* ()
Mí Pražané mi rozumějí, to je sklepácká skopičina pod dirigentskou taktovkou Chytilové. Mozartovy pobyty v Praze jako výchozí bod sklepácké ztřeštěnosti, s níž vzdávají vlastní, osobitě odlehčenější poctu jednak Mozartově hudbě, jednak Praze i s jejími neřestmi. Chytilová rozverně pojaté prožitky Mozarta vkládá bez zábran do živoucího ruchu kamenných pražských ulic (byť ani tam nejsou nijak ušetřeni stylizování), čímž veškeré to rejdování splňuje performativní ráz sklepácké estetiky umění. Ostatně, tento styl humoru byl pro danou dobu příznačný a poměrně příhodně charakterizuje také náladu devadesátých let. Hlavním objektem zájmu je Wolfgang Amadeus Mozart (Milan Šteindler v dobré formě), jako životem bavící se a po krásách života lačný floutek, skládající jen mimochodem rovněž skvostnou hudbu. Z dalších rolí zaujmou sice již zestárlý, avšak stále charismatický svůdce Giacomo Casanova (Miloš Kopecký), na zdárnou a ničím nerušenou korunovaci dohlížející šlechtic (Tomáš Hanák), z Mozartova přístupu nervní ředitel divadla Guardassoni (Bronislav Poloczek), múza a hostitelka Mozarta Josefina Dušková (Lenka Loubalová), její klidný manžel (Miloslav Mejzlík), spíše s mužem nespokojená Constance (Chytilové dcerka Tereza Kučerová), nebo pěvci v Don Giovannim (Ladislav Mlejnek a Eduard Klezla). Mí Pražané mi rozumějí je film k pobavení ve stylu a ve stylizaci dobové zábavy sklepáckých rejdů. Svěží dílko. ()
Silena blbost, az se tomu musi clovek zasmat. Steindler hraje na hranici svych moznosti:-)). Perverzni scenar, na ktere jsem u Chytilove zvykly, bohuzel tento film rozhodne patri k jejim slabsim pocinum. Steindler v roli Mozarta, mezi Tatrami 613..., to vsak musi videt kazdy fajnsmekr:-). ()
Sklepácká hříčka... ()
No, podobně jako většina komentátorů jsem film nepobral, a navíc Šteindler hraje vždy pouze dvě postavy: buď sám sebe, nebo Spejbla. ()
Copak tím paní režisérka Chytilová chtěla říci? Je to přece jenom o Mozartovi, kterému Pražené rozumějí, ale paní režisérce asi Pražané nerozumějí a přesto se na film dívají a zkoušejí pochopit tuto parodii na všechno mozartovské a právě proto pražské snažení. Musím říct, že se mi pohled Věry Chytilové líbí a jako vhled do života Mozarta mi to naprosto stačí... Víc jsem ani po filmu nechtěl. ()
Věro, nerozumějí. ()
Nedoceněná mozartovská hříčka se Šteindlerem v nejlepší formě je (byť možná bezděčně) vtipnou odpovědí Chytilové na Amadea, jehož titánství je zde nahrazeno rozvernou fraškou. Provokativním obsazením svého někdejšího milence Kopeckého do role Casanovy Chytilová film hodně pozvedla, jde navíc o jednu z nejlepších kreací jeho pozdní filmografie. Typicky chytilovské záběry na Prahu jsou pěkné, ale ve filmech z 80. let byly využity působivěji. ()
Průser. Nechápu, co bylo smyslem tohoto "díla". Ani nevím, co na tom mělo být vtipné. Chytilová se Šteindlerem prostě jen tak nezávazně blbnuli, řádili, a když přišel čas, tak to nějak splácali dohromady a dali do kin. Nejhorší film Chytilové hned po Vyhnání z ráje (ale tam byly aspoň nahotinky). ()
Tak Mípražané mi rozumějí mi nic neříka ale sakra nudí. ()
V pražských kinech se promítal od 5.12.1991 (Pasáž) ()
podruhé do stejné řeky nevstoupíš, jak pravil kdysi Herakleitos (to jsem náhodou nedávno hledal, jinak to nevím :-)). Takže spolupráce se Sklepem, která nám dala Kopytem sem, vynikající film, tentokrát nevyplodila nic. Prostě slabota. Už si na sebe možná zvykli a nejiskří to mezi nimi, ale spíše bych řekl, že to byl nějaký momentální nápad na hromadou peněz. Nikdo nemyslel a všichni se na to vrhli a velice si užívali natáčení, bavili se a mysleli, že všichni lidi jedou na jejich vlně a že nadšeně uvítají každou pitomost. No nestalo se. . Ten bod dávám za pana Brabce a jeho kameru, jinak je to odpad. ()
Tenhle film moc lidí nezná, možná je to škoda. Určitě skrývá spousty záměrně absurdních scén, která splývají s vrtkkavou kamereou. Vnímám tam podpis paní Chytilové a zároveň tak i vtip a dovoluji si napsat, že pozoruji i charakter záměru. Ale pro běžného diváka je to nabízeno jako viditelná absurdita, což vede k tomu, že je to něčím neoslovuje. Dávám dvě hvězdy i když si myslím, že bych mohl být mírnější a mohl bych přidat o jednu hvězdu navíc, ale nakonec si myslím, že třemi hvězdami ohodnotím zdařilejší filmy. ()