Lavina

Otomar Korbelář obsazený do své klasické role tvrdého despoty, necity a workoholika. Navíc zapletený do vraždy své ženy. Neochvějná víra, že pravda nakonec vždy vyjde najevo, vede policejního komisaře k vytrvalosti, pronásleduje Korbeláře dlouho, nastraží na něj dokonce past, nelituje času ani prostředků. Chce donutit Korbeláře k přiznání. Ten tak trochu vrávorá mezi Dobrem a Zlem. Staré filmy však nekončí špatně, anebo když, tak mají alespoň optimistické poselství. Tento není vyjímkou. 70% (13.04.2012)

,,Ke skandálu, jak sám víte, není třeba důkazů." K obhájení svého podezření "bohužel" už ano... Jak může být těžké dohnat k přiznání vraha a přesvědčit se o své pravdě, když to víte, máte důkazy, ale vrahem je justiční osoba a vy - obyčejný policajt - jste prohrál všechny možné příležitosti ? Může se z člověka, který se dopustil nejhoršího zločinu, nikdy oficiálně neodhaleného, stát nakonec nový, lepší, milující člověk ? Do kdy ale bude šťastný ? A jak lehko může zlomit pevné svědomí a vypočítavost takového člověka náhodná hraniční situace spojená s ohrozením života ? Strhující příběh, kde se z obyčejné detektivky o vraždě ze žárlivosti postupně vyvíjí tísnivé psychodrama plné strachu a pořád nových, nikdy nekončících zvratů. Vneslo mě to do obsahu během první minuty a vydechl jsem opravdu až s posledním záběrem na nápis "Konec". Skvělé výkony prvorepublikových herců Otomara Korbeláře a Marie Glázrové ve filmu zcela odlišného žánru v nové eře kinematografie. Nedoceněný snímek; (90%) (deníček - Krátká éra československého filmu 1945-1948) (01.04.2018)

Parádní drama. Skvěle natočené, s několika celkem překvapivými filmařskými momenty, parádní kamera a dobrá psychologie postav. Korbelář hraje advokáta, který zabil svou ženu, nicméně mu to i díky jeho vnitřní chladnosti není prokázáno. Když se ale octne v zasypané horské chatě, začně spytovat svědoví a přiznání je na jazyku ... (23.01.2007)

Holt Cikán není Frič, a tady je to dobře vidět, když porovnáme vedle sebe ve stejném roce uvedené tento film a 13. revír, kde dokonce také hraje Marvan, Medřická a Nedbal. První půlhodina filmu je čiré zlo. Přehrávané, patetické herectví, které pan režisér hercům dovolil (srovnejme s poměrně civilním herectvím 13. revíru), a ta hromada náhod - na sekundy přesně jde vrátný pomoct služce s košem prádla a dokonce i podruhé se vrahovi podaří nepozorovaně zmizet. Protože jde o kriminální drama (v kriminálce víme, kdo je vrah, už dopředu, v detektivce ne), nadchází čekání na zajímavé pátrání. To však není naplněno. Místo toho dojde v oné 30. minutě k takovému nepravděpodobnému a z charakterů postav nevycházejícího zvratu, že bych si nafackoval, být scenáristou, a pokračuje to zcela nepravděpodobným posunem vraha směrem k vyděrači. Chápu, že se tvůrci snažili vykreslit bezcharakterního člověka, který snad díky tragické okolnosti aspoň trochu prozře, ale to by mu nesměli umetat cestičku a dát Otomaru Korbelářovi do cesty nějaké skutečné střety, kde by naplno projevil své bezcitné chování a chybějící emoce. Ale vše je jen deklamováno, a tak, jak je zde Korbelářova postava režírována, by mu člověk zfleku odpustil i atentát na ministerského předsedu.Ke konci jde film konečně trochu nahoru, protože holt musí představit nějaký střet - i když na to jde obezličkou s lavinou. A opět scenáristická schválnost a náhoda - ve sněhové bouři zabloudí manželka jedné z postav imrvére zrovna do toho srubu, kde se on nachází. Sice se zde objeví pár zajímavostí - zvuk kapajícího kohoutku je využit dvakrát, a potřetí s přesahem na tikot hodin; objeví se myšlenky o moderních manželstvích a dokonce první filmové varování o škodlivosti kouření (!), Jaroslav Průcha naprosto exceluje (což mi připomíná, že k dokonalosti filmu chybí i závěrečná scéna, kde bývalý policista prodává s Medřickou v krámku květiny); Marie Glázrová byla supr čupr holka; pobaví i tehdejší výslovnost "panzion" místo penzion - ale to je tak asi vše. (18.04.2019)

Tato retro kriminálna je spíše zaměřená na psychologii postav než na pátrání po zločinu samotném. Není tak působivá, jako ta podobná, ze stejného roku - "13.revír". Zaujme zde půvabná Marie Glázrová, která předvádí dobrý herecký výkon, naopak Medřická zde moc neoslní (ani moc nemůže, na tak malém prostoru). Co se týče ženských rolí, civilní výkon ještě předvedla Helena Bušová, škoda jen, že tak brzy odchází ze scény, a to jak v tomto filmu, tak ve filmování samotném. Naposledy se objevila ve filmu o dva roky později, následně emigrovala, pro českou kinematografii je to velká škoda. (12.11.2013)