• Jezinka.Jezinka
    *****

    Rozvedená, popravená, zemřela, rozvedená, popravená, přežila. Kateřina, na začátku manželství pravděpodobně fascinující, jak tak první sexuální partnerka pro puberťáka bývá, postupně nudící a svými zvyky (kajícné roucho, modlení před spaním, po spaní, místo spaní, věčné půsty a další modlení) iritující. Přes to bylo Jindřichovo řešení problému, nazývaného dnes v žalobních návrzích "naprosté odcizení", nejen na svou dobu poměrně radikální. Ne poměrně. Nevybavuji si jiný rozvod v dějinách, který by vedl ke vzniku nové křesťanské církve. Anna, ambiciózní a většinou líčená jako nebetyčná kariéristka a posléze hysterka, jejíž stavy hraničily s paranoiou. Vzhledem k tomu, jak se vyvíjel Jindřichův duševní a tělesný stav jsem vždycky měla pocit, že byla předvídavá a snažila se od počátku zabránit tomu, aby po společenském vzestupu následoval pád. Podcenila krutost a bezohlednost všemohoucího samečka, kterému padla do oka. Jana, líčená jako tichá a pokorná, mi z šesti žen Jindřicha VIII. vždy byla sympatická nejméně a soucit ve mně nevyvolává ani její smrt. Zkrátka tiché nezajímavé puťky moc nepočítám. Hláška Jindřicha o tom, jak jí do konce života bude sypat koberce květinami tak vede jen k cynické poznámce - ušetřil. Další Anna, historií vysmívaná, do nekonečna se opakuje Jindřichův výrok o vlámské kobyle. Nakonec z toho kobyla vyšla nejlépe, důstojně a spokojeně. Pragmatická Němka neokouzluje a nedojímá tragickým osudem, v dramatické filmové lince je její kapitola tak trochu o ničem, v reálném životě to však nebyla ona, kdo si vytáhl krátkou sirku. Kateřina, lehkovážná smolařka vzbuzující soucit o to víc, že v nepodařeném manželství jí nebylo dopřáno ani stát se matkou, byla jen elegantním doplňkem těžce nemocného, paranoidní, egocentrického, ješitného a smradlavého starce, který nebyl schopen zvládnout jediné rozumné řešení, které takový svazek mohl přinést. Inu, parohy je třeba také umět nosit, pokud si je člověk zaslouží. Kateřina, zdánlivě nejšťastnější z Jindřichových manželek, ve skutečnosti to žádná hitparáda nebyla. Film ani nenaznačuje, jak moc šlo o život i jí, paranoidní Jindřich viděl zradu i v její víře a podezíral ji z mileneckého vztahu s bývalým snoubencem. Naštěstí zemřel dřív, než se rozhodl popravit i tuto manželku. Závěr - Jindřichův pláč nad narozením zdravé dcery mě jako vždy popudil a zároveň škodolibě pobavil, jak se může bavit jen člověk, který ví. Herecké výkony všech byly výborné, první Kateřina hrdá a důstojná, první Anna svůdná a zábavná, Jana nijaká, druhá Anna zvědavá, uražená a rozumná, druhá Kateřina mladistvě lehkovážná a třetí Kateřina moudrá a vyrovnaná. Nad tím vším lety se měnící Jindřich, důstojný Wolsey, chytračící Cromwell a jednou zas moc hezky umírající Sean Bean coby Robert Aske. Pokud někdo považuje cokoliv v mém komentáři za spoiler, tak je debil.(24.8.2017)

  • Faidra
    ****

    Černým koněm britské historické podívané je herecké obsazení. Helen Bonham-Carterová v roli Anny Boleynové, David "Poirot" Suchet coby kardinál Wolsey nebo Sean Bean (Robert Aske) zaručují solidní podívanou, nad nimi všemi se ale vpravdě královsky tyčí Ray Winstone. Nejenže odpovídá i typově (dost vzácný jev), ale podává všechny stránky Jindřichovy nejednoduché osobnosti - mocného krále, ctižádostivého muže, pozorného milence, bezohledného manžela, stárnoucího paranoidního tyrana - s přesvědčivostí, jež bere divákům dech, většině jeho manželek srdce a dvěma z nich hlavu.(23.7.2007)

  • dr.fish
    ****

    Story "velkého obšourníka", který kraloval Anglii a svou vytrvalou snahou o mužského dědice přivedl zemi ke kralování mnoha ženských následnic. Film se zabývá spíš osobní stránkou krále a jeho ženami, politiku do toho moc netahá, takže jsme historie téměř zcela ušetřeni. Jindrův sexuální rozměr je zřejmě pro Angličany mnohem přitažlivější, více takových "extrovertů" by určitě ti suchaři potřebovali....80%(3.8.2013)

  • conery1
    ****

    Pre mňa pôsobivé. Jeden z najznámejších kráľov vôbec, prežil úbohý život a celý príbeh je vlastne o tom. Pre jeho zaslepenosť padali nevinní. Bol taký hlúpy, že podnecoval občiansku vojnu, len preto, že niekto bol katolík, iný protestant a pritom mu mohlo byť jedno kto mu platil dane. No má nepopierateľnú zásluhu na " zlatom veku Británie " a to tým, že splodil Alžbetu - najvýznamnejšieho panovníka, aký kedy sedel na tróne Spojeného kráľovstva. Čo sa týka hercov, Ray hral podľa mňa životnú rolu, zaujímavý David Suchet, ako kardinál, no a famózna Helen, ako jedna z množstva žien, ktoré zakúsili kráľovu " spravodlivosť ".(18.10.2009)

  • Parlay
    ****

    Osudy tudorovské dynastie představují jednu z nejzajímavějších historických epoch nejen staré dobré Anglie, nýbrž i celého evropského kontinentu. S velkou chutí jsem po vynikajících snímcích mapujících osudy královny Alžběty zhlédl i filmové zpracování pojednávající o Alžbětině otci, Jindřichu VIII. Velikém. A opět budu převážně chválit... Předně musím ocenit vynikající herecké obsazení, které formát skromného TV filmu přetváří v produkt „áčkové echt kvality“. Dominuje samotný Jindřich VIII. v podání Raye Winstonea, který byl velmi šťastnou volbou už jenom pro jeho ve srovnání s vladařem až zarážející typologickou a vizuální podobu. Stejně šťastnou ruku měli tvůrci i při obsazování rolí vedlejších – David Suchet (Thomas Wolsey), Marc Strong (Norfolk), Danny Webb (Thomas Cromwell), Helena Bonham Carter (Anna Boleynová), Sean Bean (Robert Aske) – ti všichni snímku propůjčují punc lesku a profesionality. Dějová linie se točí především kolem Jindřichových šesti manželských svazků, tedy jeho až zoufalé snahy zplodit legitimního mužského pokračovatele tudorovské dynastie, kvůli které neváhal rozpoutat rozkol s katolickou církví. Bohužel se tedy nedostalo na podrobnější vylíčení problematiky zahraniční politiky, Jindřichovy exkomunikace, zrodu Anglikánské církve a následných občanských bouří (z pochopitelných důvodů, autoři by zřejmě potřebovali ještě minimálně jeden díl, tedy 90 min, navíc). Snímek mohu jedině doporučit – zaujme a didakticky osloví, a to nejen studenty historie :-)(12.7.2010)

  • - Lee Sheward soutěžil o britskou cenu RTS Television v kategorii nejlepší vizuální efekty. (Terva)

  • - Snímek vyhrál cenu Emmy v kategorii nejlepší TV film/minisérie. (Terva)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace