Las trompetas del apocalipsis

Raritní giallo ( ikdyž jen částečně, ale nějaké ty trade-marky tu zastoupeny byly) které se v angličtině honosí alternativním titulovým názvem "Perversion Story", což mě pochopitelně jako giallo fanouška ihned přitáhlo, jednak sám název napovídá že by to mohla bejt slušná zvrhlá zábava a za druhé, stejnojmenný název neslo i Fulciho znamenité rané giallo úplně ze stejného roku! Hodně jsem čekal a byl opět zklamán, Fulcimu to nesahá ani po kotníky, ach ty názvy, už na ně nikdy nedám. Tohle giallo v psychedelickém oparu, pomalu končící éry hippies a volných drog, odehrávající se ve swingujícím Londýně, byla naprosto nudná, neefektivní ptákovina, celé tajemství a spiknutí slabé, atmosféra a napětí téměř nulové, vraždy tu jsou zastoupeny pouze demonstrativně, z okna baráku zní profesorova hudba a ta dohání určité lidi pod vlivem drog k sebevražedným sklonům a ty dvě (tuším?) další co tu jsou, tak jsou bohužel jen mimo obraz a nahota jeden z hlavních žánrových prvků dokonce žádná! Smutný, smutný, ani ty děsivě vzhlížející výprasky, pěstmi, řetězi a biči to moc nezachránily a nevylepšily. Zvukový doprovod vydaný samostatně jako soundtrack je ale výborný (to abych jen nekritizoval), ale to dnes už ví každej že v '60 years se dělala "NEJ" hudba, dobrá je i známá herečka Romina Power ("Marquis de Sade: Justine"), která tu zemře, ale to je tak vše co mě na tomto typickém sleazy Eurorash zaujalo. (10.01.2011)

„…a jeho frenetická hudba se změnila v bezcílnou, mechanickou a zmatenou orgii, jakou žádné pero nikdy nepopíše.“ Giallo trochu inspirované povídkou Hudbou Ericha Zanna od H. P. Lovecrafta (tento citát se tam neobjeví, má jen navnadit), které mne potrápilo především na konci svou rozvleklostí, ale pokud si užijete skvělou psychedelickou hudbu, kterou složil Gianni Ferrio, věřím, že se bavit budete, ta totiž film vyzdvihuje v hodnocení dost výš. (17.03.2011)