Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Život starého mládence pana Adamičky, ušlápnutého úředníčka, podivína a hypochondra, je jeden velký stereotyp. Ráno do práce, večer zpět domů ke své bytné, zlatým rybičkám a květinám za oknem. Proto ho ani nevyvede z míry, když náhodně vyhraje čtvrt milionu korun. To, po čem však zatouží, je troška rodinného štěstí... (oficiální text distributora)

Recenze (26)

zette 

všechny recenze uživatele

Zdarily film o starostlivem starem mladenci a jedne nestastne lasce, ktera se odehrava ve stejnem byte, kde Adamicka take bydli. Jindrich Plachta predvadi svuj typicky, tedy velmi dobry herecky vykon a po celou dobu udava filmu spravne tempo. Velmi ocenuji zaver filmu, ktery zdaleka nekonci happy endem, jako vetsina filmu te doby a zanru. ()

pOne 

všechny recenze uživatele

Další z filmů s Jindřichem Plachtou, u kterého mě jako první dvě slova napadnou "pozitivita" a "optimismus". Kvalit snímku Nebe a dudy film sice nedosahuje, ale přesto je to takový prijemný kousek na oddech. Panu Plachtovi, i zde velkému dobrákovi, ta souhra s dětmi sedí. Vytkl bych snad pro mě nepochopitelný konec filmu. Mimo mé chápání i v rámci žánru veselohra. Myslíte si, že by se nějaká ženská takhle v reálném životě zachovala? ()

Reklama

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Miroslav Cikán komedie uměl, to mi nikdo nevymluví a toto je jeden z těch filmů jednak co nezklame a za druhé také film který dělá člověku radost od začátku až do konce. Obsaženo v něm bylo téměř všechno, jednak zajisté těžil s opravdu velikého komediálního umu Jindřicha Plachty který v tomto filmu ztvárnil jak jinak než ušlápnutého úředníčka, podivína a především velkého hypochondra Adamičku, který jednoho dne vyhraje čtvrt miliónů korun v loterii. Ale jeho život se po této výhře stejně nikterak radikálně a zásadně nezmění. Ani se nenaděje a v tu ránu má po nich ! Jeho..? Proč bych teď nepůjčil vždyť mám teď dost ne? ! Nebo, ten nový zimník radši schováme.. Znáte lidi? Řeknou on vyhrál a už si kupuje nový zimník.. Žádný, schovám ho do skříně a budu nosit ten starý..Adamička je výborný ve všech situacích. Adamička vypravující malé Karličce pohádku na dobrou noc. Adamička starající se, jak jeho bytná po dobu jeho nepřítomnosti krmila jeho rybyčky. Adamička dělající Mikuláše. Vyděšený a téměř na ulici poté co Adamičkovi bouchnou kamna. To se musí prostě vidět, každý jeho pohyb, každou věc kterou bere do ruky, každé jeho sténání mě vždy opakovaně rozesmávalo. Film však v sobě měl i kromě značné komediální vložky i kus té dramatické a to především v podání Ladislava Boháče jako těžkého karbaníka a takixáře Karla, a také jeho ženy Míli (Hana Vítová), kterou si Plachta dokonce poté co od ní uteče její manžel do Ameriky dokonce namlouvá, ale věřte tomu že velmi ale velmi nemotorně. A navíc chudák nakonec po veškerém konečném vyřešení a pochopení celé té situace kolem Míli a Karla je zklamán. Vše do sebe skvěle zapadalo, a žádnou chybu jsem na tomto filmu téměř nenašel. Více jak průměrný film, a role která byla Plachtovi, jak se říká téměř šitá na míru. Malý český človíček jim vytvořený v této sentimentální komedii byl zábavný, starostlivý, smutný, tragický i vážný když to tedy bylo potřeba. Z mého pohledu se jedná opravdu o velice zábavný, poctivý a vkusný film. Toto možná byla jedna z jeho NEJ rolí... ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Profesionálně natočená komedie s hořkou příchutí byla jistě napsána na tělo Jindřichu Plachtovi, který v ní exceluje. Závěr je poněkud více sentimentální, když se po sedmi letech ozve z Ameriky pan Novák, tomu se nelze divit, protože dobrý konec, totiž že by si pan Adamičko vzal paní Novákovou, by tomuto příběhu uškodil. Tyhle filmy skutečně diváka zahřejí u srdíčka a i po 76 letech jsou stále krásné, třebaže to tady na pět hvězdiček není. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Snad proto, že doba byla nanejvýš tragická, upínali se čeští filmaři k nekomplikovaným, veselým příběhům, které by alespoň v přítmí biografu evokovaly hřejivý pocit lidské sounáležitosti. Režisér Miroslav Cikán vsadil tentokrát na Jindřicha Plachtu, který se proměnil v tak trochu komického úředníka a hypochondra molièrovského vzezření. A také v člověka zklamaného, opuštěného, věčného outsidera, kolem kterého život proplouvá jako šedivý stín. V tom všem je ukryto vzácně plaché herectví Jindřicha Plachty, nenapodobitelné a dodnes svrchovaně moderní, naprosto autentické. Drama nezodpovědného taxikáře propadajícího nezvladatelné gamblerské vášni vyvažuje jinak komediálně laděný film a dává velkou příležitost také dalším hercům, především charismatickému Ladislavu Boháčovi a Haně Vítové. Premiéra byla naplánována shodou okolností jen několik dní před vpádem nacistů do českých zemí a tvůrci tehdy divákům prostřednictvím chytlavé písničky slibovali, že život je plničký nadějí. Naděje, jak známo, umírá jako poslední. ()

Galerie (9)

Reklama

Reklama