Svět podle Daliborka

Možná je to jen dokument o tom, jak se citlivý nácek Daliborek a jeho narušení, životem spráskaní blízcí chovají před kamerou. To mi ale ani v nejmenším nevadí a v kontextu tohoto pojetí plně přijímám i Klusákův závěrečný zásah. Film praskl mou sociální bublinu, díky čemuž jsem na plátno téměř stále zírala s otevřenou pusou. Smála jsem se a chtělo se mi brečet. Nadávala jsem na idioty a současně jsem věděla, že nemám právo soudit. Bylo mi z nich na blití a bylo mi jich líto. (14.07.2017)

Možná, že když napneme meze vlastní představivosti, tak se na Daliborka dá dívat jako na metafilm o tom, jak je dneska těžký rozpoznávat realitu od fantazie a fikce. Klusák očividně inscenuje a pro diváka je těžký v jeho dokumentu poznat, co je realita a co přehrávaná a inscenovaná fikce - stejně tak má Daliborek v dnešním světě přesyceném na informace problémy rozpoznat, čemu může věřit...Ale to je fakt asi jenom můj diváckej konstrukt, kterak by se tenhle film dal obhájit. (12.07.2017)

Asi nejkontroverznější film, co jsem v roce 2017 viděl. Kontroverzní nejen z hlediska extrémně rozdílných nazorů širokého publika, ale hlavně v tom, jak ho vnímám já sám. Chtě nechtě k němu přistupuju dvojím způsobem. Jako k "hrané" tragikomedii (i mně to asociovalo formanovské novovlnné komedie) a jako k pozorovatelskému (pseudo)dokumentu. V prvním případě u mě Daliborek funguje skvěle - je zábavný, vtipný, ale stejnou měrou i mrazivý, místy až děsivý. S druhou možností "čtení" je to však mnohem složitější. Jednoduše proto, že dokument má zobrazovat reálné dění a ne předem zinscenované situace. Když ale na tenhle problematický (a objektivně vlastně špatný a podvodný) koncept přistoupíte (samozřejmě za předpokladu, že o něm dopředu vůbec víte), pak už je čistě na vás, jestli vás "jakž-takž-autentické" etudy z Daliborkova života zaujmou. Klusákovo vystoupení před kameru v závěru ale byla opravdu velká chyba (což i on sám v rozhovorech přiznal). A to nejen z morálního hlediska, ale i proto, že tím vlastně podrazil nohy svému dílu v obou zmiňovaných rovinách... 70 % (09.01.2018)

Vyhraněné názory jednoho velice zvláštního pána, který se mi spíše jevil jako mimozemšťan. Netuším kdo by podle pana Dalibora měl zájem na tom, abychom všichni věřili tomu, že byl holocaust kdyby se skutečně nestal.. Snad celý ten film jsem koukala s otevřenou pusou jak může někdo s takovou láskou mluvit o mlácení lidí obuškem... Jedním slovem absurdistan. // Ještě bych chtěla poznamenat, že Daliborek měl kolikrát hlášky tak vtipné, že jsme se v kině všichni pobavili. Proto také to hodnocení 3/5. (25.07.2017)

Klusák tímto veledílem potvrdil své nesporné kvality. Tendenčního bulvárního hovada. Dva roky s astrofyzikem, jeho matkou, co po nocích rozbíjí atom, a maďarským existenciálním filosofem by za normálních okolností byla zábavně děsivá dokumentární studie majoritní části tohoto mentálně skomírajícího národa, a je úplně fuck, jestli jsou to semidebilní „neonacisté“, členové Klubu Planety opic nebo voliči Endyho Babitche. Byla by, pokud by ten rádoby manipulativní pičus zůstal v mezích dokumentace. Ale to on ne. On si takhle dva roky uměle aranžuje velkolepého müslitele a jeho bezprecedentně intelektuální famílii, aby si v epickém finále v Judassic parku mohl zafrajeřit, řádně zaponižovat tak tak vegetujícího fikuse a ukázat, jaký je moudrý sluníčkářsko sionistický kabrňák. Čímž se z toho stal idiotský pseudošvár, vhodný leda tak do hlavního vysílacího času Prímy Hnooj a TV Lopattov, aby všichni ti průměrní Čechové mohli aspoň na chvíli vypnout Volání dutých na Péesčtverkách, oprostit se od svých odporných prasnic a před nástupem k pásu se u lahváče rozhořčovat, jaké jsou ty neonnacyzmy a rasyzmy vlastně fuj fuj a plné debylů! Mohls je vzít na exkurzi do Chánova nebo Višních Lhot, ale to už by nebyl až takový tendenčně bulvární kontrast, viď? Když už musíš po stotisícáte angažovaně ohlodávat holou kost, to věčně kůl téma, najdi si na to příště důstojnějšího soupeře, milý yntelechtuáne. Třeba profesora Finkelsteina, s retardovanou opicí to bylo dost laciné. (06.09.2017)