Režie:
Miroslav CikánKamera:
Václav HuňkaHudba:
Štěpán LuckýHrají:
Martin Růžek, Alena Vránová, Vladimír Ráž, Rudolf Deyl ml., Eva Klepáčová, Josef Bek, Gustav Heverle, Oldřich Vykypěl, František Miška, Miloš Kopecký (více)Obsahy(1)
Za peníze se dá koupit všechno. Za ty falešné jen něco. Český kriminální film. Bývalý bezpečnostní referent Josef Lachman (Martin Růžek) si odseděl dvanáct let ve vězení za to, že se v roce 1947 nechal podplatit a pomohl k útěku z vazby bývalému esesákovi Meyerovi. Po propuštění na svobodu se nechá zaměstnat tam, kde všichni o jeho činu vědí, tentokrát na stavbě přehrady, jako obyčejný řidič. Jeho cílem je dostat se k zakopané bedně s anglickými librami, o které se dozvěděl od Meyera. S pomocí minéra Rokose (Rudolf Deyl ml.) se Lachmanovi podaří peníze získat a schovat u dcery Evy (Alena Vránová). Plánovaný útěk za hranice se však od začátku začne komplikovat. Eva proti otcově zákazu utratí nějaké libry v Tuzexu, alkoholik Rokos začne Lachmana vydírat. A to Lachman netuší, že bankovky, do kterých vkládal veškeré své naděje, jsou ve skutečnosti padělky. Hitlerova vláda je totiž vyráběla v jednom z koncentračních táborů... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (56)
Vyberte si: Buďto je to výborný temný thriller s atraktivním námětem ukrytého fašistického dědictví, proložený roky věznění, vydíráním a snahou opustit tenhle prašivej bolševickej svět směrem západním, anebo falešná komunistická agitační moralitka o hodném králi Miroslavovi s hlasem Old Shatterhanda (který se tady náhodou jmenuje Jindra, nosí brýle a má míň vlasů), který si váží pracujícího lidu a je upřímně zdrcen lidsky pochopitelnou snahou Lachmana a jeho dcery trošku si přivydělat. Těžké rozhodování, zvláště když se možná přistihnete, jak na konci filmu na nádraží držíte Martinu Růžkovi a Aleně Vránové pěsti, aby se Vendům s Bohoušem podařilo zdrhnout za kopečky. ()
No herecké výkony dost děsné. Růžek přehrával ostatní podehrávali. Nejvíc se mi líbil Milda Kopeckých, byl svůj. A hrdý byl, že vytrval, že neposkvrnil ústa ani hruď falešnou řečí. 50 % Exteriéry: Fláje u Litvínova: stavba přehrady, První český film na kterém spolupracoval jako odborný poradce Karel Kalivoda, tehdejší policejní eso a ředitel české kriminální policie. Jednalo se o jeho dlouhodobou aktivitu, aby se ve filmech stran policejní práce neobjevovali nesmysly. ()
Konec 50. let byl v českém filmu ve znamení civilního realismu (zde prostředí stavby, Tuzexu apod.) kombinovanému se suverenními kameramanskými kousky (zde V. Huňky) a hudbou skladatelů první třídy (Štěpán Lucký pracující i s dobovou dřevní elektronikou). Forma detektivky je do značné míry záminkou k částečnému rozkrývání rodinných vztahů (manželé Ráž a Vránová, její otec Růžek), vykreslení vyšetřování se mi zdá přeci jen takovým přílepkem. ()
Československé drama, v němž hraje M. Růžek hlavní roli propuštěného vězně Josefa Lachmana, jenž se dostane k obrovskému válečnému majetku, bohužel pro něj však v britských librách, což nebylo v roce 1959 zrovna výhodné. Plán utéci spolu s dcerou (energická A. Vranová) a zeťem (ustrašený V. Ráž) na Západ nebyl špatný, avšak vzhledem k tomu, že dáma musela nejdřív vyměnit libry za bony a zakoupit v Tuzexu zboží, neměl naději na úspěch. Její nerozumné počínání neuniklo bdělému zraku bezpečnostních složek a tehdejší všemocná policie, ve složení klasicky na oko přátelský nadporučík J. Bek a jeho věrný asistent G. Heverle, okamžitě rozjela vyšetřování. Právě druhou polovinu snímku hodnotím jako velmi působivou, pominu-li nezbytnou iluzi neomylnosti a nepřemožitelnosti Státní bezpečnosti, jevila se mi na tu dobu nadprůměrná, podpořená skvělými hereckými výkony. Nejvýrazněji působil pochopitelně představitel hlavní role ledově chladný řidič Lachman na stavbě přehrady, po celou dobu snímku vrhající nepřátelské a agresivní pohledy. V roli výstředního minéra Rokose svůj tradiční nadstandard předvedl klasicky ukecaný, všeznalý a vychytralý R. Deyl. V malých rolích překupníků valut se objevili též M. Kopecký a R. Hrušínský. Pro neznalého diváka snímek nabízí i ukázku, jak to chodilo v Tuzexu na konci 50. let a také jak měli nacisté svou válečnou ideologii promyšlenou, neboť kromě vojenské ofenzivy útočili na Spojence i v ekonomické rovině, např. tiskem falešné měny, záškodnicky pouštěné do oběhu. Poslední filmařský počin M. Cikána Konec cesty je dle mého názoru zajímavé dílo zkušeného režiséra, s netradiční tematikou a skvělými herci. ()
Temná kriminálka točící se kolem falešné anglické měny vyrobené v době 2. světové války. Démonický Martin Růžek své záporné postavě dodal nezaměnitelné kouzlo. Policie jde přísně a neustále kupředu a snaží se neudělat chybu. Josef Bek je opět v roli vyšetřovatele neodolatelný. Příběh se přísně drží tématu a nezabývá se zbytečnostmi. Dnes už má snímek dokonce i historickou dokumentární hodnotu. Je zde např. zachyceno staveniště přehrady i s používanou technikou. To se dnes už málo kde vidí. Snímek z oblasti krimi patří k těm lepším, které ve své době vznikly. ()
Galerie (4)
Photo © Československý státní film
Zajímavosti (6)
- První český film, na kterém spolupracoval jako odborný poradce Karel Kalivoda, tehdejší policejní eso a ředitel české kriminální policie. Jednalo se o jeho dlouhodobou aktivitu, aby se ve filmech stran policejní práce neobjevovaly nesmysly. (sator)
- Když Lachman (Martin Růžek) po propuštění z vězení jde za svou dcerou Evou (Alena Vránová), nachází se na rohu ulic Murmanská a Omská (Praha 10 – Vršovice) v sousedství Kubánského náměstí (v letech 1961–1991 přejmenováno na Náměstí Kubánské revoluce). Při útěku ze stavby jede Lachman s nákladním vozem do Petrské ulice (Praha 1). Závěrečná scéna se pak odehrává na pražském hlavním nádraží mezi I. a II. nástupištěm. (Robbi)
- Podnik Silexit, situovaný na Jungmannově náměstí naproti paláci ARA, bývalému obchodnímu domu Perla, v němž pracují Jindřich Kostka (Vladimír Ráž) a jeho kolega Jirák (Miloš Kopecký), je fiktivní. (Robbi)
Reklama