Režie:
Miroslav CikánHudba:
Julius KalašHrají:
Hugo Haas, Antonie Nedošinská, Hana Vítová, Jindřich Plachta, Kamila Rosenkranzová, Jaroslav Vojta, Hermína Vojtová, Eman Fiala, Ludvík Veverka (více)Obsahy(1)
Majitelka předměstského domu Anna Faktorová ztrpčuje nájemníkům život. V domě panuje přísný řád a jediný, kdo s paní Faktorovou dobře vychází, je příživník a zloděj Gustav, který na ostatní donáší. Do podkroví se nastěhuje starý mládenec Zajíček, úředník zastavárny. Po čase najde zalíbení v sousedce, učitelce hudby Věře Hronové. Hokynář Mejstřík má obavy o osud svého krámu v přízemí. Spiritista Šoltys je nucen platit zvýšené nájemné, když je přistižen při seanci, a navíc se z jeho bytu ztratí hodiny. S těmi později přichází do zastavárny překupník. Zajíček hodiny pozná a ukáže se, že hodiny ukradl Gustav. Zajíček, který se sblížil s Věrou, žárlí, když ji vidí hovořit se starším bohatým mužem... (ČSFD)
(více)Recenze (31)
Ne moc povedene prevedeni romanu Karla Polacka na filmove platno. Predevsim zaporna postava Nedosinske nebyla moc dobre rozhodnuti. ()
„No tak uznáte, slečno, že takhle to dál nejde. Buďto budu hrát já nebo…přestanete vy, tak si vyberte.“ Co máte ze života, když si ani v klidu nezahrajete na klarinet? A pak to dilema, zda osolit či panýrovat…Nechci sice upozaďovat Poláčkův přínos, ovšem Miroslav Cikán vykročil do světa filmu docela suverénně. Navíc měl k ruce partu (povětšinou) zkušených herců, zvlášť „nedělejte z toho potřebu“ Haas a „žena původně dobrotivá“ Nedošinská jsou perfektní, ale i Plachta, Vítová či Kovařík potěší. Krom situační komiky, hlášek nebo písní („Kdybych měl kamna s plotnou, do smrti vařím si sám.“) nechybí ani trocha té romantiky, ačkoliv je úsměvné, že jedinou „líbací“ scénu si odbudou Jaroslav a Hermína Vojtovi, v reálném životě sourozenci. I přes nějakou tu slabší chvilku či pocitově podivnou pasáž vzpoury to vidím na slušné 4*. „Pane Zajíčku, ať mi nezapomenete, zejtra ve 2 se jde na výlet.“ - „Tedy paní domácí, já ne…!“ - „Co ne?!“ - „Já ne…že bych snad byl proti, ale možná, že nebude hezky.“ - „To já už zařídím!“ - „No, tak to bude jistě hezky…“ ()
Někdy by mohli studenti scénografie zajít na předměstí a omrknout, jak se píše dobrý scénář. ()
Úspěch filmové adaptace Poláčkova románu Muži v offsidu přiměl české producenty k užší spolupráci s autorem, jehož tvorba slibovala další a ještě výnosnější zájem publika. Proto o dva roky později zakoupil producent František Lepka práva na Poláčkův román Dům na předměstí. Režii svěřil začínajícímu Miroslavu Cikánovi, na scénáři se podílel sám autor. Filmové verzi byla často vytýkána změna hlavního hrdiny, bezohledného strážníka Faktora vystřídala přísná a malicherná vdova Faktorová. Tento argument by však neměl vést k povrchnímu odsouzení filmu, už proto, že Antonie Nedošinská tuto postavu zahrála o třídu výš, než např. ve Slavínského lidových veselohrách. Vdova Faktorová v interpretaci Nedošinské je nesnášenlivá maloměstská diktátorka, pletichářka, opájející se vlastní zpupností, zároveň s tím ale směšná ve své omezenosti. Jiný, osobitý typ filmového civilismu do filmu vnáší Hugo Haas v postavě nesmělého úředníka Zajíčka, kolorovaný milostným romanetem s půvabnou květinářkou v podání Hany Vítové. Individualita hereckých osobností se projevuje i v obsazení zbylých nájemníků domu, v němž se výrazného uplatnění dostává Jindřichu Plachtovi, Jaroslavu Vojtovi i Františku Kováříkovi s Emanem Fialou. Prolínání uměleckých stylů a vzájemných přátelství tvořilo nezbytný základ pro vznik celé řady dnes již klasických děl, oplývajících špičkovým humorem a jakousi zvláštní nostalgií dávno zmizelých časů. "Pane Zajíčku, vy jste tady z nás jedinej študýrovanej. Zastaňte se ubohý vdovy. Víte, že už o mě píšou, že jsem vypečená? – Paní domácí, buďte klidná, nerozčilujte se, mě můžete věřit – vy jste skutečně vypečená." ()
