Häxan: Čarodějnictví v průběhu věků

Jakožto hororový expert volám haleluja. Snímek s hororovou tematikou z 20. let 20. století, který vyloženě nenudí? Věc nevídáná. Všichni ti Whaleové, Murnauové, Wieneové a jim podobní břídilové hororového dávnověku, kteří svými snímky dělali hororovému žánru ostudu a uspávali jimi diváky, by si měli vzít příklad z Benjamina Christensena, který natočil neotřelý čarodějnický horor-o-dokument, jímž zároveň nesměle definoval i hranice daného žánru. Nejvíce mě zaujala hned úvodní kapitola, která na základě ukázek nejrůznějších obrazů, kreseb či výtvarných kulis poutavým způsobem seznamuje diváka s tím, jak se měnil pohled člověka na čarodějnictví v průběhu věků. Naopak následná hraná část dokumentu byla pro mě spíše zklamáním, jelikož působí místy až rozdováděně a i přes ucházející masky a celkové výtvarné zpracovaní ji hodnotím mínusovými body. Co se týká obsahu, tak je nutno snímku vytknout i jistý etnocentrický nádech, který svědčí o tom, že Christensen ani přes podrobné studium pramenů do srdce čarodějnictví jednoduše nepronikl. Jakožto znalec tajemna pak dodávám, že čistě intelektuální přístup je v daném případě již předem odsouzen k nezdaru. Ve výsledku lze však Häxan považovat za nejlepší hororový film své doby, a proto mu také uděluji přívětivé tři hvězdy. (22.07.2016)

Na odbobí vzniku ojedinělé a JEDINEČNÉ!!!! Vizuální stránka bere dech a nechce se věřit, že film je tak starý. Navíc bizardnost a jistý vtip, který jsem v tom shledával je naprosto rovněž ojedinělý. Horor? Dokument? Šílenství? ... Každý to asi pobere jinak, každopádně kdo neuvidí, jako by nebyl ... Což se vztahuje i na mne, že jsem o takovém mega-skvostu ještě do nedávna ani nevěděl... Doporučuju všem!!! (08.03.2011)

Soubor příběhů, povídání a historických pojednání. Výborná výprava. Skvělé masky (ďábel, démonický kozel, potomci čarodějnice). Obzvláště zajímavá a působivá je závěrečná srovnávací pasáž. Obecně vzato velmi slušná, povedená a zajímavá práce, nejen s ohledem na dobu vzniku. S tímhle si tvůrce opravdu vyhrál, nejen co do vizuální stránky, ale i co se týče obsahu a sdělení. Jen od toho nesmí divák čekat klasický film. 101 hororů, které musíte vidět, než umřete 76/101 (05.11.2021)

Pozoruhodný důkaz, že už na začátku dvacátých let chtěla být kinematografie užívána jako manipulativní nástroj k přehnaně subjektivnímu vyjádření a šokováni diváka. Christensen má zmáklý koncept a skvělou výpravu, tudíž některé výjevy a myšlenky neomrzí ani po sto letech, ale přeci jen je to titulkami a ukazovátky přeplácané dokumentární pojetí docela otravné a interpretačně jalové. S odsuzováním inkvizice jsem samozřejmě souhlasil a obdivuji filmařské řemeslo, ale skloubení narativního a explicitně popisného přístupu mi už tolik neimponovalo, takže 4* hlavně z respektu nad tehdejší tvůrčí odvahou. 70% (17.03.2020)

Pravděpodobně první Dánský horor(možná i film) na světě dopadl celkem obstojně, ale hned na začátku musím říct že jsem čekal něco trochu jinýho. Třeba u Nosferatu ze stejného roku jsem sral bobky i když film byl přes 80 let starej u tohohle jsem koukal naprosto beze strachu, ale na druhou stranu se mi líbila ta atmosféra a rozdělení do kapitol. To byl parádní nápad. Záběry jsou na krajinu jsou fajn a celý to vypadá pěkně, ale je to moc zdlouhavý a ke konci takový už celkem nudný. Možná by byla ta 80 minutová verze lepší. (09.09.2012)