Forbidden Love
Kamera:
Jan RothHudba:
Josef DobešHrají:
Václav Trégl, Karel Lamač, Hana Vítová, Jindřich Plachta, Anna Letenská, Helena Bušová, Jaroslav Marvan, Jindřich Láznička, Světla Svozilová (více)Obsahy(1)
To se stává: lidé si řeknou, že se po letech sejdou, ale zůstane je při slibech. Výjimku učinili naši tři přátelé z mládí, kteří si dali po 25 letech randes-vouz a takto se představují: továrník Brejcha, kdysi dobře situovaný, ale nepřízní osudu stal se z něho továrník bez továrny. O všechno přišel, i žena s dcerou ho opustily. Druhý z kamarádů je věčný student, filosof Netušil. Osud mu otevřel náruč v podobě obchodnice, která se stala existenční základnou svému muži, kromě kterého zvelebovala své hokynářství. Přátelský trojlístek uzavírá kamád Marek, žijící v Americe jako kouzelník se svým synovcem Tonnym. Cirkusové prostředí učinilo Marka slavným a bohatým, nicméně toužícím po vlasti... [dobový program]
Po mnoha letech se mají v Praze setkat tři přátelé. Kouzelník Marek byl v Americe a spolu se synovcem Tonnym přivážejí do vlasti své klopotně vydělané peníze. Továrník Brejcha žije sám. Manželka a dcera ho přivedly k bankrotu a opustily. Věčný student Netušil přijíždí z venkova se svou milující ženou, majitelkou zelinářství, a dcerou Ančou. Věřitelé mezitím zcela vystěhovali Brejchovu vilu. Marek se v dopise zmínil, že by rád oženil svého synovce s Brejchovou dcerou. Netušil, aby Brejchovi pomohl, vymyslí plán. Jeho žena a dcera se stanou Brejchovou rodinou a peníze získané od Marka pomohou bankrotujícímu továrníkovi splatit všechny dluhy. Věřitelé vrátí zařízení vily a v rolích personálu si hlídají své pohledávky. Po příjezdu Marka a jeho synovce je vše jinak. Tonnymu se líbí Tonča, jedna z věřitelek. Anča Netušilová se zase zamiluje do svého "otce" Brejchy. Stěhováci se několikrát omylem snaží znovu vystěhovat vilu. Když se vše prozradí, Marek i Tonny jsou nejprve rozzlobení, ale pak ze starého kamarádství Brejchovi odpustí a pomohou mu. Také oba zamilované páry se mohou věnovat svým citům. [NFA.cz]
Postava ztělesněná Jaroslavem Marvanem se v počátku děje představí (i písemně) jako Jan Brejcha, ale posléze je v ději oslovován jako Karel. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (24)
„Vážení, jelikož zde nevidím jednotu myslí, musím dát hlasovat. Kdo je pro? Děkuji, až na paní Zuzanu všichni. Kdo je proti? Také všichni. Návrh se přijímá.“ - „A o čem se vlastně hlasovalo?“ Bláznivý, zábavný, ale též docela nevyrovnaný film. Má řadu povedených dialogových výměn, frků, ovšem i nemálo slabých fórů a vyloženě chabou romantiku (ze zamilovaných se dá snést jen Vítová a kupříkladu Lamač-milovník mi až lezl na nervy). Prim naštěstí hraje humor a komediální nasazení tvůrců člověka příjemně strhne, užil jsem si hlavně pasáže s filozofováním o lístku, harfou či stěhováky („vypravěč pohádek“ Záhorský), „čechoangličtinu“ (např. Tréglovo „changování subjectu“) i milé hrátky s mateřštinou („Já jsem Netušil…“ - „No to jste ani tušit nemoh!“). Závěr se podařil a já dávám slušné 4*. „A máš mě rád, Honzíčku?“ - „Už jsem ti to řek loni, tuhle zas, tak s tím můžeš počítat, ne?“ - „A vezmeš si mě? Slib mi to při našich dětech Francině, Toníkovi, Mařence, Rudovi…“ - „Ale to víš, že si tě vezmu…jen co si na tebe trošku zvyknu.“ ()
"I am the driver of mister Marconi." - "Marconi? To bude asi ten od rádia." aneb Duo Marconi a sladké rozloučení herce Lamače v české screwball comedy, která nemá obdoby. Dva Čechoameričani, stepující černoch a vysavač značky Madelon, který vám vysaje i ty poslední úspory. ♫ "Ale Ameriku!" ♪ ()
Po filmech s Hugo Haasem jeden z prvních pokusů o crazy komedii po americkém vzoru. Na to, že se jedná o pokus, výsledek vůbec není špatný. Je zde sice několik zhola zbytečných motivů táhnoucích se celým filmem - reklama na vysavač, losos tlukoucí se přes jezy, kouzelné těsto na ryby..., ale pokud vypustíme tuhle hlušinu, zbývá celá řada kouzelných situací - personál věřitelů, stěhováci, rybí polévka a hlavně harfa vs. gramofon. Karel Lamač už stárnul (a jednak se odcizoval domácímu publiku častým působením v cizině), takže tato milovnická kreace není zrovna přesvědčivá. O to víc na vás působí ostatní herci. Velmi sympatická Hana Vítová, tradičně dobrý Jindřich Plachta, skvělá Anna Letenská, která měla být pro komedie mnohem více využívána, podobně jako Světla Svozilová. Jedna z výraznějších rolí Jindry Lázničky, který měl smysl pro komickou drobnokresbu (viz. Dívka v modrém, Katakomby). Místy jsem se upřímně řezal smíchy, na jednu z prvních crazy-komedií je to víc než dobrý výsledek. ()
Režisér a herec Karel Lamač se v průběhu třicátých let vracel do Československa spíše sporadicky, nejčastěji jako tvůrce nových veseloher s Vlastou Burianem. Jeho herecká kariéra prakticky skončila s nástupem zvukového filmu a tak se v pozdějších letech před kamerou objevoval skutečně výjimečně. Naposledy na počátku roku 1938, nedlouho před svou nucenou emigrací. Ve společné režii s Miroslavem Cikánem vznikla fantastická crazy komedie o záměnách a nedorozuměních ve vile zkrachovalého továrníka. Film obsahuje řadu situací a gagů, které náležejí k tomu nejlepšímu, co v české kinematografii do konce války vzniklo. Kouzelné těsto na ryby, přesolená polévka, harfa kontra gramofon, věřitelé vydávající se za personál, černošský šofér. Vedle Lamače, který se rolí moderního kouzelníka Tonnyho rozloučil se svou bezmála dvacetiletou hereckou dráhou, se objevila řada soudobých populárních tváří v ne úplně standardních stereotypech; např. Hana Vítová hraje snad poprvé výraznou sympatickou komediální roli, široké pole působnosti tu nacházejí i osvědčení komici Plachtova a Tréglova typu, ale rozhodně nejzajímavější zůstávají kreace Světly Svozilové, Anny Letenské a zejména Jindry Lázničky, vesměs epizodistů, kteří jinak neměli mnoho příležitostí projevit v takové šířce svůj komický talent. Bezesporu jeden z nejlepších českých filmů vůbec, který také obsahuje naprosto geniální triky. ()
Já mám tenhle film moc rád. Už kdysi to v televizi uváděli jako jednu z prvních crazy komedií a jako jo. O smysluplném ději nemůže být řeč, ale obstojnej kopec srandy to je. Bezchybná je Hana Vítová, která tu není za ufňukanou pipku jako leckde jinde. ()
Zábavná komedie, ve které se objeví několik podařených scének, především ta s harfou. A konečně jsem taky viděl Annu Letenskou v nějaké větší roli. ()
Ačkoli jde o komedii spíše průměrného ražení, výstup u harfy, průběžný gag s nabíhajícími stěhováky a hlavně pohádka, kterou jejich šéf vypráví svým dětem, mě dokonale uzemnily. ()
Není divu, že jsem se tomuto filmu vyhýbal. Lamačům herecký projev je mi nesympatický. Podobně mi nesedli ani mladí V+W. Sebevědomé vystupování, které je natolik civilní, že vlastně herectvím ani není. Ve společnosti ostatních prvorepublikových hvězd to bije do očí, ale především do uší. Ostatní si svoje odvedli...snad s výjimkou velmi utlumeného Marvana, který neměl co hrát. Příběh nevybočuje z produkce tehdejší doby...hon na movitého ženicha, jehož peníze vše zachrání. Díky závěru to zpětně nedávalo smysl; působil překotně, neuspokojivě. Tentokrát to žádná sláva nebyla a ty 3* jsou s odřenýma cípama. ()
Scénář je chabý až téměř neexistující, spíše jde o námět. Ostatní se děje na základě improvizací hereckého ansámblu (alespoň mně to tak připadá). A z toho chaosu na place, kdy místy ztrácíme přehled, a film tempo, občas vyskočí parádní situace k popukání. Za tu odvahu se do toho pustit, za nadšení a za to, že se to povedlo, musím dát plný počet. Uvařit z vody takovouhle dobrou sekerkovou polívku, to se cení. I když byla trochu přesolená. 85% ()
Tohle bylo na mu vkus nejak moc crazy... "Do U want coffee and...chleba s maslem?" :) 3- ()
Příjemná bláznivá komedie, jako vždy postavená na záměně postav a dobrých hercích. Děj je zde vedlejší a tak film stojí na vtipných scénkách, nedorozuměních i milostných vzplanutích. ()
Hodně slabý film, který zachraňuje jedině klasická až proslulá scéna Anny Letenské s harfou. Pan továrník Brejcha díky nárokům své milované choti, zkrachuje a čeká záchranu od kamaráda, který se vrací z Ameriky. Do toho se připlete další kamarád Netušil, který za ním přijede i se ženou a dcerou, mladá dealerka Hana Vítová a pár věřitelů, kteří chtějí získat zpět své peníze. Karel Lamač hraje netradiční úlohu synovce Václava Trégla (Trégl byl přitom o pár roků mladší než Lamač), ale tahle role mu zdaleka tolik nesedí jako potrhlí profesoři. Nevýrazný byl tentokrát i Jindřich Plachta a prkenný Jaroslav Marvan. Hlavním režisérem zřejmě byl M. Cikán, jehož režie mi málokdy sedla. ()
Skvělý rozjezd! A nijaký konec... ()
Nudná kvázi komédia. Asi to bude starým vtipom, ktorý ma nezaujal. Pán Marvan bol jediný herec, ktorý si držal svoj štandard. ()
Mám opravdu hodně rád staré české komedie, i s jejich roztomilou naivitou, ale tahle mě vůbec nezaujala. Celé mi to přišlo příliš nucené, vtipy,či spíše pokusy o ně, nevyplývaly ze situace, jednotlivé scény byly poskládány jen tak nahodile, jako by se scénář ztratil a herci improvizovali dle jeho krátké anotace. Bohužel, né každý zvládá improvizaci jako Vlasta Burian a tak tuto komedii nedokázalo pozvednout ani jinak vskutku hvězdné obsazení. Ještě průměrných 50 % ()
vy-vy, losose jeden! :D ()
Snad jediný film od Miroslava Cikána, který mě teda hodně zklamal. On ty filmy měl vždycky svižné a komicky propracované. Ale teď jsem měla pocit že se dívám na film Hynka Bočana. Nudný a užvaněný. Možná to získalo tolik procent kvůli hereckému obsazení. ()
Skvělá komedie, ovšem se spoustou podivností. Například křestní jméno továrníka Brejchy. A byl to on, komu utekla dcera s manželkou, a ne Netušilovi, jak se nám snaží namluvit oficiální text distributora. Ale mně to nevadilo a skutečně jsem se bavil. *** A PŮL ()
Film Milování zakázáno je zajímavý hned z několika důvodů. Například Jaroslav Marvan tady neztvárnil nerudného strejdu, ale naopak milého, hodného, laskavého člověka. Pak zde máme i několik pasáží v angličtině, jako že se odehrávají v Americe, škoda jen, že nebyly přeloženy. A konečně...objevuje se tu černošský herec, to v tehdejší filmografii bylo více než neobvyklé. Naopak naprosto nepřípustné by pro pro dnešní filmaře bylo, aby byl takový člověk titulován „černá obluda“. Jinak se jedná o klasickou situační komedii nejvíce připomínající divadelní představení, kdy postavy na jevišti se objevují a zase mizí, prolínají se různými scénami, vycházejí jednou tamtěmi dveřmi, podruhé jinými. Chvíli mi to připomínalo pozdějšího francouzského Oskara. Jinak je divákovi brzy jasné, jak to celé dopadne, ačkoli ta správná romantika moc nenastane, to se spíš jen páry k sobě přiřadí. Nicméně vedle kvalitních fórů jsou tu i slabší scény, ale zajímavý film to je. ()
,,Gramofónová" scéna A. Letenské, H. Vítové a J. Plachty mi přijde jako jedna nejvtipnější v českých filmech. :) ()