poster

Barva granátového jablka

  • Sovětský svaz

    Цвет граната

  • Sovětský svaz

    Tsvet granata

  • Sovětský svaz

    Cvět granata

  • Sovětský svaz

    Brotseulis kvaviloba

  • Sovětský svaz

    Sayat Nova

  • Slovensko

    Farba granátového jablka

  • USA

    The Color of Pomegranates

  • Velká Británie

    The Colour of Pomegranates

  • USA

    Red Pomegranate

Drama / Poetický / Životopisný / Historický / Hudební

Sovětský svaz, 1969, 78 min

Scénář:

Sergej Paradžanov
  • Anderton
    ****

    Farba granátového jablka nepripomína žiadnym svojim záberom nič, čo ste kedy vo filme videli. Alebo si skúste predstaviť 70 minútovú prehliadku galérie arménskeho umenia. Pokiaľ chcete vysledovať naratív, tak sa vám to zrejme podarí, pokiaľ chcete dešifrovať symboly, tak asi ťažko. Treba sa iba nechať unášať niečím vskutku originálnym a vizuálne krásnym a mať napríklad radosť z toho, že ste zase trochu spoznali ďalší kút kinematografického sveta.(1.3.2015)

  • kaylin
    ****

    Když nemáte rádi poetické filmy, tak se vám tohle líbit nebude. Pokud vám ale poezie něco říká, tak vás tenhle film musí nesmírně potěšit. Je to vršení obrazů za sebe, obrazů, které jsou téměř statické. Ano, díky tomu je film zdlouhavý a někomu se může jevit nudný, ale touhle formou odvyprávět životopis, to chce odvahu. A také talent, který se zde projevil.(17.7.2015)

  • Vitex
    *****

    Nádherný film, na kterém je ale poznat, že je neúplný - už bez Parajanovy přítomnosti byl notně zkrácen a sestříhán jiným režisérem - původní verze měla prý být mnohem delší. Barva granátového jablka (neboli Sajat Nova - Král básníků / Král slunce) je spíše než příběhem poezií, spíše než portrétem je absrtaktním obrazem - ale přesto přece tolik filmem. Jedna z bran k novým možnostem filmového umění.(30.11.2006)

  • ripo
    ****

    To na čom fičal režisér? Musel to byť teda riadne kvalitný matroš ... Nádherné obrazy, hudba, kostýmy, farby ... Bez slov ... Statická kamera ... Nedozvedel som sa o diele Sajat-Novu nič nové (nevedel som ani predtým o ňom nič), ale bolo to skvelé pripomenutie filmov s úžasnými vizuálnymi symbolmi konca šesťdesiatych rokov .... Taký arménsky raný Jakubisko a Havetta v jednom :) Ja sa nečudujem súdruhom z otrjadu cenzury, že ten film zakázali. Veď z neho nemohli absolútne tí kádrováci nič pochopiť. A keď oni nevedeli, pospolitý ľud by tiež nevedel ... Zakázať !!! 4****(11.8.2015)

  • Fingon
    ***

    Nenarativní filmy to u mně mají hodně špatné, filmy se statickou kamerou ještě horší. Namlsal jsem se u Stínů zapomenutých předků, ale Kyjevské fresky (resp. patnáctiminutové torzo) z roku 1966 mě měly varovat... Přiznám se, že moje znalosti o Arménii končí u zeměpisné polohy a hlavního města, o její kultuře nevím naprosto nic. Nemůžu říct, že by mě Barva granátového jablka nějak obohatila, ale některé obrazy (ve větru se otáčející listy knih, kopání hrobu v kostele uprostřed stáda ovcí) byly hodně působivé.(10.7.2008)

  • - Podle arménského režiséra Artavazda Pelešjana je tento film jediný, který dokáže pracovat s barvou jako s výrazovým prostředkem. (trojúhelník)

  • - Dnes dostupná verze filmu byla poprvé promítana v roce 1992. Existuje ale i delší verze, která se nachází v arménském filmovém archivu. Jiná verze byla promítána i na filmovém festivalu v New Yorku v roce 1980. (Zdroj: ČSFD.cz)

  • - Režisér měl s uvedením titulu velké problémy, jelikož film neprošel při schvalovacím procesu tehdejší sovětskou cenzurou. Přestože byl radikálně zkrácen a přejmenován, byl nakonec v Sovětském svazu zakázán. V roce 1973 byl po dalších roztržkách se sovětskými úřady režisér Paradžanov dokonce uvězněn. (Zdroj: ČSFD.cz)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace