Pasti, pasti, pastičky

1. Ač se to nezdá, film je pádným argumentem pro teorii převtělování. Ty desítky a stovky prasátek a jiných tvorů, co ta zvěrolékařka vesele a bez umrtvení kastrovala, se jí přišly pomstít v Hanákově a Donutilově podobě. A protože byli prasata v minulých životech, nelze se divit, že byli prasata i v současném životě a ta pomsta podle toho vypadala. 2. Paradoxem je, že se ve filmu mihl i Cimický. A to bohužel ne v roli kastrovaného, ale toho, co dává kastrovanému útěchu a dobré rady. Doufejme, že si tu útěchu a dobré rady dobře zapamatoval, neboť vzhledem ke svým činům a potvrzené teorii převtělování, viz výše, je bude v příštím životě potřebovat. 3. Film srazil poněkud rozpadlý konec. Orámovaný Čtvrtníčkovou lacinou větou "no to je teda soda" a Donutilovou rádobyvtipnou chvílí, kdy mluvil vysokým kastrátským hlasem. Vsadím se, že si to prosadil do filmu sám, dost to odpovídá jeho smyslu pro humor. (22.11.2023)

Jedna z největších blbostí co jsem za poslední dobu viděl. Od Věry Chytilové jsem očekával něco nejhůř průměrného, protože do shlédnutí tohoto výtvoru jsem od ní neviděl horší než průměrný film. Ale ejhle. Už při první scéně vyřezávání prasat se mi zvedal kufr. Ale i tak, myslel jsem si, že je to jenom pitomý začátek, ale debility se s přibývajícím časem jenom a jenom hromadily. Film jsem dokoukal jenom marně čekajíce na nějakou ucházející chvilku. Fakt je mi docela líto, do čeho se propůjčili Tomáš Hanák s Miroslavem Donutilem. A paní Věra Chytilová mě utvrdila v tom, že i mistr tesař se někdy utne a někdy se utne tak, až to bolí. (22.12.2005)

Úchylárna na entou. Kam se na tohle hrabe jakýkoliv jiný český film. Tohle už je extrém, na který se ALE nezapomíná. Tomáš Hanák a Miroslav Donutil v celkem svižné road-movie, která se nečekaně zvrhne do dost nechutné bláznivé, ale docela povedené komedie, u které jsem nedokázal poznat, s čím na mě příjde pak. Zase se jim se životem naloží tak jak bude zdrávo a vše se srovná do vah osudu tak jak to má být. Pasti, pasti, pastičky je kravina, s povedenými herci, která je, nechci řikat špatná, možná jen relativně nepovedená, ale těžko se na ní zapomeno. A takových českých filmů je málo. (04.04.2005)

Vědomí, že Chytilová se snaží některé vlastnosti mužů nejen zkritizovat, ale i zasměšnit, mi umožnilo nahlížet na přehrávané Hanákovo drsňáctví a uslintané Donutilovo rádobydůležité pablbství, jako na poměrně adekvátní prostředky. Proč ji za to hanět, když v samé podstatě tyto vlastnosti jsou směšné, byť nejenom směšné. "Seš jízlivej jak Chytilová," mělo by se mezi lidem říkat. Na druhou stranu s sebou ono zesměšnění přineslo i určité pokřivení a odchylku od reálnosti, které filmu, společně s některými estrádními, významem málo nosnými, byť i vtipnými vložkami (Vávrovi je zle, Čtvrtníček policajtem), jen berou. Slabé ***. (18.02.2009)

Možná jsem větší puritán, než jsem si myslel, ale takovou prasečinu jsem už dlouho neviděl! Ba první scéna se tyčí v mém top nechutných scén! Buďto nemá Věra Chytilová vůbec žádný smysl pro humor, nebo je špatná režisérka, šílená moralistka nechutný čuně a nebo všechno dohromady!! Zbytečnost tohohle skvostu mi nikdo nevyvrátí a že to asi měla být komedie jsem taky nějak nepochopil (26.05.2008)