Černá díra

20 000 mil pod mořem tak trochu ve stylu Hvězdných válek. Technická stránka přinejmenším zajímavá (matte malby), ale scénář staví celkem kvalitní obsazení do situací, ve kterých i sebelepší herci působí křečovitě. Výtvarně a technicky je to ale skvělé - jen ti létající ártůové s velkýma očima evokují Disneyho klasickou tvorbu snad až příliš... (02.06.2014)

Spojení "rodinný sci-fi film" obvykle lidem asociuje jméno Steven Spielberg. Je pravdou, že úspěch jeho průkopnického E.T. - Mimozemšťana (E.T.: The Extra-Terrestrial, 1982) odstartoval boom dětských a rodinných filmů osmdesátých let, které spojovaly dětská témata s elementy brakové fantastiky do velkolepých dobrodružství. Jenže kořeny tohoto trendu položilo již v druhé půlce předchozí dekády studio Disney. V té době ještě nebylo posedlé marketingovými poučkami o korporátní image a ovládnutím celosvětového zábavního trhu. Naopak se zaměřovalo na posouvání technologických hranic filmu a zkoušením nových konceptů i žánrových formátů. Byť již dříve najdeme ve filmografii společnosti tituly pracující s vědeckofantastickými elementy jako Roztržitý profesor (The Absent-Minded Professor, 1961) či The Computer Wore Tennis Shoes (Počítač v teniskách, 1969), jednalo se pouze o tematická ozvláštnění tradičních dětských či teenagerských vyprávění. Černá díra naproti tomu představuje start nejprogresivnějšího období v historii Disneyho konglomerátu, kdy (zřejmě v reflexi úspěchu Lucasových Hvězdných válek (Star Wars, 1977) u rodinného publika) obrátili dosavadní strategii a začali do žánrových příběhů vsazovat prvky pro dětské publikum. Film režírovaný Garym Nelsonem tak v prvé řadě je vizuálně i myšlenkově famózní sci-fi a až v druhém plánu, díky postavě hláškujícího robota, naznačuje inklinaci směrem k mladším divákům. Vyprávění o posádce průzkumné lodi, která hluboko ve vesmíru objeví černou díru a poblíž ní vesmírné plavidlo dávno považované za ztracené, je stejnou mírou spektakulární sci-fi dobrodružkou i příběhem o posedlosti pokrokem, který bývá přirovnávaný k Melvillově Bílé velrybě. Jedná se současně o průkopnický film v oboru speciálních efektů, z doby, kdy ještě počítačová grafika byla sama fascinujícím neprobádaným světem, který teprve začínal ukazovat své možnosti. [psáno pro LFŠ 2017] (03.07.2022)

Když se na začátku filmu točili s lodí v gravitačním poli jak na kolotoči, učurával jsem smíchy. A zrovna tak když se objevila na scéně umělá inteligence poťapanýho vědce. Fakt "roboti" k smíchu. Některý triky a nápady byly vážně strašný i na dobu vzniku, nejeden záběr naopak jak vystřiženej z reálu. Herci většinou šílený, i v emočně vypjatých situacích při kterejch šlo o život měli výrazy a chování jak když sedí na kafíčku. Chtělo by to prostě hodit do novýho a schopnějšího hávu, protože jinak to nebylo úplně blbý. (15.08.2021)

Táto zaujímavá sci-fi z konca 70. rokov bohužiaľ zostarla viac, ako taká o 20 rokov staršia Zakázaná planéta, od ktorej celkom výrazne opisuje. Scenáristicky aj vizuálne výživné dielo predsa len trochu do iných, infantilnejších sfér ťahá dvojica robotov s vizážou a humorom ála Star wars. Hudba Johna Barryho je geniálna a okrem nej a slávnych hercov poteší filozofický až metafyzický záver, ktorý vás buď príjemne prekvapí, alebo rozosmeje. Treba pri ňom mať na pamäti aj vek filmu. Inak určite by nebolo od veci dnes nakrútiť vymazlený remake, schopných žánrových špecialistov by sa našlo relatívne dosť. Jeden z kultov mojej mladosti ohlodal čas, ale jeho pripomienka po rokoch bola veľmi príjemná. 70% (31.07.2017)

║Rozpočet $20miliónov║Tržby USA $35,841,901║Tržby Celosvetovo $37,100,000║ Jednoznačná odozva na Star Wars, chcelo sa to v tej dobe zviesť na vlne medzi galaktickej sci-fi a z časti to aj vychádza. Po technickej stránke na tú dobu ani nie je čo moc vytnúť, tam to zvládli, herci újdu, akcia tu je, občas nejaký ten zábavný heft padne ale v konečnom merítku to spadne len do priemeru, lebo nedokáže to dať niečo málo na vrch. /60%/ (10.12.2008)