poster

Sedmikrásky

  • Československo

    Sedmokrásky

  • Velká Británie

    Daisies

Experimentální / Komedie / Drama / Podobenství

Československo, 1966, 73 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • eraserhead666
    ***

    Když jsem se s filmem setkal poprvé, po deseti minutách jsem to vypnul, protože mi ty dvě hrdinky lezly brutálně na nervy a neuvěřitelně mě sraly. Po čase jsem se ale rozhodl, že těm třem holkám (Chytilová, Marie a Marie) dám ještě jednu šanci. A nakonec jsem jim i přišel na chuť. Obě hlavní představitelky si natáčení zcela určitě užívaly, což se promítlo i do celkového vyznění filmu. Jen mi trochu připadá, že počáteční zkaženost obou děvčat, později již eliminovaná jen na marnivost a obžerství, čím více se blížil film k závěru slábla a slábla a divák si je zamilovával více a více. Což je, myslím, ke škodě filmu. Ale je to typická Chytilová, tak jak ji má laskavý divák rád. Možná škoda, že film, kromě dvou hlavních představitelek (chtěl bych být alespoň chvíli motýlem a ani by mi nevadilo mít srdce proklaté špendlíkem), zaujme hlavně formou (kamerou, střihem a výpravou) a ne obsahem. Jsem však rád, že jsem filmu tu druhou šanci dal. Asi ho dám ještě párkrát, abych odhalil mnohá jeho možná skrytá poselství a trochu si s holkama zazlobil.(4.1.2013)

  • Bajda
    ***

    Na tomhle filmu je nejlepší odvaha s jakou do toho Věra Chytilová šla a kontext v jakém film vznikal. Vizuální stránka je zajímává a film je rozhodně "jiný" než zbytek české filmové tvorby 60. let. Objektivně ale nemůžu dát víc než 3*. Většinu času jsem se nudil a čekal až přijde něco nad čím bych se mohl zamyslet (když už nepřichází děj). Dočkal jsem se až v druhé polovině a to ještě bohužel v malé míře.(31.1.2009)

  • mchnk
    *****

    No...Věra jednoduše strčila do kapsy všechny své spolužáky z FAMU. Jediným konkurentem, na poli originálního absurdna, pro mě zůstává Evald Schorm, se svou povídkou Dům radosti. Chytilová vidí (nejen) novou vlnu po svém. Přidala do toho barvu (občas), halucinogenní výjevy (jízda vlaku) a dvě naprosto nádherné a osobité bytosti, žijící zdánlivě v jiné realitě. Ztělesňují veškerou lidskou rozmařilost, sobeckost a podobné nádherné vlastnosti, které vidí kolem sebe. Když oni, tak proč ne my?? Povrchní nádhera přinášející zkázu všude tam, kde se objeví. I krásná sedmikráska může ničit. Kdo se pohoršuje nad rozšlapaným jídlem více než nad vybombardovaným městem...ale ona Vám to paní režisérka řekne sama. Tohle je filmový underground se vším všudy, dokonce i s civilizační myšlenkou!"My se, prosím, topíme...!" Volá dříve rozmazlené a zhýčkané, nyní zoufalé lidstvo...!(12.5.2012)

  • kobejn
    *****

    nejoriginálnější ženskej film ever...ale klidně to beru jen jako takovou blbost, je to prostě jen hra, někoho baví někoho ne, ale jak je vidět, spousta lidí má k tomuto filmu skoro osobní odpor, jako by je ten film byl urážel...někdo tam píše i něco o snobismu...je toho spousta, co toho dokáže tendle film vzbudit, a je to asi lepší než nevzbudit žádnou reakci...(29.4.2010)

  • Aleee89
    ****

    Tenhle film pro mě zpočátku znamenal jeden velký otazník. Vnímala jsem jej jako úžasný díky tomu, jak se o něm a o tom, co vyjadřuje, dokáže člověk pohádat, protože každý v něm vidí něco jiného. Uznale jsem kývala nad zpracováním - kamera, režie a hlavně obrazy. Na druhou stranu jsem nedokázala přijít na chuť tak specifickému dílu. Sedmikráskám jsem přesto dala šanci, viděla jsem je od té doby už aspoň třikrát a čím dál tím více jim přicházím na chuť. Jsem schopná se u nich uvolnit, ponořit se do nich, smát se u nich a fandit rebelujícím Mariím, aby to těm hloupoučkým chlapům pořádně nandaly. A taky tam vidím daleko více skrytého, než jsem viděla dosud.(3.4.2012)

  • - V roce 1967 interpeloval v Národním shromáždění poslanec Pružinec jménem dvaceti dalších poslanců proti filmům Sedmikrásky a O slavnosti a hostech (1966). Kritizoval, že jmenované filmy "nemají s naší republikou, socialismem a ideály komunismu nic společného“. Ve své řeči žádal stažení z kin i snímků Mučedníci lásky (1966), Ve znamení raka (1966) a Hotel pro cizince (1966). Vláda sice projev oficiálně odmítla, ale v praxi bylo promítání filmů zakázáno. (Stegman)

  • - Spoluprácu na scenári odmietol režisérkou pôvodne oslovený Ivan Vyskočil. (Raccoon.city)

  • - Film získal Velkou cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Bergamu. (M.B)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace