The Gouger (E05)

Moc se mi líbila ta změna pocitu a dynamiky z předchozí dílu. Nanmaru pomocí své schopnosti zachrání život dítěti, takže najde konečně něco pozitivního a konečně se i usmívá. Možná to nebude tak špatný. Sice si myslí, že to na čele je pouze...znamení pubertální dospělosti..., takže když si z toho členové kroužku udělají legraci, že je "znamení hrdiny", tak je to všechno tak milý a vtipný...dokud se neobjeví ségra. Na druhé straně je fajn zobrazení policie, kde asi vážně dělají jenom lidi z kategorie "hledáme horlivý na papírování, ale klidně blbý, to je nám jedno", když jedinej policajt, co evidentně nemá IQ v záporných hodnotách, trochu přemýšlí, a to jenom odposlouchává jejich konverzace, protože to není jeho případ. Nanmarua a jeho zachrana je po celém internetu, bylo to i ve zprávách. A kam jdou policajti jako k prvnímu na výslech? Ale chápu, bylo třeba se zbavit jedné konkrétní postavy, což mohla udělat jenom jedna konkrétní postava. A jo, není to úplně ideální způsob, ale je mi to jedno. Protože ta část, kdy to konečně působí "jo, jsem v pohodě" za to stála. Jako jo, potom se to podělá, to ví každý, ale těch pět minut klidu a spokojenosti s tím, co umím a co dělám, za to stálo. Jinak, konečně se někdo (až v pátém dílu!!!) začne zajímat "kam to teda mizí". Hele, tohle by byla moje první otázka, pokud mohu být upřímná. A druhá by byla "nemá to nějakou vedlejší cenu", přestože se hned několikrát vracíme do vzpomínky, kdy to děda nazývá jako "kouzlo". I vzhledem k tomu, co ostatní napadne, jak by tahle schopnost mohla pomoct lidem. Konec je ale top všeho. Konečně se řekne něco upřímně a jak to je. Přeci jen...jsme v polovině. Už to bylo třeba! (22.07.2024)