Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Syn továrníka Oldřich zmeškal vlastní oddavky. Přehnal totiž loučení se svobodou a noc před svatbou strávil v povozu pana Šourka, který se ho marně vyptával na adresu. Ráno se šel drožkář poradit na policii, pasažér se zatím probudil a s fiakrem mu ujel. Zamířil za nevěstou, ta však byla uražená a vyhodila ho. Oldřich se také zatvrdil a prohlásil, že se ožení s první dívkou, kterou potká. O další vývoj událostí se postaral Šourkův kůň Karel, když zamířil domů, a přivedl tak Oldřichovi do cesty Boženku, dceru svého pána. Ani ta ale o rozmazleného mladíka nestála. Oldřich se tedy s jejím otcem vsadil, že vydrží měsíc těžce pracovat. Pokud vyhraje, získá Boženčinu ruku, drožku i věrného Karla... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (62)

ledzepfan 

všechny recenze uživatele

To mělo být jako co? Komedie? Film o dvou "zamilovaných" párech v nichž si zamilovaní dělají navzájem všelijaké krkolomné kurvárny a naschvály, víceméně bez důvodu, jen tak aby ten druhej co nejvíce žárlil, nevěděl na čem je, nebo byl prostě jen frustrovanej a nasranej...Super.. Do toho dědek celou dobu "strašně vtipně" svádí koně a celé je to zarámované do moralitky o uctihodnosti dělnické třídy... Na druhou stranu je fajn vědět, že už v roce 42 se točily pičoviny na úrovni Troškových majstrštychů... ()

rakovnik 

všechny recenze uživatele

Pohádka o tom, kterak zhýralý mladík byl napraven. Je ale pravdou, že nejvíce selhal jeho otec, který situaci řešil až když bylo skoro pozdě. Herecké bsazení je více než uspokojivé, především díky upovídanému Plachtovi, bodrému Marvanovi, ale také roztomilým dámám. Na dobu vzniku obdivuhodně humorné. ()

Reklama

Zloděj kol 

všechny recenze uživatele

Film o dojímajícím (v tom nejlepším smyslu slova) přátelství drožkáře Šourka a jeho koně Karla a o napravení příslušníka zlaté mládeže. Všimněte si, že drtivá většina protektorátních filmů obsahuje fabuli napravení a zmoudření (Kristian, Těžký život dobrodruha, Tetička, Roztomilý člověk atd.) Opravdu úsměvný film s nepomíjející atmosférou, danou především nakažlivým člověčenstvím Jindřicha Plachty. Jana Dítětová jako debutantka podává velmi přesvědčivý a sympatický výkon (v 16 letech!!!), což bohužel trochu sráží obsazení podstatně staršího ansámblu mladých - Peška, Vítové a Dohnala. Ačkoli u posledně jmenovaného je to jedna z mála koukatelných rolí. Potěšitelná je figurka Jaroslava Marvana. Po nekončící sérii úředníků, ředitelů a policistů vytvořil lidovou figurku a nastoupil tak přípravu na poválečnou kariéru. Osobně mě cihlář Tonda bere víc než třeba "železný dědek", Anděl, Šebesta & spol. Film je míněn jako oslavná pajáda na mládí, ale má v sobě hodnoty, ke kterým neškodí se občas vrátit, a to i v době, kdy jsou svým nositelům trochu na obtíž. Aspoň při podzimních podvečerech u televizní obrazovky. ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Jedna z těch dobrých Cikánových veseloher, i když po stránce dějové i scénáristické by si zasloužila o hvězdičku méně. V nejtěžším roce našeho národa však musela být pro diváka pohlazením na duši. A především ta krásná člověčina, která se linula z Plachtovy postavy pana Šourka, pro něhož byla jeho dcera a jeho Karel tou jedinou potěchou na světě, ta člověka musí dostat. Růžena Nasková byla svá stejně jako v Tetičce nebo v Kvočně, pro film se jinak moc nehodila. Šestnáctiletá Jana Dítětová byla proti sice mladistvému, ale přece jen už třicátníkovi Peškovi poněkud mladičká, ale jejich scény na kašírované malostranské střeše si člověk pamatuje od mala. A pak ovšem poněkud trapné herectví Jiřího Dohnala a v tomto filmu i Hany Vítové, to byl skutečně spíše otřes... ()

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Chápu, že nacisti měli rádi, když se opěvovala práce, neb český průmysl vyzbrojoval německé armády, ale přeci jenom, Cikán to nemusel tak přehánět. To bych musel být pěkný pytlík, abych věřil, že postarší bohatá dáma v obrovské vile požaduje po svém budoucím zeti, aby měl na ruce mozoly od tvrdé práce, když samozřejmě pro její sociální vrstvu byly a vždy budou nejdůležitější hodnotou peníze, získané jakkoli. Nehledě na to, že nejtěžší prací, kterou ona ve svém životě udělala, bylo tak maximálně vyluštění křížovky v neděli po obědě. Ve filmu je také tradičně protektorátně otupováno ostří mezi proletariátem a továrníky, Vojta se tváří, že teprve včera svlékl montérky a Marvan naopak vyznává krédo, že ztrhat se pro svého zaměstnavatele je tou nejvyšší dělnickou hodnotou. Plachta ztvárnil pěknou postavu, i když v určitých okamžicích dost přehnanou. Ale jeho "on je hodnej, ty jsi taky trdlo, tak se k sobě báječně hodíte", je geniální. A tu jeho lásku ke koním chápu... Jak nemít rád tvora, který člověku pomáhá, pracuje za něj, teplou kobližku k snídani mu pravidelně nadělí a jednorázově poskytne i vlastní salám? I když pravda, tenhle kůň zase tak dobrý nebyl, ani se neoptal na páníčkův stav, když Plachta onemocněl. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (5)

  • Kůň Karel, který hraje ve filmu ústřední postavu, byla vysloužilá policejní a velmi tvrdohlavá kobyla. Ať dělal Jindřich Plachta co chtěl, kobyla nechtěla žrát ani vstát. Proto dostal nápad a nahlas zakřičel: „Auf, Karle, auf, komunisti dou!“ A kůň najednou vstal. Ve štábu to vyvolalo značné veselí a režisér Miroslav Cikán prohlásil: „Jestli nás teďka Němci nezavřou, tak nikdy." V době zuřící heydrichiády to byla od Plachty neuvěřitelná odvaha. (krib)
  • Původně měl Jaroslav Marvan v tomto filmu hrát továrníka Ficka (otce Jiřího Dohnala) a Jaroslav Vojta cihláře Tondu. Marvan však tuto roli režiséru Cikánovi vrátil s odůvodněním, že mu již ti továrníci lezou krkem. Cikán však nechtěl o Marvana přijít a proto mu nabídl, samozřejmě s jistými obavami, postavu Tondy. A výsledkem je, že oba herci hrají ve svých filmografiích atypické role – Marvan prostořekého cihláře a Vojta továrníka. Výsledek však všechny mile překvapil. (krib)
  • Továrník (Jaroslav Vojta) ve filmu pronesl hlášku "slyšíte to, lidičky?", stejně jako již dříve coby loupežník ve známé české pohádce Hrátky s čertem (1956). (ricky4)

Reklama

Reklama