• tomtomtoma
    ***

    Je to jedna z mých nostalgických vzpomínek na bezstarostnost dětství. Komedie vystavěná na záměně a neposednosti kapitána říční lodě Adama Korkorána (Vlasta Burian), který se tak rád a s nadšením stává středem pozornosti lázeňského městečka, aby všechno a všechny řídil s rozjařenou nezbedností. Sice to není výjimečná podívaná, ale i tak nemůže nikoho urazit a téměř jistě většinu příjemně pobaví. Z dalších rolí: vdavek chtivá kantýnská Broniková (Milada Smolíková), penzionovaný admirál Piacci (Čeněk Šlégl), škrobený inspektor paroplavební společnosti (Jaroslav Marvan), plány na manželství spřádající bohatá mladá vdova Irena Svobodová (Jiřina Štěpničková), soukromý detektiv Dlouhý (Theodor Pištěk), či Piacciho neteř Heda (Helena Scharffová-Tomanová). A tak Burian skáče, dští síru a oheň, chvilku neposedí, je vynášen až ke Slunci, je zašlapáván v prach, provokuje a laškuje. A člověka hned přepadne trochu více té potřebné radosti.(7.12.2015)

  • pytlik...
    ****

    První část filmu až do příjezdu Buriana do lázní skvělá, pak tempo poněkud upadá. Film jsem viděl už kdysi, a pamatuji si, jak mě nadchla hříčka předek x zadek (od té doby jsem ve všech činnostech zásadně začátečníkem , v žádné nechci dospět ke konci. PS: Vzhledem k přílivu umírněných muslimských uprchlíků do Evropy důrazně doporučuji všem, kdo film ještě neviděli, aby tak urychleně udělali. Neboť se dá předpokládat, že tito lidé se stejnou přizpůsobivostí, s jakou např. ve Švýcarsku požadovali změnu státní vlajky (neboť je ten kříž uráží), budou u nás požadovat: a) změnu státní hymny ze Škroupovy hudby na pětiminutové ticho, neboť islám muzicírování zakazuje b) v Praze odstranění sochy sv. Václava v poloze na koni a její nahrazení sochou padesátiletého Mohameda a devítileté Aishy v poloze na koníčka c) vystřižení Buriana z tohoto snímku, neboť jméno jeho postavy uráží nejposvátnější islámskou knihu.(28.6.2015)

  • Damiel
    ***

    Příběh filmu je postaven na burianovsky populární záměně osobností, nicméně není tak nabitý humorem jako třeba pozdější U pokladny stál. Dá se říct, že zmíněná komedie z roku 1939 je o mnoho více zdařilejším remakem Korkorána, který oproti ní má více hluchých míst a také výkon mistra Buriana není tak brilantní. I tak je to ale dobrá komedie, ozvláštněná nostalgií prvorepublikové obliby pražských parníků.(20.3.2006)

  • NinadeL
    ***

    Vlasta Burian a jeho klasický uniformovaný hrdina na cestě do 20. století. Zatímco sledujeme eskapády současného Adama Korkorána vydávajícího se dílem náhody za zasloužilého korvetního kapitána ve výslužbě, skutečný pamětník slovutné Krieagsmariny se ocitá per plex. Takto budeme brzy sledovat i Floriána Svíčičku v Hrdinovi jedné noci, kterak z vysněného rytířského středověku procitne mezi populárními filmaři. A společně s touto formulí Burian došel určitého tvůrčího vrcholu, který byl následován téměř dvouletou pauzou v natáčení. Nyní si můžeme položit otázku, zda skutečně C. a k. maršálek či listonoš byl definitivním naplněním Burianova filmového obrazu? V jistém smyslu samozřejmě byl, leč dnes si umíme jeho filmy užít i ze širšího pohledu. V tomto případě se zásadně kochám českou verzí screen deca a jedinou prvorepublikovou rolí Heleny Tomanové.(15.2.2009)

  • Anderton
    **

    Samozrejme sa môžme baviť o tom, že sa jedná o komédiu z ranných zvukových dôb a nebolo ešte jednoduché prísť s niečím tak revolučným, aby to bolo vtipné aj pre ďalšie a ďalšie generácie. Jedná sa (čo iné...) o zámenu osôb. Burian hrá extrémneho blbca, možno aj najväčšieho vo svojej kariére, ale tí, ktorí mu na jeho lesť skočia, sú ešte blbší. Prečo nie sú schopní prísť ani pri najjednoznačnejších náznakoch, že sa jedná o podvodníka, je logika, ktorá sa v danom období asi málo v scenároch riešila. Obyčajný človek chcel na chvíľu patriť medzi horných desať tisíc, ale ku šťastiu prišiel inde, medzi svojimi.(30.12.2015)

  • - Když kapitán Korkorán (Vlasta Burian) mluví o topičovi na parníku Primátor Dittrich, říká: "Kdyby tam dal o lopatku víc, tak to vybouchne jak František Josef, a to byl nějakej parník!" Mluví o katastrofě pražského parníku, kterému vybuchl kotel u Palackého nábřeží 19. května 1898. Při neštěstí zahynuli tři lidé. (Stejšn)

  • - Premiéra proběhla 24. srpna 1934 v kinech Adria a Světozor. (Cucina_Rc)

  • - Jaroslav Marvan si v roce uvedení filmu zahrál v dalších deseti filmech. (M.B)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace