Režie:
Miroslav CikánKamera:
Jan RothHudba:
Julius KalašHrají:
Hana Vítová, Helena Bušová, Zdeněk Hora, Antonie Nedošinská, Marta Májová, Raoul Schránil, Vlasta Hrubá, Václav Trégl, Bedřich Veverka, Vladimír Hlavatý (více)Obsahy(1)
Inka, osamělé chudé děvče, je zaměstnaná v obchodě s umělými květinami, patřícím její tetě Anně Hurychové. Přítelkyni Božce se Inka svěřuje, že její milostný vztah s úspěšným hercem Viktorem nezůstal bez následků. Sobecký a namyšlený Viktor je rozmazlován obdivovatelkami a hlavně svojí matkou, úspěšnou spisovatelkou dívčích románů. Ta, ač ve svých knihách neustále sezdává bohaté muže s chudými dívkami, v reálném životě Inku jako snachu odmítá. Viktor odjíždí na exteriéry a o dívku se dál nezajímá. Inka přichází po hádce s tetou o práci. Jediné zaměstnání, které po mnoha dnech našla, je vystupování v roli živé modelky v plavkách za výlohou obchodního domu. Akce však vzbudí nežádoucí rozruch a Inka je opět bez práce. V nouzi se o ni postará Božka se svým bratrem Ferdou, který Inku tajně miluje. Narození chlapce usmíří tetu, která má ve skutečnosti zlaté srdce... (ČSFD)
(více)Recenze (28)
Sentimentální melodramatický příběh jak vyšitý. Film svým tématem čerpající dnes už s plně běžných záležitostí (tenkrát to ale bylo trochu jiné). Mladá naivní Hana Vítová (Inka), která volí radši cestu svobodné matky, než aby byla v něčí područí. Slabošský a sobecký herec (Raoul Schránil), který se odmítá starat o jejich dítě a který až příliš podléhá až vlivu své matky (Marta Májová) spisovatelky ženských románů..Pro samotného Schránila to byl tak trochu odklon od jeho dosavadního filmování (později např. ještě Bílá Vrána). Sám se prý obával toho že mu tato vesměs nesympatická role, přinese ztrátu jeho popularity ale oddané fanynky to prý nesly celkem statečně..Slabší průměr.. ()
Ani sám nevím jestli to je nebo není parodie, každopádně nádherně ukazuje nešvary tehdejších běžných filmů 30. let. Naivní, blbě sentimentální a s naprosto nehereckými výkony všech těch škatulek. Škatulek jako frajírek Raoula Schránila, protivná ale uvnitř milá Antonie Nedošinská, naivní Hana Vítová či roztržitý Václav Trégl. Přesto jsem se tolik nenudil i přes neúměrně natahovaný konec. ()
V tklivé formě sentimentálního červenoknižního dramatu prokukuje jako první jarní květ víc než slibný zárodek sociálního dramatu, který má oprávněnou ambici být nepatetickou, civilní ódou na solidaritu. Dívčí, ženskou, mužskou, lidskou; připočteme-li k tomuto východisku několik zajímavých formálních ozvláštnění (naprosto neobvyklé záběry na dobový tisk s titulky článků o zhoršující se mezinárodní situaci, až neobvykle otevřené rozhovory o oficiální dobovém ohlupování tzv. lidového čtenáře) zařazení do osvědčené škatulky "papírové" filmové váhy začne drhnout ještě víc. Mimo standardní, tj. nadprůměrný výkon Hany Vítové stojí za povšimnutí výrazný posun Antonie Nedošínské v její klasické úloze ženy z lidu; totéž platí i o Václavu Tréglovi, tomto věčném velkém herci malých rolí našeho hraného filmu. Vděčí za to jménu, které je podepsáno v rubrice režie: jedné z velkých, fatálně nedoceňovaných osobností naší národní kinematografie Miroslavu Cikánovi. V kontextu naší národní filmové tvorby třicátých let patří DĚVČE k té její části, která odkazuje jednoznačně k budoucnosti, k sociálnímu nejen národnímu, ale i evropskému sociálnímu filmu poválečné krize přelomu čtyřicátých a padesátých let (v této souvislosti se mi vybavuje Sicův ZÁZRAK V MILÁNĚ nebo Bergmanovo LÉTO S MONIKOU). Všechno nasvědčuje tomu, že nejen vrstevníci, ale i jejich potomci až příliš často k svému vlastnímu neprospěchu nerozumí sami sobě ani tam, kde se jedná o vrcholy jejich dobové současnosti a minulosti. Bohužel. ()
Jedna z nejlepších reflexí fenoménu soudobé dívčí literatury a navazujících mediálních výstupů. Vtipný, ale nikoli nevkusný zážitek. Chytrý v tolika odkazech a v práci s jednotlivými herci. Roztomilá Hanka Vítová a její dívčí parta květinářek je plná oblíbených tváří v čele s Helčou Bušovou a sekundujícími Boženkou Šustrovou a Mary Norrovou nekonče. Báječné je sledovat i Schránila a Veverku v antirolích k jejich typickém obsazování. Samostatnou kategorií geniálního humoru je naivní panská Vlasty Hrubé. Královnami pak starokomičky Nedošinská s Májovou. Je toho mnoho, co zde obdivovat, konečně i tu práci s reklamou a apel na drbny pavlačové či svobodné mateřství. "Jsem žena, která ví, co chce!" ()
Jednoduchý příběh, který se netváří jako velké drama a nepostrává komediální nádech. Dobré obsazení, hlavně starší generace, skvělá Nedošínská. ()
Celkem ucházející pozdně prvorepubliková komedie, která si dělá legraci z vlastního žánru. Opravdu je to "tak smutný a tak pravdivý", jak několikrát opakuje jedna z postav. Herci ani ostatní tvůrci se nepředřeli, ale pár vtipných míst a určité kouzlo tu najdeme. Velmi špatně natočený je bohužel konec, zbytečně natahovaný a pak utnutý potěmkinsko-groteskovým kočárkovým finále. ()
Výborný kousek, dvojice Inka (Hanička) a Božka (Helenka) úžasná, radost pohledět. K tomu opravdu povedené dialogy na všech úrovních, na svou dobu odvážné téma, skvěle kombinující drama, komedii a zajímavý morální odkaz, i když je scénář jednoduchý, bavilo mě to, Antonie jako majitelka (jen na povrchu vykořisťovatelka) mini manufaktury na výrobu umělých květin, jako vždy skvělý Trégl i spousta krásných holek s účesem přes kopírák. ()
Kdepak slzy. Smích! Prvotřídní, třebaže ještě nedokonalá a v lecčems neumělá parodie soudobé popkultury. Za oběť padly nejen samy autorky všech těch blazeovaných, hloupoučkých příběhů, ale také jejich hrdinky, nevinné dívky, které jejich okolí po provalení morálního poklesku jednomyslně vyloučí ze svého středu. Film koketuje i s mnohem závažnějším obsahem: zajímavá je v tomto kontextu otázka svobodného mateřství a postavení ženy-samoživitelky ve třicátých letech. Už to, že režisér Cikán sem doslova vehnal zavedený herecký establishment v čele s Hanou Vítovou, Antonií Nedošinskou, Martou Májovou, Schránilem, Tréglem a dalšími, dává tušit cosi o poťouchlosti a smělé odvaze, na niž o něco později navázal Martin Frič při aranžování nesmrtelné Pytlákovy schovanky. Doba, která často a ráda klamala čtenáře i diváky sladkobolnými příběhy o chudých a bohatých dostala pořádně na frak už tady, v samém epicentru těchto pohádek pro dospělé. ()
Solidní zábava s neodolatelnou Antonií Nedošinskou ve výrazné vedlejší roli a Hanou Vítovou, která poctivě sbírá materiál na pozdější Pytlákovu schovanku. ()
Klasická červená knihovna, ale velmi dobře obsazená, proto stojí za to dívat se hlavně na herce a herečky. ()
Pěkně to děvčata a dvě starší ženy zahrály. Z mužských rolí je jasně nejlepší domovník Václava Trégla. Kritika pokrytecké morálky a k tomu slušná zábava. Na deštivé odpoledne dobré. ()
