Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Komorní příběh se odehrává ve dvou různých prostředích na Štědrý den. Televizní osvětlovač Honza si vypůjčí byt od úspěšného architekta Zdeňka, aby se mohl sejít se svou láskou Martou o samotě. Architekt předstírá, že mu Honzova prosba přichází vhod, neboť on má stejně na podvečer program. Opak je však pravdou, architekt tráví nejvýznamnější čas v roce v hospodě. Je úspěšný a bezstarostný pouze naoko, ve skutečnosti je nešťastný, jeho manželství skončilo krachem. Naproti tomu Honza s Martou jsou šťastni, i když jim ke spokojenosti chybí vlastní byt. Mají svou lásku… Dnes vám nabízíme vánoční příběh mladého páru, který tráví Štědrý den ve vypůjčeném bytě. Již tehdy významní básníci Jiří Šotola a Karel Šiktanc jej vyprávěli s okouzlujícím poetickým viděním. Byla to jejich první dramatická práce a zároveň jeden z prvních počinů dramaturgie, která hledala specifiku nového televizního žánru. Hra měla premiéru 26. prosince 1963. Režisér Jiří Bělka obsadil do hlavních rolí Jaroslavu Tvrzníkovou a Jana Třísku. (Česká televize)

(více)

Recenze (9)

Bart 

všechny recenze uživatele

Jedna z posledních televizních inscenací, která se v době premiéry vysílala živě a zároveň se snímala na archivní materiál. Herci přebýhali ze studia do studia, převlékali se v běhu - proto tak dlouhé tmavé pauzy. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Krásné pohlazení od Třísky připomínajícího antického hrdinu a ještě nedávné Robinsonky Tvrzníkové ztrácí na romantickém patosu, když se příběh stáčí k rozvedenému panu architektovi. Básník Šotola, inspirován starozákonní písní Šalamounovou, zpevňuje romantickou kostru příběhu úvodní a závěrečnou básní. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Ach, jak jsi krásná, přítelkyně má, ach, jak jsi krásná... Uvážeme strakatého pejska u břehu a pak si dáme pusu, ať všichni závidí. Kolik takovejch okamžiků v životě zažiješ? Básnický impresionismus Jiřího Šotoly a Karla Šiktance je v rámci tohoto navýsost skromného televizního filmu natolik působivým uměleckým vyjádřením, spojujícím jak něžnou romanci dvou mladých milenců (Tvrzníková & Tříska), tak i elegický příběh rozvedeného, osamělého architekta (vynikající Felix le Breux), že mu lze odpustit i těch několik technických nedokonalostí. Protože Fišerova hudba je prostě mimořádná. A protože silnější než smrt je milování. Máš? Mám. ()

sator 

všechny recenze uživatele

Raritní kousek a velká odvaha s televizní technikou do ulic. Dějová linie v hospodě silná. Tvrzníková svým nedavajstvým po čase nudí...Báseň v úvodu filmu je Píseň písní, někdy nazývaná též Píseň Šalomounova, je to sbírka židovských „svatebních“ písní různých dob, řazená mezi tzv. pět svátečních svitků. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

„Ach jak jsi ty krásná přítelkyně moje. Tvé oči asfalt po dešti, tvé oči terče hluboké, ať zrezivějí pistole, jenž zkusí do tebe mířit. Jsi krásná přítelkyně má, krásná jako město ze skla. Jsi pěkná jako jarní vítr nad řekou, jak plavná řeka plynoucí. Tvé řasy černé vějíře, tvé prsy střevíčky dva pod sněhem, dvě skvrny horkých špiček růže. A žen je jako hvězd a bez počtu je řas a nehtů, ostrých ňader, očí jako nůž. A tys jen jedna přítelkyně má…“ Tyhle a další úvodní i závěrečné verše Jiřího Šotoly inspirovaná biblickou Písní Šalamounovou v kombinaci krásně poetickou hudbou Luboše Fišera tvoří zajímavý rámec jinak poněkud kontrastního vyprávění o tom, jak odlišně prožívají vánoční čas lidé naplněni láskou v porovnání s lidmi, jimž nezbývá už nic jiného, než vysedávat i na štědrý den v hospodě a pít rum. Na mladé dvojici v podání Jan Třísky a Jaroslavy Tvrzdíkové je roztomilé, jak si často říkají slova “máš?“ „mám“ a mluví jeden o druhém jako o různých „chundelatých“ zvířátkách. To postaršímu architektovi v podání Filipa de Briex už nezbývá skoro nic než přát sobě i jiným „smutný a veselý…“ Smutno-veselé je tak i celkové vyznění tohoto komorního snímku. ()

tranquill 

všechny recenze uživatele

"Blondýny se budou střílet na Měsíc!" Konverzační básnické romantické drama. Trochu něco jiného ke štědrému dni... "To je dobrý...na smutnej a veselej!" ()

Amonasr 

všechny recenze uživatele

Být dobrý básník ještě neznamená být dobrý dramatik, jak dokládá tato televizní hra. Příběh nemá skoro žádný spád, místo poetické atmosféry ho obestírá spíš bezradná nuda a těžkopádnost téměř k uzoufání. Už ten veršovaný úvod s dnes již směšně působícím patetickým přednesem nevěstí nic dobrého, dál je to ovšem ještě o poznání horší. Tříska se jako obvykle jen sebestředně předvádí. Atmosféra u stolu v hospodě, kam se uchyluje starý pán, je vysloveně bezvýchodně depresivní. Herecky se sice vcelku uvěřitelně uplatňují Felix Le Breux a Jaroslava Tvrzníková, ale slabý scénář a režii už příliš vytrhnout nemůžou. ()

ilclassico 

všechny recenze uživatele

Příběh dvou dvojic, žel, časově nepatřičně rozdělen. Obsáhlejší část věnovaná milencům není tak zajímavá (milenecké žvatlání je vždy zajímavé jen pro samotné aktéry), jako část menší, věnovaná starším ex-manželům, která je o to přínosnější. Mělo to být přesně naopak. Šotola je v tomto případě rozhodně lepší básník než prozaik. Pochvala za báseň a nádhernou hudbu. V rámci žánru za 3. ()

Reklama

Reklama