The Assassination Bureau

The Assassination Bureau se sice pohybuje na hraně trapnosti, ale překvapivě za ni v žádném momentu nesklouzne (imho i zásluhou vynikajícího tempa) a je nakonec velmi zábavným snímkem. Škoda snad jen, že autoři nezvolili hudební čísla v příslušných jazycích, jejich anglické texty prostě rozbíjí jinak funkční iluze evropských metropolí. No a jako, nechci spoileřit, ale že uvidím Kojaka na takových místech snažícího se s nimi provést takové věci přičemž bránit mu v tom bude sexy verze Mary Poppins, to by mě asi ani ve snu nenapadlo. Svět je plný překvapení. (17.10.2022)

Výborné spojení skvělý herců, kdy Oliver Reed a moje milovaná Diana Rigg si prostě dokonale sedli. K tomu navíc ten skvělý nápad s organizací zabijáků. Tohle je něco, co mi opravdu sedí. Jen kdyby to nebylo až tak moc zdlouhavé. Přece jen, trochu kratší stopáž by tomu slušela, ale jinak jsem si tenhle film užil. Skvělý humor a výborná parodie velikášství. (14.05.2014)

Autoři využili nápad z nedopsaného románu Jacka Londona (ten těžce nemocný a zadlužený se snažil přeorientovat na spotřební dobrodružnou literaturu, ale smrt tento úpadek génia přerušila), a posunuli ho do parodické roviny. Ač je film inzerován jako komedie, hlavní postava je nelítostný zabiják, který své bývalé kolegy likviduje opravdu bez lítosti (například scéna z jídelního vozu). Naštěstí ho Oliver Reed obdařil neodolatelnou amorálností, a Diana Rigg je ta správná feministická "husa". Nečekejte více než sled více či méně zábavných epizod o vraždění v rozličných lokacích Evropy naštěstí vždy s pointou (u mě vede "Bohužel, zatím nemám na zabíjení monopol") a s výbušným finále, ovšem kdyby se i dnes natáčely tak skvěle politicky nekorektní filmy, nebyl bych vůbec proti. (03.06.2013)

Ja som nenarocny divak, nepotrebujem k filmu picoviny z filmovej teorie ako riesit rigidne paradigma, naraciu , viktimizaciu, profundalnu absenciu integralnych filozofickych paradigmat, ani frustnu interpretaciu behaviorálnych predispozicii singularnych charakterov .... : to su chujoviny pre Madsbendera, Bludmana, Shadwella a podobne entity. Technickym aspektom filmu sa tiez odmietam venovat , lebo podla mna je to deskriptivna analyza kazdeho hovna - a tiez nieco pre vystudovane filmove teoretiky -elitary. Proste som dostal pod nos vybornu britsku komediu od Basila Deardena /Blue Lamp, Victim, Prizraky Noci/. kancelaria prevadzkuje atentaty na vyznamne i bezvyznamne potentaty, Vyborna Diana Rigg, ktorej behom filmu nedoplo ze je tam za uzitocneho idiota, potesil majestatny Karlstejn - no a zvysok vymenoval Fragre. Takze perfektna komedia, za seba takmer plne hodnotenie - nemam rad Savallasa : 86 % (29.12.2018)

Zábavná retro-parodie beroucí si na paškál slavná i zapomeníhodná fakta a jména lidské společnosti. Závěr sice poněkud zeppelinově scénáristicky plachtí, námět a především počáteční rozvíjení děje stojí za uznání. Hammerovský herec Oliver Reed rolí Ivana fyzicky trochu připomíná známého představitele ducha Hopkirka Kennetha Copea, Telly Savalas je ovšem záporák k pohledání, menší rolí majitele pařížského bordelu se blýskne později hodně slavný Francouz Philippe Noiret. Rozkošná Diana Rigg ve scéně s ručníkem svádí (ale nespadne, ani ona, ani ručník) mužské oko, a podobně lze smýšlet i o italské "samovdově" v podání Annabelle Incontrery. A schválně, všimli jste si - že by se tvůrci inspirovali známou scénou s jedem a pohárky u oběda císaře Rudolfa? (04.02.2010)