Líbí se mi tehdy často užívaný název veselohra. Zní mi to lépe než komedie. Cílem veselohry bylo ukázat reálné prvky z života v úsměvném hábitu. A daří se to dodnes. A to je těm filmům už osmdesát let, ale mají v sobě pohodu, nejsou trapné, vtáhnou diváka do svého světa. jsem rád, že to tak nepůsobí jenom na mě, ale i na jiné a že nás není málo. V době, kdy filmaři tyhle filmy točili, tak je sotva napadlo, že ještě v následujícím století budou jejich filmy oblíbené. Tehdy museli uvažovat materiálně, tedy aby film zaujal, nebyl propadák, neprodělali.***Vztah majitelů domů a jejich nájemníků slibuje konfliktní situace, obzvláště každý nájemník je jiný, a mít za nájemníka postavu, kterou hraje Hugo Haas, tak bych si moc legrace neužil. Jako divák ale ano, je to zábavné a na Hugo Haase a jeho kousky se mi dobře dívá. ()
Z mého hlediska nejlepší filmový Poláček, nejenže jeho specifický humor na pomezí přívětivosti a kritiky je pořádně zachován, nesklouzl k lidovosti typu Slavínského, ale díky montáži a expresionictické kameře tu máme dílo, které mě baví jen sledovat vizuelně (jen se kochejme samotným domem, nápisy i vybavením bytu otce Hany Vítové). ()
"Ach Juliáne, tys byl na ně móc velkej dobrák !! Ale já jim dám !! Ty víš, že já jsem žena původně dobrotivá.. Ale svět mě zkazil !!" ;) ()
Krásná a pohodová komedie, kde excelují paní Nedošínská, pan Haas a kouzelně nádherná Hana Vítová. ()
Antonie Nedošinská trochu jinak, než jak ji normálně známe. A mně se takhle líbila, alespoň taky změna. Jinak i Hugo a Hana jsou tady velmi příjemní a celkově se jedná o nenáročnou milou oddychovku. ()
Velmi zdarila veselohra o jednom dome a lidech v nem, v cele s "puvodne dobrotivou" majitelkou, kterou vytecne zahrala Antonie Nedosinska. Vyborne obsazeny film, mj. jako vzdy skvelym Haasem, hezkou Vitovou ci treba Jindrichem Plachtou. Usmevny film s radou zajimavych postav, dobove se jedna o nadprumerne dilo. ()
Němá groteska se zpěvy. Tak bych asi nazval lidovou komedii o jednom činžáku, kde Antonie Nedošínská terorizuje své nájemníky různými nařízeními. Ve skutečnosti je to ale jenom z lásky a to se taky nakonec ukáže. Hugo Haas už tu ukazuje hroty své budoucí komiky, takže o vtip vcelku není nouze, i když se ten humor drží decentně při zemi. Nemůžu říct, že by se mi film nelíbil, je to přesně ta hranice, kdy člověk vidí, baví se, ale brzy zapomene, že viděl....70% ()
Zmizte z mý reality...:-) ()
Ve filmu je vidět, že Nedošinské role uzurpátorské bytné vůbec nesedí a ani ona si tuto roli moc neužívá. Dobrosrdečné tety a hokynářky jí šly daleko líp. Ale je fakt, že i tento film táhne převážně ona, jinak mě tam žádná postava nijak zvlášť nezaujala. Oproti jiným pamětnickým filmům méně vtipné, slabý průměr. 45% ()
Jeden z nejlepších filmů "sirky" Hugo Haase a "jediné mluvnice v domě" Antonie Nedošinské. Zaskvěl se i Plachta ("vespod jsou vajíčka a nikdo k nim nemůže"), Vojta ("taky dobrý"), a jeho manželka ("co mu nadávate? svýho muže si můžu trestat jenom já"). František Kovařík zase prokázal, že muži doopravdy nestárnou, i v padesáti vypadá jak devadesátiletý Hrbolek (a obráceně). ()
Ani tradičně výborný Hugo Haas ani překvapivě zlá Antonie Nedošínská ("já jsem žena původně dobrotivá!") nedokážou pozvednout tenhle film z průměrnosti... ()
Dům na předměstí místy působí jako podivný hybrid němého a zvukového filmu. Je tu spousta hluchých míst a málo zapamatovatelných scén. Ani Haas není tak výrazný jako v jiných filmech, třeba v dřívější poláčkovské komedii Muži v offsidu, která, ač je o dva roky starší, působí po filmařské stránce méně archaicky než Dům na předměstí. Více než Haas mě tu zaujal František Kovářik se svým záhrobním přítelem Hynkem a Jaroslav Vojta, který již tady ukazuje své vlohy pro budoucí role v husitských filmech. Ve výsledku slabé tři hvězdičky. ()
Ma to svoje kouzlo. Je to takovy Polackovsky proste... Nedosinska nadava kudy chodi, a ostatni ji to neulehcujou. Dalsi pavlacova podivana. ()
Antonie Nedošinská jako despotická majitelka činžovního domu mi moc neseděla. Ale film celkem věrně vykresluje tehdejší dobu a poměry v nájemních domech. Jinak celkem průměrná komedie je ale oživena výborným Hugo Haasem a Hanou Vítovou. Jenom proto dávám 4*.. ()
Není to kdovíjak dokonalé ale rozhodně to má své kouzlo a prostě film s Hugo Haasem (a krásnou mlaďounkou Vítovou) nemůže být špatný. :-) ()
Tahle film mě moc nesedl. Navíc jak Vítová, tak Nedošínská jsou mě tady strašlivě protivné-což u postavy paní domácí chápu. Jinak můj nejméně oblíbený film ve kterém Hugo Haas hrál a já měl radost jej vidět. ()