Reklama

Reklama

Epizody(9)

Obsahy(1)

Muzikálová féerie autora Jaroslava Dietla a Jaromíra Vašty z let 1967- 1968. Pamětníci si na pražského řezníka Rudolfa a jeho rodinu určitě vzpomenou a zaplesají. A ti mladší budou asi přijemně překvapeni tím, jak nápaditě se písničkové pořady mohou také dělat. O řezníku Rudolfovi (Darek Vostřel), který jaksi ve víru všedních dnů ztratil schopnost zasnít se, odpoutat se alespoň na chvíli od běžných starostí a trochu se "rozlétnout". Naštěstí je tu dcera Šárka (Iva Janžurová), která má zřejmě fantazie nadbytek (jak už to v patnácti letech bývá) a s pravou ženskou chytrostí přiměje ke snění i svého otce. A je nutno přiznat, že řezník Rudolf, když se do toho jednou dá, sní opravdu velkoryse... (Česká televize)

(více)

Zajímavosti (42)

  • Jaroslav Dietl„Musím přiznat, že postava Rudofla vznikla proto, že jsem se v poslední době přistihl, jak se na svět dívám už jen střízlivýma očima svých třiceti osmi let a jak mě pomalu opouští jistota, že mohu všechno, co chci, i když třeba jen v představách… A tak je Rudolf trochu obranou proti mně samému, což je na něm snad dost patrné. Jako Rudolf mám i čtrnáctiletou dceru, která je znalcem současné taneční hudby. Ovšem, na rozdíl od Rudolfa, jsem i já náruživým milovníkem této hudby.“ (Česká televize)
  • Režisér Jaromír Vašta: „Já a Darek Vostřel jsme cítili, že potřebujeme nového autora, abychom v dalších pořadech přinesli něco nového, abychom se neopakovali. A tak jsme se obrátili na Dietla, který k našemu velkému překvapení odstrčil ze psacího stolu vše rozepsané a začal pro nás psát svou jednapadesátou hru. Zdá se mi, že v ní spojil všechno, o čem dosud psal: příběh, hru, humor, píseň i dceru,“ zavzpomínal divadelní a herecký partner z Rokoka Jiří Šašek. (Česká televize)
  • Seriál o Rudolfu III. měl nahradit pořad Vysílá studio A (od r. 1964), ve kterém vystupovali zpěváci, dirigenti, textaři a muzikanti. Na rozdíl od něj byla Píseň pro Rudolfa III. ale už více spjata s příběhem a měla zřetelný dramatický oblouk, i když děj byl v podstatě jednoduchý. Každý díl je stylizován do jiného prostředí a autoři vždy napsali jednu část, ta se natočila a pak teprve pracovali na scénáři dalším. Spíše náhodou se ale ze seriálu stala jedna z nejlepších výpovědí své doby. Promítla se do něj nálada ve společnosti, radost ze života v podobě Pražského jara, ale také příjezd okupačních vojsk, což se projeví v dalších dílech celkovým zvážněním a ztemněním písní i hrané části. (Česká televize)
  • Řezník Rudolf Vandas (Darek Vostřel) má svůj masný krám v Masné ulici 12, na Starém Městě v Praze. (sator)
  • Kvůli protiokupačnímu charakteru seriálu měli tvůrci později potíže, někteří odnesli účast na tomto seriálu zákazem činnosti a v následujících dvaceti letech prakticky zmizeli z umělecké scény. Např. režisér Jaromír Vašta musel pracovat jako kameník na Karlově mostě. (sator)
  • Dle sdělení archiváře České televize nebyly realizovány tři díly: 6. díl „Tolerance“, je o tom, že se celá země rozdělí na dva tábory, příznivce Gotta a příznivce Matušky, mezi kterými vypuká válka. 10. díl se jmenuje „Císař“, ve kterém se hrdinové ocitají na dvoře Rudolfa II. 11.díl  se jmenuje „Strašidlo“, ve kterém už byla obsažena bolestná reflexe společnosti, protože zobrazoval počínající normalizaci v Československu. (sator)
  • Česká televize divákům v roce 2019 dala dárek nejen zázračně nalezenou epizodou Dinosaurus (1969), ale i pečlivou opravou obrazu a zvuku (remasterováním) a hlavně převedením do kvality HD. (sator)
  • Díky nalezení a odvysílání deváté epizody Dinosaurus (1969) po padesáti letech, učinilo seriál pravděpodobně rekordmana mezi všemi televizními seriály. Jeho devět epizod se de facto vyrábělo více než půl století. (sator)
  • Darek Vostřel vzpomínal na scenáristu Jaroslava Dietla: „Dietl byl na natáčení většiny mluvených pasáží a hlídal si to. Byl přísný a nic neprošlo jen tak. Mně vždycky říkal: ‚Když se rozčiluješ, tak se rozčiluj doopravdy. Nic nehraj, že si rozčilenej, buď rozčilenej.‘ Jarda prostě vyžadoval plný herecký prožitek, jak se učeně říká. Snažili jsme se. Po každém delším záběru jsem hledal Jardu, a pokud spokojeně kývl hlavou, věděl jsem, že je to v suchu.“ (sator)
  • V roce 2019 byla po 50 letech nalezena 9. epizoda s názvem Dinosaurus, původně považovaná za ztracenou. Originální filmové kotouče koupil v internetové aukci badatel Otto Sotorník a odevzdal Archivu České televize, který materiál zrekonstruoval V této nově nalezené epizodě namluvila Iva Janžurová samu sebe. (Dzonysek)
  • Šestý díl seriálu byl vysílán v roce 1968 živě. Filmový materiál, který byl v roce 1990 nalezen, se zachoval jen bez zvuku. Tvůrci ostatně neměli ani při natáčení potřebnou techniku a herci tedy své role namlouvali živě až ve studiu. (Stegman)
  • Režisér Jaromír Vašta chtěl původně obsadit do roly Šárky mladou dívku ve stylu Ivy Janžurové, ale o 10 let mladší. Režišér Vašta požádal Janžurovou o radu, avšak ta o nikom nevěděla, a tak roli dostala sama. (Willy Kufalt)
  • Nejslávnější píseň seriálu „Modlitba pro Martu“ od Marty Kubišové vznikla na přání scenáristy Jaroslava Dietla, který chtěl oslavnou píseň. Autoři Jindřich Brabec a Petr Rada původně vymysleli píseň „Cesta“, se kterou vyhrála tenkrát zlatou Bratislavskou lýru, ale v seriálu ji odmítla zpívat. (Willy Kufalt)
  • Během natáčení došlo k sovětské okupaci Československa a seriál se proti ní ostře ohradil. Zde také poprvé zazněla slavná píseň roku 1968 Modlitba pro Martu. Kvůli protiokupačnímu charakteru seriálu měl Dietl později problémy s nastupujícím normalizačním režimem, a musel z pražské televize odejít do Ostravy. (BoredSeal)

Píseň pro Rudolfa III. - Křeslo (1967) (epizoda) (E01)

  • V prvním dílu se objevila i poměrně známá tvář pop music z tehdy kapitalistického západu. Dvě písničky si v něm totiž zazpíval rakouský zpěvák Udo Jürgens, který rok předtím zvítězil v hudební soutěži Velká cena Eurovize (dnešní Eurovision Song Contest) a který pro stejnou soutěž napsal v roce 1968 píseň „Tausend Fenster“, jíž tam pod vlajkou Rakouska zazpíval Karel Gott. (sator)

Reklama

Reklama