Nastala chyba při přehrávání videa.
  • jitrnic
    ****

    Jiří Menzel naložil se svojí povídkou stejně jako s Ostře sledovanými vlaky - na pozadí poetických obrázků herci-neherci odříkávají Hrabalův text. První povídku tak považuju za nejslabší, o dost lépe se svého úkolu paradoxně zhostili tvůrci, kteří si k Hrabalovi pouze odskočili - příjemně mě překvapili hlavně Němec a Chytilová (jejichž filmům zpravidla nerozumím).(23.8.2009)

  • sud
    ****

    První film zpracovávající námět dle Bohumila Hrabala. Pět povídek od pěti režisérů, zakládajících Českou novou vlnu. Smrt pana Baltazara, režie Jiří Menzel. Velice lyrické a příjemné zobrazení motocyklových závodů, věrná atmosféra Velké ceny Brna. Dle mého soudu z této pentalogie povídka nejzdařilejší. 95%. Podvodníci, režie Jan Němec. Kratičká, pouze desetiminutová povídečka o dvou dědoušcích, čekajících na poslední soud. Narozdíl od ostatních se Jan Němec zdržuje lyriky a povídka působí syrověji. 80%. Dům radosti, režie Evald Schorm. Největší ujeťárna a jediná povídka v barvách. Ono by to černobíle natočit ani nešlo. Superpodivínský malíř Václav Žák hraje sám sebe. No, trochu nudí, ale ať nežeru 70%. Automat Svět, režie Věra Chytilová. Z pěti vybraných povídek rozhodně ta nejdynamičtější a co se týče děje nejvíce nabytá. Skvělý Vladimír Boudník a paní hostinská - oba hrající sami sebe. Při scéně s nevěstou a se stromkama si asi mnozí řeknou, že si Chytilová pořádně šlehla, ale já jsem pro každou špatnost. 91%. Romance, režie Jaromil Jireš. No, po pravdě řečeno, tahle povídka mě moc nezasáhla ani v knižní podobě. Díky pomalému a téměř snovému tempu vyprávění je znát, že jej točil tvůrce "Křiku". Není to špatné, ale, a za to pan Jireš ani moc nemůže, nejslabší povídka z cyklu. Mladičký Ivan Vyskočil byl skvělý - no, dejme tomu 60%. Shrnutí: Dílo Bohumila Hrabala je co se týče četby i po stránce zfilmování dosti složité. Na to, že se jedná o filmovou Hrabalovskou prvotinu a mladičké tvůrce, dopadlo to velice zdařile. Cyklus je nevyrovnaný, stejně jako snad všechny povídkové filmy. "Fádní odpoledne" Ivana Passera a Herzovy "Sběrné surovosti", dvě zdařilé povídky, se bohužel do cyklu už nevešly. "Perličky na dně" daly světu režiséra, který svojí Hrabalovskou vizí nejvíce padl do oka divákům i spisovateli samotnému, z jejichž spolupráce vzešlo ještě dalších pět filmových Hrabalovek a jedna dokonce oceněná Oscarem - Jiřího Menzela. 80%.(27.8.2008)

  • Šandík
    ****

    Přesně to co je v Hrabalových textech takřka magické, stává se ve filmovém podání buďto banálním, nebo podivnně absurdním. U filmových "Perliček na dně" to žel platí dvojnásob. Vedle chytré pointy zůstává často už pouze podivnost nebo nuda... Hrabalovy prostředky jsou totiž ryze literární. Režisér je pochopitelně musí oželet, ovšem pokud je nenahradí ničím jiným, zůstane nicneříkající banalita... Z pěti povídek filmu osobně stavím nejvýše Chytilovou. Nejen pro závěrečnou scénu ovazování stromků, ale také proto, že její povídka obsahuje autentické záběry Vladimíra Boudníka, takže působí i jako nesmírně zajímavý a velmi cenný filmový dokument. Také Jirešova "Romance" má zajímavé kouzlo. Schormův "Dům radosti" je pro mě určitým zklamáním, stejně jako Němcovi "Podvodníci". Menzelův příspěvek do značné míry předurčuje celý jeho přístup k Hrabalovi. Je silný v poetizaci, ovšem naprosto nezvládá, respektive zcela pomíjí dramatické hodnoty předlohy. "Perličky na dně" jsou zajímavý pokus, ovšem něco podstatného jim schází. Možná odvážnější práce s předlohou, možná i zajímavější kamera a lepší herecké výkony. Paradoxně přesně to, co je silou české nové filmové vlny tady do značné míry selhává...(24.8.2008)

  • sinp
    ****

    Pět režisérů si rozdělilo povídky Bohumila Hrabala se stylem sobě vlastním. Trochu nevyrovnané, u některých je poznat, že ambicióznější díla už nebudou s Hrabalem svázaná. Velká část hodnocení patří za ten průvodní dojem, který kolem sebe tyto krátké povídky vyvolávají, někdy možná mimovolně. Kdybych to bral výčtově, tak Menzel v této poloze (v této době) samozřejmě nezklamal, Chytilová si s gustem zaprovokovala (jako v každé době) a Jireš šel zcela mimo mě. Zbylé pány mám raději jinde. Ale co už s tím, je to dobovka a tento mladický přístup si Hrabal zasloužil jako jen málokdo.(8.12.2005)

  • eraserhead666
    ***

    Strašně mi vadilo, jak je to pohromadě a jela jedna povídka za druhou. Vidět to rozsekaně, každou zvlášť, ve svůj vlastní okamžik, určitě by jednotlivě dopadly lépe, než takhle v celku. Bavily mě jen první dvě povídky a ta poslední, ta si nejvíce. Třetí a čtvrtá nic moc, ale uškodilo jim nejvíce asi to, že právě byly součástí, středem, jednoho celku.(24.11.2012)

  • - Věra Chytilová a kameraman Perliček Jaroslav Kučera byli v době natáčení manželé. (mchnk)

  • - Jiří Menzel obdržel díky úspěchu snímku nabídku režírovat film Ostře sledované vlaky (1966). (mchnk)

  • - Bohumil Hrabal si zahrál epizodní roli v každé povídce. Ve "Smrti pana Baltazara" ztvárnil diváka motocyklových závodů, v "Podvodnících" zřízence pohřební služby, kočího v "Domě radosti", návštěvníka "Automatu Svět" a nakonec usínajícího pána v tramvaji v povídce "Romance". (sud)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace