poster

Barva granátového jablka

  • arménština

    Sayat Nova

  • ruský

    Цвет граната

  • gruzínština

    Brotseulis kvaviloba

  • ruský

    Cvět granata

  • ruský

    Tsvet granata

  • slovenský

    Farba granátového jablka

  • anglický

    The Colour of Pomegranates

  • anglický

    Red Pomegranate

Drama / Hudební / Životopisný

Arménie / Sovětský svaz, 1968, 70 min

Scénář:

Sergej Paradžanov
  • Ilicka

    Tenhle film je pro mě nehodnotitelný - obrazově samozřejmě podmanivý a fascinující a nádherně barevný, ale obsahově jsem se prakticky nebyla schopna chytit. Jedná se o filmovou poezii, pro mě naprosto neprostupnou, protože Sajata Novu znám tak maximálně podle jména a nikoli podle veršů - vrstvení symbolů a metafor pro mě nemělo žádný větší význam. Takže pardon pane Sergeji, snad příště a u jiného filmu.(26.5.2012)

  • Anderton
    ****

    Farba granátového jablka nepripomína žiadnym svojim záberom nič, čo ste kedy vo filme videli. Alebo si skúste predstaviť 70 minútovú prehliadku galérie arménskeho umenia. Pokiaľ chcete vysledovať naratív, tak sa vám to zrejme podarí, pokiaľ chcete dešifrovať symboly, tak asi ťažko. Treba sa iba nechať unášať niečím vskutku originálnym a vizuálne krásnym a mať napríklad radosť z toho, že ste zase trochu spoznali ďalší kút kinematografického sveta.(1.3.2015)

  • Vitex
    *****

    Nádherný film, na kterém je ale poznat, že je neúplný - už bez Parajanovy přítomnosti byl notně zkrácen a sestříhán jiným režisérem - původní verze měla prý být mnohem delší. Barva granátového jablka (neboli Sajat Nova - Král básníků / Král slunce) je spíše než příběhem poezií, spíše než portrétem je absrtaktním obrazem - ale přesto přece tolik filmem. Jedna z bran k novým možnostem filmového umění.(30.11.2006)

  • ScarPoul
    ****

    Jedná sa o veľmi prepracovaný, ale ťažko uchopiteľný film, ktorý pomocou obrazov a podobenstiev rozpráva príbeh o pocitoch básnika Sajat - Novu, od jeho detstva po smrť. Paradžanov vytvoril naozaj zvláštny film, ktorý svojou pútavosťou, pestrosťou a symbolickosťou patrí k veľmi zaujímavým filmom, ktoré sa dajú čítať na viac krát a v ktorých môžete vždy objaviť niečo nové. Silné scény - obeta baránkov, alebo jedna z posledných scén, kde sú bezhlavý kohúti hodený k mŕtvemu telu uprostred sviečok, sa striedajú s tými poetickejšími a vytvárajú naozaj rôznorodú mozaiku obrazov, ktoré sú naozaj úchvatné. Napadá ma akú silu by mal pre mňa film, keby som poznal básne Sajat - Novu, alebo vedel niečo viac o jeho živote. Netradičný film, pri ktorom sa dá krásne rozmýšľať ale je skôr určený pre tých, ktorým to rozmýšľanie nevadí.(31.3.2011)

  • vypravěč
    *****

    Barva granátového jablka, překrásným imaginativním jazykem vypsaná historie nitra senzitivního arménského básníka, je vpravdě básní. A jak hlásal Henri Brémond: čteme-li báseň, soustřeďujeme se na verš a toužíme u něj dlouho setrvat (zatímco při četbě prózy spěcháme k jejímu konci, k pointě) a právě jediný verš nás může zasáhnout stejně jako báseň sama. Tak je tomu i u Paradžanova filmu: každý obraz vtěluje celek, stačí jen kontakt s jedinou scénou, aby se duše filmem reflektované bytosti rozvinula v celé své kráse. Nezapomenutelné.(13.11.2009)

  • - Podle arménského režiséra Artavazda Pelešjana je tento film jediný, který dokáže pracovat s barvou jako s výrazovým prostředkem. (trojúhelník)

  • - Režisér měl s uvedením titulu velké problémy, jelikož film neprošel při schvalovacím procesu tehdejší sovětskou cenzurou. Přestože byl radikálně zkrácen a přejmenován, byl nakonec v Sovětském svazu zakázán. V roce 1973 byl po dalších roztržkách se sovětskými úřady režisér Paradžanov dokonce uvězněn. (Hejtmy)

  • - FIlm byl v roce 1996 použitý k přípravě videoklipu skupiny Juno Reactor - píseň "God is God". Juno Reactor následně vytvořili v roce 2014 celý nový soundtrack k filmu. (AdaMM)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace