Story from a Housing Estate
Režie:
Věra ChytilováKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Antonín Vaňha, Lukáš Bech, Eva Kačírková, Jiří Kodet, Alena Rýcová, Michal Nesvadba, Oldřich Navrátil, Miluše Šplechtová, Bronislav Poloczek (více)Obsahy(1)
Barvitá mozaika příběhů z šedivých lidských králíkáren. Starý venkovan hledá na rozestavěném pražském sídlišti panelák, ve kterém má bydlet s rodinou své dcery. Lidé jsou už z valné části nastěhovaní, avšak ulice ani domy ještě nemají označení. Ani chodníky nejsou zbudovány, a tak se lidé musejí na obřím staveništi brodit blátem. Dobrácký děda je jen jedním ze stovek, ba tisíců lidí, kteří v tomto zmatku prožívají svá drobná či větší každodenní dramata: šestiletý Pepíček utekl ze školky, aby se poprvé setkal s tatínkem, členové kolaudační komise odmítají převzít nové byty se spoustou závad, mladá dívka Soňa se – aspoň po nějaký čas – těší na nastávající roli matky. A všechno pozoruje zpoza okna stará paní, která je však možná po smrti… (Česká televize)
(více)Recenze (267)
Někomu, kdo tu dobu nezažil, by naštvanost a vystresovanost lidí zobrazených ve filmu mohla přijít přehnaná, ovšem my, kteří jsme prožili v socialismu své dětství, na které bylo ze strany vynervovaných dospělých jak ve škole, tak na ulici neustále řváno, my, kteří jsme byli pro každou maličkost fackováni, my, kteří jsme na hodinách hudební výchovy dostali šmytcem jen proto, že jsme si hráli s gumou, my víme své. ()
Nuda měla být dál zavřená v trezoru, a to oprávněně. ()
Černý humor V. Chytilové je geniální a výběr hereckých představitelů obyčejných lidí tehdejší doby prostě dokonalý. ()
"Vy ji neznáte? Vždyť bydlíte ve stejném domě!?" Zřetelně popsané odcizení a lhostejnost lidí žijících v době tuhé normalizace. Podnět k zamyšlení, objevující se snad všech filmech Věry Chytilové, zde představuje absurdní postava dědy z venkova. Neuspořádaná a jakoby chaotická kamera přesně odráží prostředí nedodělaného sídliště bez infastruktury a služeb. Opravdu velice zajímavý film i z hlediska dokumentárního. ()
Pobaví a nenudí. 60% ()
Nic jiného než šedošedá všední šeď a komančská depka tu není k vidění. Těch lidí mě někdy bylo opravdu líto ,když si pomyslím,že bych musel vyrůstat v téhle betové džungli tak bych se asi oběsil na nejbližším kandelábru za doprovodu příšerné hudby,která celou bezvýchodnost situace řádně podbarvuje a činí existenci staveniště ještě nesnesitelnější otázkou zůstává jestli by mě po cestě nesrazil bagr nebo by mě nějaký malý nevychovaný smrad neukradl lano. ()
Neestetická satira na panelová sídliště, která masivně vzrůstala v období normalizace, a to vše v podání Věry Chytilové. Děsivé, a uši trající hudba udělala rovněž své. Takto ohyzdně geniální dílo jsem už dlouho neviděl. ()
Skvěle vystižená atmosféra hluku, spěchu a chaosu, mozaika životů několika postav, která ale bohužel v nic moc významného neústí. Takový "jeden den z jednoho rozestavěného pražského sídliště raných osmdesátek". Díky všudypřítomným ruchům a nepříjemným hlasitým zvukům pod dialogy byl navíc tento film pro mě téměř nesledovatelný. 2,5*. ()
Strašidelný pohled do reálného socialismu, který kazí především tradiční neschopnost Chytilové napsat jedinou pravděpodobnou mužskou postavu (hlavně Kodetova postava je hodně lacinou karikaturou). Nejvíce z herců pak zazářili dětští představitelé. ()
Neviem, či som to s tými hviezdičkami neprehnal. ()
Psychodepresivní panelstory komunistický příběh. ()
Rozostavané sídlisko so všadeprítomným blatom bez ciest a chodníkov, nedostupnosť čohokoľvek, pamätníci si to ešte pamätajú. Film je poskladaný z veľkého množstva postavičiek, smiešnych aj vážnych, každý si tam nájde svoju, alebo nájde aj seba, ak býval na sídlisku. Väčšina scén je príliš hysterická, strašne ukričaný film. –––– Já nebudu nikomu dělat služku. ()
No v tomhle bordelu systém... . Chytilová na plný pecky. Ta její režisérská forma vržená do rozestavěných sídláků, to je prostě něco :) . Ten děda motající se v betonovém labyrintu to těžce zabíjel :) . Zachycení všeho toho chaosu, absurdity, lidského kokotstva....ach. Zakopávání, jebání, nervy, hluk, lidi, psychologický/společenský tlak za 75%. ()
Tak mne to neuchvátilo tehdy ani nyní při dalším shlédnutí. Od Chytilové mám ráda tak Hru o jablko, kolem její vilky chodím na procházky, ale to je asi tak všechno. Mimochodem, dokument, co natočila o Troji, vydá za všechny filmy. A ty paneláky slouží doteď, to sice bohužel, ale ještě stále v nich bydlí většina lidí. Co já si pamatuji, (a že je toho hodně), tak po tom bytě každý toužil a uplácel a falešně se bral a stěhoval si k sobě příbuzné a když jej dostal, byl na vrcholu blaha. ()
Hudba: Jiří Šust ()
Věru Chytilovou rozhodně nepovažuji za geniální režisérku a vyjma v pubertě zbožňovaného dědictví si nepamatuji jediný film, který by byl v něčem vyjímečný. V Panelostory ji nelze upřít zajímavou práci s kamerou, avšak problém je tentokrát s postavami. Nepříjemní, jednodušší, chaotičtí, ale hlavně dost nereální. Panelové peklo ovšem líčí pěkně(hnusně) ;-) ()
"Kdepak, tady odtud mě nikdo nedostane!" ()
Velmi intenzivni zalezitost, ktera divaka nenecha vydechnout. Pokud to cloveku zrovna nesedne, bude trpet jako zvire. Chytilova je nekompromisni. :-) 4- ()
Krásná normalizační reálie, ukazující marasmus socializmu tak depresivně, že spolu s houpavou kamerou, šíleným střihem a paskvilní hudbou, se mi místy zvedal kufr. Vůbec se nedivím, že tento snímek šoupli do trezoru. ()
Fakt by me zajimalo, odkud brala Chytilova za komunistu tak kvalitni LSD. I ten pan, co delal hudbu. ()
Související novinky
Lednové tipy z VOD služeb
Zima nám stále ještě nekončí, a tak pokud hledáte nápady, jak si zpříjemnit chladné večery strávené u televizních obrazovek v pohodlí a teple domova, máme pro vás opět pár zajímavých i netradičních… (více)
Věra Chytilová 1929 - 2014
Ve věku 85 let dnes zemřela Věra Chytilová, svérázná režisérka a scénáristka. Studovala architekturu, později FAMU. Pracovala jako manekýnka, kreslička, poté na Barrandově jako klapka a pomocná… (více)