Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Sedmý díl pod názvem Hrabě Monte Christo již plně odrážel realitu života po srpnové okupaci roku 1968. Jaroslav Dietl rozvíjel na příběhu řezníkovy rodiny aktuální témata po sovětské invazi: zradu, vpád nezvaného hosta, českou povahu, pokrytectví a podobně. Děj je prošpikován dobovými narážkami a je plný jinotajů, zazní například i jméno Alexandera Dubčeka. Snová rovina se pak odehrává v prostředí románu „Hrabě Monte Christo“, jako hlavní zrazený a posléze se mstící hrdina Edmond Dantes se vidí řezník Rudolf.
Tentokrát byly všechny písně složeny přímo pro tento díl, vzniklo jich celkem osm, přičemž ta nejslavnější, „Modlitba pro Martu“ v podání Marty Kubišové, zazněla na samém závěru jako součást noblesního svatebního bálu. Píseň měla původně poprvé zaznít právě až v sedmém dílu, ale natočena byla již dva dny po srpnové okupaci a následně byla odvysílána v Československém rozhlase a stala se hymnou odporu vůči vstupu vojsk. Konec pořadu proto doprovázelo „vysvětlení“, že píseň není nikterak spojena s odehrávajícími se politickými událostmi: „Autoři podotýkají, že závěrečná píseň Modlitba byla původně složena pro tento příběh a že není jejich vinou ani jejich zásluhou, že mezitím proslula a přerostla rámec celého pořadu.“ (Česká televize)

(více)

Recenze (6)

carl.oesch 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Co dodat. Tahle zdánlivá ani ne devadesátiminutová hra se zpěvy hravě strčí do kapsy desetitisíce stránek o onom osmašedesátém. Ať už v próze nabo v nejrůznějších úvahách. Životní role Miroslava Homoly a  nádherná píseň ve velmi střídmém podání Marty Kubišové. Ano, takovýhle byl ten osmašedesátý. A pro mě vrchol Dietlovy scénáristické tvorby. A vedle tohodle malého díla všechny ty nemocnice, okresy na severu nebo muži na radnicích působí příliš chtěně a neupřímně. Pouze řemeslná dovednost jejich autora jim zajistila sledovanost a podporu normalizačního režimu. Ale co si Dietl opravdu opravdu o onom režimu, ve kterém musel strávit celý svůj tvůrčí život je nejprůkazněji ukázano tady a pak ještě v závěrečném dílu Jakuba skláře...a druhá osoba, kterou bych tady rád chtěl zmínit je Marta Kubišová. Zpěvačka, která podivuhodným způsobem dokázala zazpívat zdánlivě jednoduchou píseň, která ji na rozdíl od všech těch ostatních zpěváků stála karieru. Připomněl bych zejména Vondráčkovou. Ale i když oni disidenti, k moci se bezkrupulozně deroucí po osmadevadesátém na čas Martu "používali", nedosahují jí ani po kotníky. Ona si totiž zachovala něco, co oni ve skutečnosti nikdy neměli. Čistý štít. A to je něco, co žádný Havel, Dienstbier, Kohout, Halík, Pithart, Uhde, Kantůrková a velká řada dalších nikdy neměla. I tohle se mi vybavuje, když sleduji řezníka Rudolfa a jeho snění o hraběti Monte Christovi. Díky za to. Moc takovýchhle zdánlivě "lehkých" děl, které umí ve skutečnosti hrábnout opravdu do hloubky není...a člověk to musí vidět víckrát, aby to pochopil v celé podstatě  a souvislostech. ()

