poster

Ovoce stromů rajských jíme

  • Belgie

    Nous mangeons les fruits des arbres du paradis

  • Belgie

    Le fruit de paradis

  • Velká Británie

    Fruit of Paradise

  • USA

    We Eat the Fruit of the Trees of Paradise

Podobenství

Československo / Belgie, 1969, 95 min

  • mortak
    ***

    Eva a Josef jsou v ráji - věčnost neznající čas, pohyb, změnu. Eva kousne do jablka - objeví se Robert, masový vrah jménem čas (viz Anaximandrův výrok). Evu časovost vyjádřena aktovkou (kdo v modernitě nejvíce ctí řád?) přitahuje a přitahuje, až se nakonec orazítkuje - první změna na její bělobě a věčnost se dává do pohybu. Kde byl Jeden (muž), najednou je Druhý - vznikají třenice, samci bojují o kořist. Časovost přináší požitky, radost, koketování, přelétavost, ale hlavně nudu. V závěru se nevinnost stává dívkou (červené šaty, červená šála - krev, menstruace, mateřství). Žena krví poráží čas, jenže poznává Pravdu - svojí neodvratnou smrtelnost. Snaží se vrátit do ráje - jenže zeď zahrady se už nedá přelézt. A do zahrady věčné lásky a nevinnosti vstupuje další pár / Výtvarně i hudebně dokonalé, ale herecky křečovité a nesnesitelně natahované do celovečerního tvaru. Ta hlavní myšlenka šla odvyprávět za poloviční čas...(26.5.2010)

  • Vitex
    ****

    No... výtvarně opět "krumbachovsky" skvělá záležitost (ostatně Ester Krumbachová dělala i scénář (a námět)), ale dle mého názoru spolupráce s druhým geniálním "pomocníkem českých filmařů" té doby, Zdeňkem Liškou (hudba), filmu v jistém směru ublížila. Děj i celá stavba scén je totiž s hudbou od začátku spjata, sice zajímavým a "klapajícím" způsobem, ale způsobuje to, že příběh plyne poněkud pomalu (kolikrát to vypadá, že se musí scéna natánout, aby se do ní vlazla celá délka melodie). Je to sice jakýsi uzavřený, harmonický gesamkunstwerk, ale trochu po čase nudící. Nakonec ale dokáže říct své.(18.6.2006)

  • mchnk
    ****

    Chytilová a Krumbachová ulétly a Liška pochopil. Filmové vyprávění bez hranic a přece s omezenými možnostmi. Absurdní příběh, absurdní scény na motivy absurdních příběhů z absurdní knihy. Všichni konzumujeme servírované ovoce, rajské a šťavnaté, ale od hadů, kteří svou tvář přizpůsobují době. Nejen herci z Ypsilonky se zde jistě skvěle vyřádili.(5.4.2012)

  • Aleee89
    ***

    Těžce uchopitelné, to jsou přesná slova. A ona docela sedí na celou Chytilovou, na většinu její tvorby. Ovoce stromů rajských jíme je podobenství, takže nehledejte žádný extra příběh, ale pátrejte po významech, asociativně si spojujte obrazy... Je tady opět dost otisknutá osoba Ester Krumbachové a celé je to hodně chytilovské. Kdo ji zná, ví, co tím myslím. Líbila se mi symbolika barev, hra s barvou šatů, objevení se typického předmětu jejích filmů - jablka. Něco jsem si z toho odnesla, a o to asi šlo. Stěžejní dilema, které tam je - ochutnat jablko a poznat, ovšem nést následky, nebo neochutnat, nepoznat, ale žít si v poklidu, jsem si nejprve asi přečetla, ale myslím, že z toho vydedukovat jde. Chytilová ráda klade otázky a pak zkoumá, co s tím člověk udělá. Tady tomu není jinak. Přese všechno mě film ne vždy bavil.(3.4.2012)

  • Karlos80
    **

    Opět jedna experimentální hříčka (vyházející z filozofického podobenství, opery apod) v úvodu tu dokonce najdeme intro s citací knihy Genesis, bohužel celkově opět nepochopeno, dialogy přímo strašné, podobně jako u Sedmikrásek, si myslím že režisérka Cyhtilová musela bejt pod vlivem LSD:-) V hudbě tyto psychedelické experimenty můžu ale ve filmu mě naprosto nic neříkají a myslím si že se to ani nehodí. Umělecké klubové dílo, tedy jak pro koho, podle mě je to hodně o kompromisech, postojích atd. Samozřejmě že se film bude líbit všem možným avantgardistům ale těch je zas měnšina. Hodnotím tak jen vizualní stránku a Liškova vynelézavá hudbu.(2.8.2009)