Velice průměrný úsměvný příběh s prvky sociálního dramatu. Dialogy jsou tak naivní, že jsem si díky nim uvědomil hrozivou skutečnost: že se tak v televizní tvorbě točí i dneska. Film se mi nezdál v jádru špatný, ale chyběla mu jakási jiskra. Je vhodný tak akorát na pomalé nedělní odpoledne, kafe a bábovku. 60% ()
Naivní, místy až hloupoučké a dobově zidealizované, ostatně jako všechny prvorepublikové filmy, přesto dobře koukatelné. Jednak díky atmosféře a kultivovanosti té doby, ale i skvělým hercům. Zde opět exceluje především Nedošinská, ty její role hubatých, přesto ale dobrosrdečných mamin a tet nemají chybu.:) "Tady máte tu vaši kulturu! Za tři koruny za číslo, to si směl vzít vikomt chudou, ale pan syn ne! Ten má závazky k lepší společnosti!" A nebo: "Špatně se u mě neměla, to ne. Když bylo třeba zatopit, i uhlí si mohla přinést. I to prádlo jsem jí dovolila. Ať si holka zapere, když ji to těší.":) "Když si odskakuješ, tak si odskakuj. Ale do harému..." Pobaví i Tréglova role domovníka, on a paní Nedošinská zvyšují laťku minimálně o jednu hvězdu. Dávám 3 * a 65%. ()
"Příběh o mládí, lásce a kráse" utahující si z žánru červené knihovny- natočený v žánru červené knihovny:) ()
Klasický romantický snímek třicátých let s průměrnou Vítovou a zde perfektní Nedošínskou v roli svérázné tetičky (jak jinak samozřejmě), které vydupe štěstí své nešťastné neteři (asi po stopadesáté hrané Vítovou). Milka Balek-Brodská se zde objevuje opětovně v roli místní pavlačové drbny (někdo by měl udělat studii, zda hrála taky někdy jinou roli, já osobně ji v jiné poloze neviděl). Ale jako celek je to dílko poměrně zdařilé a koukatelné. Jinak co mě opravdu rozesmálo, jak si tematicky romanticky laděný film dělá srandu z červené knihovny (a titul jedné z knih: "Tajemství staré panny" mě rozesmál k nepříčetnosti...). ()
No tak to bylo uplne roztomile... Potesila predevsim Helena, ktera tu byla neobycejne sympaticka. :) ()
Pro mne příjemné překvapení. Drama, které ve finále dramatem není, ale krásně zesměšňuje dívčí literaturu. Narážky na plagiátorství, vydržování žen, pokrytectví, andělíčkářství. ()
Na svou dobu neuvěřitelně pokrokové, na druhou stranu neuvěřitelně lidové. Charaktery se dělí na špatné a dobré a nic mezi tím, vše špatné se po peripetiích v dobré obrátí. Romantický film s prvky pohádky jak vyšitý, lehce naivní, na druhou stranu připuští i možnost, že ne vše co všeobecná morálka považuje za špatné, musí být nutně špatné. A oproti dnešním romanticko-dramatickým paskvilům rozhodně ne tak špatné, jak by se mohlo zdát. 50% ()
Průměrný film průměrného režiséra Miroslava Cikána, Hana Vítová v roli pro ni tak typické, její projev v těchto dívčích rolích se mi nelíbil, rozhodně její dramatické role z pozdějšího období byly kvalitnější. Zdeněk Hora v podstatě hercem nebyl a tato role mu naprosto nesedla, a tak vše zachraňovala v jedné své dramatičtější roli Antonie Nedošinská. ()
Pro filmy "bio illusion" mám slabost, takže i v těch průměrných snímcích vidím něco více. Už jen ta atmosféra první republiky... Tento film, lépe řečeno melodrama, příliš nevyniká, přesto se nejedná o vyloženou prohru. Je to dáno i slušným hereckým obsazením a dějovou zápletkou, která nemá "pověstný šťastný konec". I když - jak pro koho šťastný... Hlavní hrdina Raoul Schránil zkrátka neunikne vlivu své matky, svobodná maminka Hana Vítová nakonec nalezne oporu v jiném muži... Herecká partička v čele s Vítovou, Bušovou, Nedošínskou, Schránilem, Tréglem či Béďou Veverkou (a také začínající "pěvkou" Zdenkou Sulanovou), neodolatelné exteriéry i interiéry prostě nezklamou:) ()