Reklama

horskejvlk 

všechny recenze uživatele

Jednoznačně nejlepší díl celé série. Celé slavné jaro 1868 byla jen fasáda přijatelná pro oko diváka psáno metaforou, barák byl stále vězení které jen pootevřelo vrata po invazi je zase přibouchlo. UPikantní je, že kritizoval polovičatost a personální obměnu-neobměnu Dubčekova Jara 1968, přirovnával k událostem z románu Hrabě monte Christa.” My kteří jsme do toho šlapaly léta letoucí ! Já to odhaduji na dobrých 7 měsíců”  Neuděláme nic protože jsme Češi..Skvělá dramaturgie, réžie námět a režie prostě vše a ty písničky. Mrzí mě že nebylo divadlem Rokoko zfilmován celý Hrabě. Díl který kritizoval  polovičatost a markýrování demokracie komunisty byl skvěle satirován, ironii bylo že to co následovalo bylo 1000 horší než i tento pokus demokratického vývoje v ČSSR. Dnes po 55 letech nám zbyl jen skvělý díl plný humoru a krásných písniček od Laufra, Vondráčkové a Neckáře. ()

sator 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

My kteří jsme si pletli kumulací funkcí s akumulací už jsme byli tenkrát proti... Nezajímavé písničky nezajímavý děj... Zatímco v předchozích dílech zněly šlágry, tedy písně již známé a oblíbené, pro tento díl byli vybrání autoři vítězné písně festivalu Bratislavské Lyry z roku 1968. Vítězná píseň se jmenovala Cesta zpívala ji Marta Kubišová a autoři byly skladatel Jindřich Brabec a textař Petr Rada. ()

javlapippi 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

"Sakra, přece nebudeme zakládat nějakou organizaci, každej teď musí mluvit sám za sebe!" Poaugustová porazenecká nálada obsadenej republiky plná pokryteckých a alibistických rečí doľahne aj na mäsiara Rudolfa a ten hľadá únik v dobrodružnej literatúre. Politika sa k nemu ovšem dostane aj cez túto bariéru, rovnako ako dedko Homola, ktorý prikvitne na neočakávanú návštevu (mrk-mrk) so stravou a ubytovaním a ešte má múdre reči. Hodnotí sa národná povaha, vyťahujú staré hriechy a obviňuje doba. Na konci sa Marta pomodlí. Vtipné a trefné. "Penězma to bys mě mohl skazit dědečku, ale pětikorunou těžko."  ()

Galerie (7)

Zajímavosti (3)

  • Píseň Modlitba od Marty Kubišové zazněla v tomto díle, který byl vysílán na podzim roku 1968, to ji ale už znal celý národ, protože autoři se rozhodli ji nasadit do rozhlasového vysílání v důsledku okupace v srpnu 1968. První verze písně se nahrávala v hudebním studiu na Petynce, autor hudby Jindřich Brabec přijel vyděšený v rozstříleném autě od kulek spřátelených vojsk. V této nahrávce je drobná chybička v textu, která vznikla tím, že autor textu Petr Rada text přečetl do telefonu, protože jej dopisoval na poslední chvíli. Místo „lide“, zazpívala Marta „lidé“. Je zvláštní, že v místech, kde se píseň „Modlitba“ nahrávala, je dnes sakrální prostor malé modlitebny. (sator)
  • Díl obsahuje i scénu, která zdánlivě nemá logiku. Generál, který zradil námořníka Dantese, se ve scéně setkání s navráceným hrabětem Monte Christem odjede nejdříve ve studiu natočeném záběru zastřelit, aby se najednou obraz ze studia přenesl na komunikace u Strahova, kde se postava v kočáře opravdu zastřelí. Na jaře roku 1968 se totiž na stejném místě zastřelil generál Vladimír Janko, náměstek ministra obrany ČSSR. Důvodem bylo otevření armádních kauz z éry prezidenta Novotného, do kterých byl Janko namočen. V jednu chvíli se dokonce spekulovalo o tom, že plánoval s kolegou vojenský převrat s cílem obnovit moc Antonína Novotného. (Česká televize)
  • Zatímco v předchozích dílech zněly šlágry, tedy písně již známé a oblíbené, pro tento díl byli vybrání autoři vítězné písně festivalu Bratislavské Lyry z roku 1968. Vítězná píseň se jmenovala „Cesta“ a zpívala ji Marta Kubišová a autoři byli skladatel Jindřich Brabec a textař Petr Rada. (sator)

Reklama

Reklama