Nastala chyba při přehrávání videa.
  • nascendi
    ***

    Hrabalove knihy mám rád, ale na vymenovanie dobrých filmov, ktoré vznikli podľa jeho predlôh mi bohato postačí jedna ruka. Ale už samotný fakt, že nejaké výborné filmy sa podarilo nakrútiť popiera výhovorku, že Hrabal je nesfilmovateľný. Skôr je veľmi ťažko sfilmovateľný a kto sa snaží o jeho doslovný prepis neuspeje. V tomto filme sa o filmovú transkripciu pokúsilo päť význačných novovlnných režisérov a uspeli iba minimálne. Poviedkový film by mal mať niečo zjednocujúce, spoločné a v tomto prípade je to iba Hrabalovo meno. Aj keď som film videl opakovane, nemal som z neho dobrý pocit. Nikdy nemám dobrý pocit z filmov, na ktorých je vidno, že slúžia iba egu ich tvorcov a kašlú na diváka. A myslím si, že zvukára mali rovno z premiéry odviezť do väzenia.(5.9.2015)

  • gudaulin
    ***

    Inu, Hrabal je z jednotlivých povídek cítit na sto honů, ta syrová poetičnost je v českém prostředí pro něj opravdu typická a v 60. letech si mladí filmaři nové vlny dělali čest a povinnost zfilmovat aspoň kousek z jeho díla. Na povídkovém filmu je taky silně znát ovlivnění tehdejšími filmařskými postupy nové vlny, tzn. použití naturščiků, minimum zasahování do jejich dialogů a snaha o maximální autenticitu prostředí. Bohužel můj výsledný dojem sráží použití nekvalitního filmového materiálu, na kterém se podepsal zub času, v některých případech jsem nehercům vyloženě nerozuměl jejich repliky a počínání Menzela nebo Chytilové mi přišlo místy jako filmařská manýra. Nicméně bez diskuze řadu silných hluboce lidských momentů film má a taková závěrečná romance mezi romskou holkou a učedníkem z fabriky je komická a sentimentální zároveň. Celkový dojem: 55%. Na jednotlivých povídkách je zřetelně znát jednak to, že se pozdější slavní filmaři teprve učili za pochodu, a také to, že byli zahledění do sebe sama a divák jako konzument jejich díla je až tak dalece nezajímal... Problematické je využití hudebních motivů, některé jsem považoval za skutečně disharmonické útoky na moje ušní bubínky a s ohledem na sousedy jsem neustále musel korigovat hlasitost. Buď jsem neslyšel dialogy, nebo mě omračovaly varhanní či jiné vstupy.(9.8.2009)

  • Mertax
    ***

    Může to být volbou povídek, nebo také ne, ale několik povídek podle mě tu perličku nevylovilo. Za nadprůměrné považuji Dům radosti (ohromně vtipná scéna s roztrhanou pojišťovací smlouvou: "Nápipipí, pipípíí..." a cikánskou Romanci. Takže suma sumárum: 60%. Řada jiných Hrabalových děl byla zfilmována mnohem lépe, zajímavěji.(29.10.2008)

  • Vančura
    ***

    Povídkové filmy (obzvláště ty, kde jednotlivé povídky zfilmovali různí režisérři) obecně v oblibě příliš nemám (podobně jako nemám moc rád žánr povídky ani v literatuře). Ruší mě jejich nesoudržnost, zapříčiněná skutečností, že jednotlivé povídky mívají rozdílnou kvalitu a na malém rozsahu nemohou dosahovat stejné působivosti jako celovečerní film. V tomto filmu tomu není jinak, povídky působí dosti nesoudržným dojmem, a film se kvůli tomu vzpírá celkovému hodnocení (jak chcete hodnotit film, který se skládá z 5 zcela autonomních krátkých filmů?). Obzvláště Schormova povídka z celého filmu vyčnívá nejvíc, protože je na rozdíl od ostatních natočena barevnou kamerou - pro to nějak nemám pochopení. Obecně se mi některé povídky líbily více (Podvodníci), jiné méně (Romance), a celkově se prostě nemohu ubránit dojmu, že jednotlivým režisérům, kteří se na tomto zajímavém experimentu podíleli, více sedla samostatná práce (jak překvapující poznatek, žeano).(22.2.2015)

  • sinp
    ****

    Pět režisérů si rozdělilo povídky Bohumila Hrabala se stylem sobě vlastním. Trochu nevyrovnané, u některých je poznat, že ambicióznější díla už nebudou s Hrabalem svázaná. Velká část hodnocení patří za ten průvodní dojem, který kolem sebe tyto krátké povídky vyvolávají, někdy možná mimovolně. Kdybych to bral výčtově, tak Menzel v této poloze (v této době) samozřejmě nezklamal, Chytilová si s gustem zaprovokovala (jako v každé době) a Jireš šel zcela mimo mě. Zbylé pány mám raději jinde. Ale co už s tím, je to dobovka a tento mladický přístup si Hrabal zasloužil jako jen málokdo.(8.12.2005)

  • - Při motocyklových závodech v povídce "Smrt pana Baltazara" zní skladba Poustevník od Bedřicha Nikodéma - oblíbená skladba pana Leliho ze Slavností sněženek. (sud)

  • - Jediná práce Věry Chytilové, kdy zpracovávala literární předlohu. (sud)

  • - Jiří Menzel obdržel díky úspěchu snímku nabídku režírovat film Ostře sledované vlaky (1966). (mchnk)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace