The White World According to Daliborek
Svet podľa Daliborka
VOD (6)
Obsahy(1)
Svět podle Daliborka je filmový portrét autentického českého neonacisty z Prostějova, kterého štáb Víta Klusáka sledoval po dobu dvou let (2015 - 2016). Dalibor K. (37) pracuje jako lakýrník, točí amatérské horory, skládá naštvané písně, maluje a je radikální neonacista. Blíží se mu čtyřicítka, ale doposud neprožil plnohodnotný vztah se ženou, bydlí totiž stále se svojí matkou Věrou (63). Nesnáší svoji práci, cikány, Židy, uprchlíky, homosexuály, Merkelovou, pavouky a zubaře. Nesnáší svůj život, ale neví, co změnit. Natáčení obrazů ze života nácka s uměleckými ambicemi započalo ve chvíli, kdy se Daliborova matka seznámila přes Facebook se Slovákem Vladimírem (47), který s oblibou říká, že by "z cikánů udělal asfalt". Tragikomický vhled do světa "obyčejných slušných Čechů", kterým se stýská po Adolfu Hitlerovi. (Bontonfilm)
(více)Recenze (397)
S Daliborkem jsem začal mít problém při druhém zhlédnutí - lze snadno vyčíst Klusákovu "morální nadřazenost" a využití Daliborka coby patřičně tupého a nic nevědomého média. Závěr je velmi rozporuplný a nevím, zda se přímo slučuje s dokumentárními morálními pravidly. ()
Tak snad jednu za hudbu, jinak to bylo strašný!! Nebo spíš strašidelný..... ()
Takové nemasné, neslané a hlavně neautenticky načančané meh se zbytečným buzzem okolo. Vít Klusák to dřív uměl mnohem líp. Ale palec nahoru za toho Slováka, to byla zrůda jak ze žurnálu, co si koleduje o vlastní spin-off. ()
Možná, že když napneme meze vlastní představivosti, tak se na Daliborka dá dívat jako na metafilm o tom, jak je dneska těžký rozpoznávat realitu od fantazie a fikce. Klusák očividně inscenuje a pro diváka je těžký v jeho dokumentu poznat, co je realita a co přehrávaná a inscenovaná fikce - stejně tak má Daliborek v dnešním světě přesyceném na informace problémy rozpoznat, čemu může věřit...Ale to je fakt asi jenom můj diváckej konstrukt, kterak by se tenhle film dal obhájit. ()
Celý ten "dokument" o (nejen) Daliborkovi se nehodnotí lehko. Bez doprovodného komentáře a diskuze se samotným Klusákem plno věcí nevyplyne a nebo působí jinak. Proto jsou pochopitelné ty reakce, kdy někomu vadí zpětné přehrávání a inscenování některých událostí. Jak spoustu lidí tvrdí, že byl vybrán "nejblbější nácek", tak s tím bych nesouhlasil. Dalibor je poměrně kreativní člověk, co si stojí pevně a neochvějně za svým názorem, na druhou stranu je to ale pozér, co se tak hluboce ztotožňuje se svou pózou, že ji sám věří. Kdyby v jeho krizové době frčel punk, tak je pankáč. Společně tedy se zmíněným komentářem a diskuzí s Klusákem, Stránskou a Filou to dostalo větší hloubku. 5/10. ()
Za tohle, a hlavně za ten závěr, by si ten VK už opravdu zasloužil trošičku po pusince. ()
Na čom podľa mňa Svět podle Daliborka padá, je neujasnenosť, či chce byť dokumentom, alebo hraným filmom, tým pádom mám problém si z neho čokoľvek vyvodiť, či odniesť. Vít Klusák je ako dokumentarista maximálne neprofesionálny, nesugestívny a neváha exploitovať duševného chudáka (obzvlášť na konci som nevedel či mi je trápnejšie za Daliborka alebo za neho). Je to škoda, pretože ide o veľmi zaujímavú a aktuálnu tému, úspešne zachycuje tragédiu človeka s dobrým srdcom vychovaného nesprávnym prostredím a hlavne - vyvoláva diskusiu - či už úmyselne (tú o náraste nebezpečného nacionalizmu v spoločnosti a jeho povahe) alebo neúmyselne (tú o dokumentaristickej morálke). ()
Na Slovensku by to skvěle zapadlo do pořadu Extrémné rodiny, kde by to vyšperkovali zábavným zlomyslným komentářem a vytvořili stoprocentně koukatelnější věc než tenhle špatně zinscenovaný trash, který možná víc než o Daliborkovi a jeho crew vypovídá o Klusákovi. Ten se tu na závěr dost odkopal coby naplněný předsudek téhle sorty lidí o “zkurvených sluníčkářích”, kteří nejsou schopni vést jakýkoli dialog, ale jenom podobné lidi zesměšňovat z pozice morálně a mentálně nadřazených a pohonit si na nich ego. Scéna z Osvětimi tak ve vás zanechá neukojenou touhu po tom nafackovat úplně všem včetně Klusáka snažícího se hrát si na hrdinu, kterého si sám v sobě zrežíroval ve snaze naaranžovat si velké finále, v němž je ale ve výsledku i on sám jednou z postav, ze kterých je vám zle. ()
No... co povedat k tomuto "dokumentu". Celkom som sa tesil nakolko to mohla byt zabava...aspon podla traileru. Nakoniec sa z toho vyklukla nahrana agitka s politickym kontextom. Klusak - evidentne kaviarensky typ- nasiel nejaku lopatu, dal jej scenar, povedal jej co ma robit ako to ma robit...natocil to, dal tomu nalepku dokument a teraz sa vsetci slniecka a snowflakes kopu stastim do riti, ze Daliborek je prototyp vsetkych tych co nechcu migrantov, nechcu tolerovat ciganov a mediam nezeru kazde jedno slovo. Keby to holt bolo aspon vtipne...ale nebolo. Uplne ucelova, nudna kokotina, ktoru moze evidentne docenit len ten tupec horrible. ()
Dala jsem si pár dní odstup, než něco napíšu. A pořád nevím. :) Je mi skoro blbý přiznat, že jsem se skoro celou dobu u žehlení smála (a byla jsem vděčná, že jsem se na to nešla do kina, protože tam bych se asi tolik smát neodvážila - inzultace by hrozila ze všech možných stran). Samozřejmě, že ten film (ano, budu tomu říkat film) je celý snímán z povýšeneckých intelektuálních výšin (Klusák získal k rozcupování vskutku příhodný materiál), o čemž nejvíce svědčil právem kritizovaný hodně ubohý závěr. Ale zase chápu, že tam pan režisér chtěl narvat nějakou bomba pointu, jinak by to celé vlastně někdo (patrně dokonce i dost lidí) mohlo chápat jen jako velkolepou oslavu vrcholné tuposti (a zlých lidí). Ale nejen Daliborka, ale bez výjimky všech, kteří se ve filmu vyskytovali (a vystavovali). V rámci svého duševního zdraví budu proto doufat, že těchto typů lidí (na hranici svéprávnosti, ale stále ještě svéprávných), je v populaci menšina. A že, stejně jako Daliborek, propásnou termín voleb. ()
On sám sebe šukat může, k orgasmu si dopomůže. Herma, herma, hermafrodit, může plodit, může rodit. Svázanej, zbičovanej hermafrodit, obojpohlavní mrdavec. Kde tu drzost vůbec vzal, že sám sebe ošukal. Kde tu drzost vůbec vzal, že sám sebe ošukal. Kde tu drzost vůbec vzal, že sám sebe ošukal. (C) Daliborek ()
Tento dokument jsem viděl na dlabačovské premiéře, kde měl Vít Klusák obsáhlou diskusi až do půl druhé ráno. Už z popisu jsem tušil že by se mohlo jednat o zajímavou podívanou, ale i tak mě snímek velmi pozitivně překvapil. Zajímavým způsobem mapuje sociální bublinu rodiny, kde minimálně tři ze čtyř lidí jsou rasisti a dost pravděpodobně nula ze čtyř má alespoň středoškolské vzdělání. Vít Klusák řekl několik zajímavých perliček. Třeba že Vladimír, který působí mnohem xenofóbnějším (a jak někdo dobře podotkl zrůdnějším) dojmem než Daliborek dělal v Topolčanech policistu. S touto prací musel skončit když prostřílel své kolegyni skříňku, protože ho obvinila z braní úplatků. Na filmu mě zaujalo, že v podstatě jediný, kdo si držel svůj názor byl právě vysmívaný Daliborek. Ve skutečnosti byl dost možná člověkem s větším morálním kreditem než ostatní hlavní aktéři. I přes to že jeho názory jsou velmi zvrácené, divák k němu cítí určitě sympatie, což je velmi zajímavé. Mnoho lidí se pohoršuje nad formou natáčení, kdy se místy rekonstruovaly některé scény, které mohly proběhnout o trochu jinak. Ve finále mi přijde že se tomu věnuje zbytečně velká pozornost, ačkoliv to není tak zásadní problém. ()
tak nějak nevim co si posledním Klusákově filmu myslet.Má mě nutit k zamyšlení,jak moc velcí omezenci s námi žijí?Nebo se toho mám bát?A nebo se mám snad Daliborovi smát jaké je to hovado?Tu a tam padne zajímavá hláška a třeba koncert Ortelu je fakt smutná podíváná,ale jinak je to celkem o ničem.Nebýt finále v OSvětimi,které naplno ukázalo Daliborkovou omezenost a byla to celkem silná káva i na mě,asi bych nešel od odpadu daleko...40% ()
Kde tu drzost vůbec vzal, že sám sebe ošukal? je vskutku signifikantním popěvkem Daliborka, jehož autor zde ve sto minutách prakticky znásilňuje sám sebe. Můj první a nejspíš i poslední film od tvůrčí trosky Víta Klusáka, který je co do ambicí a talentu až nápadně podobný hlavnímu protagonistovi tohohle plytkého díla. Největším slabochem je navíc ten, který si vybral tu nejslabší oběť. A tudíž to nejsou (pouze) postavy, kdo nám o sobě sděluje to podstatné, nýbrž a právě je to režisér spolu s autory scénáře, jejichž osobní stíny zde dominují a ničí tak u postav vše lidské a autentické. Tohleto je banální a jednoduchý svět ani ne tak podle přehrávajícího Daliborka, jako podle Klusáka. Navíc nejde o snímek dokumentární, jak je chybně prezentováno, je to jen špatný film, který chtěl původně sloužit kdovíkomu a sdělovat kdovíco. ⭐️ ()
No ten konec v Osvětimi mě teda dost šokoval a je smutné že podobný názor má v dnešní době stále více tupců. ()
na zaklade recenzi a doporuceni jsem cekal dost, ale tohle predcilo ma ocekavani... predsudky byly zbytecne, nenechte se odradit nizkym hodnocenim - je to skvela domentarne-inscenacni sonda, jejiz existence teoreticky muze ovlivnit mysleni nekterych lidi. Vít Klusák o všem, co vás k filmu zajímá. ()
Ako dokument to funguje celkom dobre, len teraz neviem, neviem, neviem. Je to o vitazstve xenofilno -slnieckarskeho pristupu alebo tom, ze vyrachtana nacisticka kurva k rozumu prisla ? Ten jeho zivot to bol teda pekny pesimizmus a skleslost na kazdom kroku - neznasa svoju pracu, Zydy, Cigose, migranty homosexualy a pre istotu aj Merkelovic babu tam strcili. 65 % ()
Jasně, otázky, zda takto inscenovaný dokument je pořád dokument, jsou určitě na místě. Ale musím připustit, že množství bizáru je tak ohromné, že na to musím koukat s otevřenou pusou - a to tomu dává určitou nezpochybnitelnou kvalitu. ()
Občas mi to přijde jako hraný film, než dokument. Ale rozhodně nejde o komedii. Daliborek je pohledem do duše jednoduchého, průměrného občana, který se neměl v životě moc dobře a místo aby si řekl: "jo život umí být prevít," raději viníky začal hledat jinde, kupříkladu u židů. A co z toho vzniká? Děsivá vizualizace domácnosti, která nefunguje. Dospělost, která se zasekla na dětství. A nejde zde jen o Daliborka, ale i o ostatní postavy okolo, které se jeví kolikrát i mnohem děsivěji než samotný hlavní protagonista. Nakolik ale jde o skutečnost a nakolik o hraní postav je mi ale kolikrát záhadou. A je to možná tak dobře. I tak jsem si během projekce mnohokrát připomínal Werichova moudra o blbcích a blbosti a občas se za aktéry filmu skutečně velice styděl. Nejvíce pak v tom opravdu nezvládnutém závěru z Osvětimi. To byl fakt hnus velebnosti. 65% ()
Upřímně lituji ty, kteří si stále myslí, že tenhle dokument byl reálný. Kluskáu, Klusáku... Aspoň nějaké herce, co umí hrát sis mohl najít... Ale co už. Celý film se nic nestane, když tedy nepočítám Daliborkův milostný vztah a pak samotný závěr, kdy se zjeví i mistr Klusák. Spousta scén je zde naprosto stupidních (zpívání v polích, cvičení na zmlácení "černých hub", celý Daliborkův život je natočen nerealisticky...) a nebo úplně hloupých (vánoce, koncert Ortelu...). Klusák nám zde ukazuje svoji představu o životě neonacisty - buran z vesnice (eh, Prostějov), mluvící moravským nářečím (hovada moravská!), plešatý, co žije pořád se svojí mámou. Úplně mě ale dostala hudba, jelikož už jsem ji v jednom filmu slyšel (nejspíš Orbis Pictus). Nejvíc mě zde štve to nářečí, protože NE, TÍMHLE SE FAKT NEONACISTA NEVYZNAČUJE. Úplně mi zde chyběla nějaká demonstrace Dělnické strany, protože ta by ve filmu měla aspoň nějaký význam. Takhle je to jenom příběh o debilovi, který je vlastně neonacista, na začátku to zvánělo i lehce satanismem, ale to je jedno. Ani Daliborkova kamera není moc dobře vyřešená. I " moje první video", co natočí nějaké osmileté děcko s tím, že bude jůtůber, má lepší kvalitu jak Daliborkova profi kamera, na které natáčí svá videa. Shrnutí: Špatní herci, nulový děj, sterotypní až je to trapné. Za mě odpad. ()
Související novinky
43. Letní filmová škola začíná 28. července
Největší prostor bude věnován švédské kinematografii, na kterou se zaměří blok Fokus. Ze Švédska přijedou také významní hosté: svou retrospektivu na LFŠ uvede Tarik Saleh, k němu se přidá i jeden z… (více)