Režie:
Věra ChytilováKamera:
Jan MalířHudba:
Jiří BulisHrají:
Bolek Polívka, Chantal Poullain, Jiří Kodet, Vlastimil Brodský, Jiří Pecha, Vladimír Leraus, Marie Rosůlková, Gustav Nezval, Jiřina Steimarová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Hradní kastelán se ve svých divokých snech proměňuje v opovrhovaného, ponižovaného šaška, jehož deptá panovačná královna. Režisérka Věra Chytilová si tu pohrává s téměř dokumentárním vylíčením "reality" a divadelně stylizovanými vizemi, v nichž vládne červená barva. Námět poskytla stejnojmenná divadelní hra Bolka Polívky, jejíž podobu však režisérka často přesahuje, zvláště pak k satirickému vyhrocení, v němž nahlíží naši nedávnou minulost, ztrapnělé poklonkování před mocnými a bohatými tohoto světa. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (104)
Divadelní hru jsem naneštěstí ještě neviděl. K filmu jsem přistupoval s jistými rozpaky, které však byly po pár okamžicích zahnány do kouta. Hodně se v jeho souvislosti (a vůbec Šaška a královny jako celku) hovoří o Polívkovi, kterému jako divadelnímu herci, komikovi a hlavně mimovi role v obou jejích polohách opravdu sedla (však si ji taky pro sebe napsal, že ano), ale u mně jej o dost převyšuje Chantal - obě polohy její role jsou hereckým koncertem s graciézní artikulací v obou jazycích, uhrančivými a nenávistnými pohledy, nádherným smíchem a živočišnou (přesto aristokratickou a elegantní) erotičností sršící z každého jejího pohybu, pohledu či slova. Nádherná role pro nádhernou ženu a skvělou herečku. Dobře a nápaditě zpracovaný příběh o moci, bezmoci, lhostejnosti a potřebnosti. A Kodetův němec je fakt k popukání. "Klesám k zemi, jíž zároveň opouštím!" ()
Diváci, kteří nechtějí připustit, že Chytilová se nedopuští pokusu převést Polívkovu hru na plátno, nýbrž ji používá jako bázi pro vytvoření nového, vícevrstvého a přece dokonale konzistentního díla, přicházejí o mnohé. S ohledem na obsah nelze směrem k autorské dvojici neutrousit: To se tedy dva sešli. Chytilová ještě v plné síle a Polívka ještě jako Pan Šašek. Madam Poullain to dokonale tmelí. Bav mě! Uprostřed prašivé civilizace nietzscheovský zápas vůle dvou nadlidí: Šaška a Královny. Jen takovéto persony (a jen spolu?) mohou přemáhat vládu tupého mačismu, totožného se servilitou. (Opravdu je Chytilová zlou feministkou? V králově suitě hrají prim staré báby - vždy nejlítější strážkyně statu quo.) Nebo jinak: Šašek a Královna: Příroda ve své dvojakosti, trojakosti a Člověk ve své u-Bohosti. Nebo je Královna naopak Šaškovou Ideou? Každopádně je to Královna. Rovin, na nichž by bylo lze toto dílo vykládat, je mnoho a psychoanalitik by si jistě zgustnul na obou autorech. Těší mě, že je to zrovna můj oblíbenec Brodský, u Chytilové neobvyklý až rušivý zjev, který zde obrací mínění k pravosti: "Vždyť je normální." Více významových vrstev má i evropské složení: královský pár Němec - Francouzka, Čech šašek. (Srov. též zlobný dialog m. Poullain s "Rusem" Šteindlerem ve Vyhnání z ráje.) Mimochodem: "...jsou tady zase z Německa. Zase se bude střílet. Takže Jarda, Tonda, ať se neukazujou..." "...Wunderschön...Paroží...Alles echt!" Při scéně s výměnou rolí ("Hraj krále!") jde do tuhého, je to vrchol všeho, aniž by ovšem směrem ke konci došlo k polevení. Pak probuzení a všechno začíná znova. Ne. Všechno je jinak. Závěrem dotáhla Chytilová původně Polívkovu hru k naprosté genialitě, paradoxně tím, že tak trochu popírá sama sebe. "To je sen!" A poslední vteřina před titulkami je vždy její silnou stránkou. ()
Vážení přátelé bohužel opravdu nemůžu pochválit, i když bych chtěl sebevíc... Pokus o zachycení nezachytitelného. Kdo neviděl naživo opravdu nikdy nepochopí... Byl jsem u Bolka v divadle na jednom z posledních představení a můžu suveréně říct, že to bylo nejlepší divadelní představení v mém životě...A říkám, že převézt na plátno divadelní hru, která je od začátku do konce založená na komunikaci s divákem je, jako přenášet oceán děravým vědrem. Viděl jsem pak někdy ještě TV záznam přímo z divadla a to je podle mě také jediný možný pokus, jak genialitu hry alespoň trochu zachovat. Ve filmu je toho 80% přimyšleno navíc... Celý příběh vztahu hradního kastelána a tajemné francouzky je tu navíc. Režisérka se tím rozdělením na dvě roviny pokusila vynahradit absensi živého diváka, jenže dopadlo to bohužel spíš tak, že to celý příběh jen roztříštilo a znepřehlednilo. Na divadle je jen královna a její šašek a celá hra popisuje jejich vzájemný vztah. Z toho občas Bolek vystupuje do reality a komunikuje s diváky. Ve filmu je naopak zbytečně mnoho postav navíc a zdlouhavá vata, která tam vůbec nemusela být. A ten zbytek - pasáže u kterých se na divadle řvalo smíchy, je tady nudné, nezáživné - místy dokonce až trapné. Je mi líto... ()
Jak ze skvělého divadelního představení udělat příšerný film.... Věra Chytilová je prostě magor a příšerná režisérka. Film je to trapný, nevtipný, nedává v něm nic smysl,. Herci působí jako idioti, celé mi to připadá pitomé, a lehce přiúchylnělé. Jednu hvězdičku za hvězdičku Bolka, ale jinak je to úplný odpad. ()
Šašek a královna je vizuálně propracovaný snímek Věry Chytilové s Boleslavem Polívkou v jeho životní roli šaška týraného samolibou královnou v podání Chantal Poullain. Snímek vznikl zfilmováním slavné divadelní hry divadla: Husa na provázku a snaží se postihnout dva odlišné životní postoje, vztah moci a podřízenosti, střet mezi despotou a svobodným tvůrcem, polaritu lásky a nenávisti, života a smrti. To vše je zachyceno prostřednictví dialogů, pantomimických výstupů i originálních gagů kruté královny a jejího šaška. ()
Galerie (12)
Zajímavosti (4)
- Největší ocenění filmu, kterému se Bolku Polívkovi dle jeho slov dostalo, je historka, kterou zažil v hospodě. Číšnice mu říká: „Viděla jsem váš film, ale má to jednou chybu, není to pro blbé.“ (sator)
- Boleslav Polívka (šašek) a Chantal Poullain (kráľovná) boli v dobe natáčania manželia. (Raccoon.city)
- Film se natáčel především na hradě Švihov, dále také v obci Líšná na Rokycansku nebo hradě Zvíkov. (skudiblik)
Reklama